ilustrační foto Zdroj: ČTK/DPA/Maurizio
Po více než půl roce od zavedení se znovu začíná rozjíždět nekonečná debata. Pravice poukazuje na zvýšený počet neschopenek a výdaje zaměstnavatelů. Levice si naopak zrušení karenční doby pochvaluje s tím, že je méně nemocných lidí na pracovišti.
Tzv. karenční doba byla zavedena v roce 2008. Měla zabránit zneužívání nemocenského systému a snížit „nemocnost“, ve které Češi dominovali evropským žebříčkům. Spočívala v tom, že zaměstnancům nebyly hrazeny první tři dny nemoci a nemocenská se začínala proplácet až od čtvrtého dne.
O rok později se ukázalo, že karenční doba opravdu snížila počet nemocných na neschopence. Zatímco v roce 2008 to bylo 2,2 milionu případů, o rok později už se číslo snížilo na 1,5 milionu, říkají data ČSSZ. Nemocnost se u zaměstnanců snižovala už od roku 2005, ne však s takovou razancí.
Po deseti letech si zrušení karenční doby prosadila vládnoucí ČSSD. A to navzdory hnutí ANO, které k němu přistupovalo skepticky. Nápad podpořila také KSČM. Naopak pravice hájící zaměstnavatele stojí proti.
Podle dosavadních čísel Ministerstva práce a sociálních věcí se ukazuje, že stejně tak, jako se se zavedením karenční doby počet nemocenských snížil, se s jejím zrušením zvýšil. V loňském červenci bylo navýšení 24 %, v srpnu 15 % a v září 38 %.
To se nelíbí například TOP 09, která se profiluje jako středo-pravicová strana podporující živnostníky a zaměstnavatele. „Náhlá epidemie? Kdepak. Jde o efekt vládního populismu,“ píše na Twitteru. „Stalo se tak přesně to, před čím jsme socialistickou vládu varovali,“ dodává.
Náhlá epidemie? Kdepak. Jde o efekt vládního populismu.
— TOP 09 (@TOP09cz) January 6, 2020
Počty lidí na nemocenské po zrušení karenční doby stouply o desítky procent a roční účet pro české firmy bude zřejmě až 5 miliard. Stalo se tak přesně to, před čím jsme socialistickou vládu varovali.https://t.co/NNkGiNiXLR
Reakce na sebe nenechala dlouho čekat, a to přímo od ministryně. „No, milá pravice si asi přeje, aby se nemocní udřeli k smrti,“ odpověděla Jana Maláčová (ČSSD). Naráží tím na to, že nyní nemusí nemocní zaměstnanci „na sílu“ pracovat, aby nepřišli o peníze.
Vyšší počet neschopenek znamená méně nemocných lidí na pracovišti. A to je přece dobře, ne? No, milá pravice si asi přeje, aby se nemocní udřeli k smrti. Řeči o zneužívání prostě nepochopím a ráda bych pravici připomněla, že neschopenky vydávají lékaři.
— Jana Maláčová - SOCDEM (@JMalacova) January 7, 2020
Zneužívání systému a náklady pro zaměstnavatele
Dvěma hlavními připomínkami - především pravicových politiků - jsou náklady, které musí kvůli zrušení karenční doby vyplácet zaměstnavatelé, a větší počet lidí na nemocenské.
Problematika pracovní neschopnosti zaměstnanců spočívá v tom, že ji do 14. dne musí ze zákona hradit zaměstnavatel. Až od 15. dne tuto úlohu přebírá stát. Karenční doba tak částečně snižovala finanční zátěž firem. Spolu s tím také „motivovala“ zaměstnance nebrat si nemocenskou a pracovat.
Z čísel Ministerstva práce a sociálních věcí vychází, že došlo k nárůstu lidí, kteří po zrušení karenční doby odcházejí na nemocenskou. Kromě toho, že zaměstnavatelé díky zákonu hradí více nemocenských dnů, musí také platit nemocenskou většímu počtu lidí.
Návrh na zrušení karenční doby kritizovala Hospodářská komora nebo Svaz průmyslu a dopravy, který vyčíslil náklady zaměstnavatelů s tím spojené na 5,1 miliardy. MPSV uvádělo 2,9 miliard, pokud se počet nemocných meziročně nezvýší. To se ale nestalo.
Nemocní zaměstnanci
Protistrana má ale silné argumenty. Do kontrastu peněz a snížené pracovní síly staví lidské zdraví. Podle odborů karenční doba zhoršovala postavení zaměstnanců v době nemoci a na úkor toho šetřila firmám peníze.
„Postoj zaměstnavatelů, kteří jednoznačně zrušení karenční doby odmítají, svědčí o tom, že jejich cílem je levný zaměstnanec, pracující i v době nemoci,“ uvedl loni šéf odborů Josef Středula. Dodal také, že si lidé schválně vybírali dovolenou a nemoc se snažili přechodit.
Situaci po zrušení karenční doby považují odbory za návrat do normálu. „Lidé se konečně léčí a neuvažují nad tím, jestli se mají léčit, nebo ne. Jestli mají být v práci, nebo ne,“ řekl Středula televizi Prima.
Hodnotit čísla má podle něj cenu nejdříve za rok a srovnávat by se měla s dobou před zavedením karenční doby, tedy před rokem 2008.
Náznaky, že si lidé začali se zrušením karenční doby brát nemocenskou neoprávněně, vyvrací argument, že musí mít zaměstnanec potvrzení od lékaře. „Ráda bych pravici připomněla, že neschopenky vydávají lékaři,“ upozorňuje ve svém tweetu Maláčová.
Faktem však zůstává, že měli Češi před 11 lety bez karenční doby jednu z největších nemocností v Evropě. Přestože se od té doby počet nemocenských snížil, začal v posledních letech - ještě před zrušením karenční doby - znovu stoupat.
Štěpán Sochor
