Rusové s letadlem TU-154MLK-1 pozorují území USA

K přeletu nad americkým teritoriem dochází v rámci smlouvy o otevřeném nebi (Open Skies) z roku 1992, jejímž signatářem je soubor zatím 34 zemí. Smlouvy se ale neúčastní takové státy jako Čína, Japonsko, Írán, Indie, Izrael, Saudská Arábie, obě Koreje nebo země Jižní Ameriky.

Ruský armádní deník Krasnaja zvezda přinesl informaci, že od dvanáctého do dvacátého května skupina ruských inspektorů provede inspekční let nad územím USA ve svém letadle TU-154MLK-1. Na palubě ruského monitorujícího letadla budou současně američtí experti, kteří zajistí kontrolu ruských sledovacích zařízení a dodržování ustanovení mezinárodní smlouvy.

Stejně tak v období od 13. do 17. května budou Rusové letecky kontrolovat území Bosny a Hercegoviny.

Co je projekt Otevřené nebe

První myšlenka na projekt otevřeného nebe, podle kterého by se země navzájem letecky monitorovaly, vznikla již počátkem padesátých let minulého století v období tzv. Studené války. Nicméně až počátkem devadesátých let po sérii mezinárodních jednání byla 24. března 1992 ve finských Helsinkách podepsána „Smlouva o otevřeném nebi (Open Skies)". V současné době ke smlouvě přistoupilo 34 zemí světa.

Cílem úmluvy je zvýšit transparentnost armády a vybudovat důvěru tím, že umožní pozorovací lety na téměř celém území každého signatářského státu.

Každé letadlo je vybaveno sadou senzorů, včetně optických panoramatických a rámovacích kamer, videokamer s displejem v reálném čase, termálních infračervených zobrazovacích senzorů a zobrazovacího radaru (SAR).

Letadla, která se účastní projektu, musí projít sedmidenní certifikací s krátkým ukázkovým letem a analýzou snímků zaznamenaných během tohoto letu.

Obrazová data mohou být sdílena všemi signatáři, aby podpořila sledování dodržování stávajících nebo budoucích smluv o kontrole zbraní.

Každá z účastnických zemí má svou takzvanou kvótu, která stanoví, kolik pozorovacích letů se nad jejím územím uskuteční a kolik ona sama může uskutečnit mimo hranice svého státu. Rozhodující je velikost nejen území, ale také ozbrojených sil. Pro ilustraci musí Německo a Itálie přijmout 12 přeletů ročně, zatímco Rusko (včetně Běloruska) a Spojené státy musí povolit 42 přeletů. Česká republika může vykonat čtyři přelety a naopak se nad naším územním uskuteční čtyři přelety.

Pozorovací let lze provést na přání inspekčního týmu i nad územím, které je označováno jako tzv. zakázaný, omezený nebo rizikový vzdušný prostor a má přednost před jakoukoliv pravidelnou leteckou dopravou.

Členské státy si pozorovacími lety ověřují údaje, které si vzájemně předem deklarovaly.

Smlouva umožňuje v průběhu pozorovacích letů, které mají mimo jiné zvláštní status důležitosti, inspektorům v týmu, kteří jsou postaveni na úroveň diplomatů, fotografovat libovolné místo na území hostitelského státu.

Nehoda ruského inspekčního letounu v Čáslavi

Dne 23. května 2012 došlo na vojenském letišti v Čáslavi k nehodě ruského vojenského letounu AN-30, který zde plnil úkoly v rámci projektu Otevřené nebe. Letoun, na jehož palubě bylo 9 vojáků Armády ČR a 14 příslušníků ozbrojených sil Ruské federace, se při přistávacím manévru vychýlil z dráhy, začal hořet a následně byl požárem zničen. Při letecké nehodě utrpěli 2 občané Ruské federace a 1 český voják těžká zranění, další 3 občané Ruské federace byli zraněni lehce. Příčinou nehody byla pravděpodobně porucha na podvozku.

Mirko Radušević