Ilustrační foto Zdroj: Pixabay
Podle ministryně Maláčové (ČSSD) začal provoz bez problémů. První den v roce přijala sociální správa 274 e-neschopenek, dnes se celkový počet vyšplhal na 6 tisíc. Části lékařů ale vadí, že nedostali na testování systému více času, administrativní zátěž a neproplácení vystavení neschopenky.
Elektronické neschopenky se měly původně zavést už před rokem. První Babišova vláda po volbách ale chtěla projekt zrušit a nahradit ho od roku 2021 úplně novým. Poté, co do ministerského křesla usedla Jana Maláčová, se práce obnovily. Start projektu se ale posunul.
Nový systém si dává za cíl zjednodušit život zaměstnancům, kteří nebudou muset s papírovou neschopenkou v bolestech za svým nadřízeným. Vláda tvrdí, že digitalizace sníží administrativní zátěž lékařům. Ti ale nesouhlasí.
Neschopenky mohou nově lékaři správě sociálního zabezpečení posílat přímo přes její portál, nebo přes svůj lékařský počítačový program. K údajům o pracovní neschopnosti svého pracovníka se rychleji dostanou i zaměstnavatelé. Ti už nebudou muset formuláře odesílat poštou sociální správě.
Podle Maláčové vystaví lékař neschopenku během chvíle a v řádu minut dostane informaci ze systému také zaměstnavatel. Povinnost zaměstnanců informovat své nadřízené o tom, že nepřijdou do práce však zůstává.
Loučíme se s papírovou neschopenkou. Lékařům a zaměstnavatelům končí složité papírování, pacienti odcházejí z ordinace rovnou do postele a zaměstnavatelé hned vědí, na čem jsou. Od včerejška jsme zaevidovali už přes 6000 eNeschopenek. Všechno šlape, jak má! @CSSD
— Jana Maláčová - SOCDEM (@JMalacova) January 2, 2020
Columbova žena
S kroky vlády není spokojeno například Sdružení praktických lékařů, ve kterém se sdružuje drtivá většina praktických lékařů pro dospělé v ČR. Organizace kritizovala nedostatek času, který měli lékaři k otestování nového systému. Nanečisto si ho mohli vyzkoušet od 2. prosince, necelý měsíc před spuštěním.
S opožděným testováním nebyly spokojeni ani zaměstnavatelé. „Pro zaměstnavatele jsou e-neschopenky zatím trošku Columbova žena. Všichni o nich mluví, ale nikdo je neviděl. V tuto chvíli nejsou pro zaměstnavatele k dispozici. Žádný ze zaměstnavatelů je neotestoval,“ řekl ČTK na konci listopadu viceprezident Svazů průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Dalším bodem kritiky je údajná nižší administrativní zátěž, kterou avizuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV), jenž má spolu s Ministerstvem zdravotnictví projekt e-neschopenek na starosti.
Sdružení praktických lékařů si stěžovalo na to, že se i po digitalizaci počítá s vytisknutím jedné části e-neschopenky ve formátu A4, do které musí lékaři některé údaje psát ručně.
Verze, kterou praktičtí lékaři podporovali, počítala s plnou digitalizací. Pacienti by se skrze SMS kód přihlašovali do aplikace, ve které by byla neschopenka. Skrze aplikaci by také informovali svého zaměstnavatele.
Kdo to bude platit?
Vystavení neschopenky momentálně dělají lékaři zadarmo. Čas, který stráví nad jejím vyřizováním, jim nikdo neproplácí. Právě proto navrhovali, aby za každý takový úkon dostali asi sto korun buď ze zdravotního pojištění, nebo od MPSV.
„Neschopenka by měla být lékaři hrazena odjakživa, což nebyla. Je to skutečně administrativní činnost, kterou po lékaři požaduje stát,“ řekl v říjnu předseda Sdružení praktických lékařů Petr Šonka.
Proplácení neschopenek podpořil také poslanecký výbor pro zdravotnictví. Jeho předsedkyně Věra Adámková (ANO) poukázala na to, že podobně platí stát lékárnám 15 korun za výdej léku na recept.
Vláda to nicméně odmítla. Podle ministra Vojtěcha elektronická varianta proces zjednodušuje a úhrada tak nedává smysl. Podobný názor zastává premiér Babiš, který se na tom shodl s ministryní Maláčovou.
Část lékařů oznámila, že bude na protest vypisovat stále papírové neschopenky. Podle vlády je nicméně elektronické vystavování povinné, papírové tiskopisy do dvou let skončí. Lékařům za případný bojkot hrozí dokonce sankce, a to ve výši až 10 tisíc korun za každý případ.
Štěpán Sochor
