Věda jde neustále dopředu, dosahuje stanovených cílů a vytyčuje nové. Nejinak je tomu i v oboru lékařství. Pravidelně vás informujeme o nových objevech, které mohou v budoucnu přispět k efektivnější léčbě zákeřných chorob. Mezi ně se řadí i ta Alzheimerova. Australští a japonští vědci nyní oznámili, že vyvinuli krevní test, který dokáže odhalit vznikající toxické bílkoviny spojené s Alzheimerovou chorobou. O nadějeplném objevu informovala stanice BBC.
Vědecká práce publikovaná v časopise Nature by mohla být důležitým krokem v souvislosti krevních testů na demenci. Test, který vědci praktikovali na zdravých lidech, těch, co trpí ztrátou paměti, i pacientech s Alzheimerem, měl 90% úspěšnost. Experti sice upozorňují, že projekt se stále na začátku a je třeba dalšího testování, jedním dechem ale dodávají, že výsledky jsou velice slibné.
Alzheimerova choroba se totiž v těle člověka rozpoutá ještě před tím, než dotyčný začne trpět symptomy ztráty paměti. Klíčové je proto odhalení choroby ještě před tím, než pacient trvale ztratí mozkové buňky. Metoda na odhalení škodlivých bílkovin, zvaných amyloid beta, které se v průběhu nemoci tvoří v mozku, už existuje. Mozková vyšetření jsou ale velice drahá a často nepraktická.
Jde o zásadní studii, shodují se odborníci
Nový společný projekt japonské a australské univerzity se zaměřuje na vyhledávání stop po amyloidech v krevním oběhu. Na základě porovnání poměru kousků amyloidů v krvi jsou pak vědci schopní určit míru škodlivých bílkovin v mozku. Přeloženo do jednoduchého jazyka, podle studie je možné na základě krevního obrazu vidět, co se odehrává v mozku dotyčného.
„Ta studie je zásadní, protože je to poprvé, kdy někdo spojit amyloidy v krvi s mozkem a mozkomíšní tekutinou,“ řekl BBC doktor Abdul Hye z londýnské King's College.
Krevní testy jsou nejen mnohem levnější než vyšetření mozku, ale také otevírají dveře k dalšímu studiu léčby choroby. V současné době totiž neexistuje žádný způsob, jak Alzheimerovu nemoc z těla pacienta úplně vymýtit.
„Ta data jsou velice slibná a mohou být v budoucnu neskutečně užitečná, konkrétně při určování, kteří lidé vhodní pro klinické testování a pro zjišťování, zda má léčba vliv na změnu hladiny amyloidů v těle,“ vysvětlila profesorka Tara Spiresová-Jonesová z Edinburské univerzity.