Lidská DNA Zdroj: Pixabay
Existuje život po smrti? Podle vědců ano. Alespoň tedy co se týče některých buněk. Ty totiž podle nejnovější studie pokračují ve své činnosti ještě nějakou dobu po smrti člověka a některé geny dokonce ještě zvýší svoji aktivitu.
Lidské geny a jejich činnost se dělí na dva typy, DNA a RNA. Pokud situaci hodně zjednodušíme, dá se říct, že DNA je sada informací, zatímco RNA tyto informace překládá a převádí do struktury proteinů, čímž zajišťuje tělesné funkce. Nová studie odhalila, že RNA pokračuje v překladu genetického kódu DNA i po smrti člověka. Mezinárodní vědecký tým na to přišel během zkoumání 36 různých tkání z 540 mrtvých lidských těl.
„Je tam reakce buněk i po smrti dotyčného. Vidíme tam nějaké geny, které jsou aktivní, a to znamená, že tam i po smrti je stále aktivita na bázi přepisování,“ vysvětlil pro BBC vedoucí mezinárodního vědeckého týmu Roderic Guigó.
Proč se tak děje, zatím vědci nevědí. Podle Guiga může posmrtná aktivita souviset se zastavením proudění krve a následnou hypoxií, kdy dochází ke ztrátě kyslíku. Důkazy ale zatím nemá.
Vědecký tým věří, že studie otisknutá v časopise Nature Communications pomůže lépe pochopit změny v RNA. To by mohlo být přínosné například pro forenzní vědu v souvislosti s přesnějším určením času smrti.
