Vermontský senátor Bernie Sanders Zdroj: Will Lanzoni/CNN
Na hádání vítěze demokratických primárek je stále ještě brzy. Sanders ale svým posledním vítězstvím zvýšil šanci na to, že by mu nominace nemusela utéct. V primárkách v Nevadě získal vedení a může se také pochlubit pevnou základnou tvořenou mimo menšin především mladými voliči, odboráři a dělníky.
Nevada je také první stát, kde se v primárkách testuje sympatie „většinové menšiny“. Ještě před Nevadou ukazovaly průzkumy, že je Sanders pro nebílé voliče nejlepší volbou. Získal například podporu více než 50 % Hispánců.
Komentátor amerického časopisu Time odhaduje, že 78letý Sanders má slibné vyhlídky pro blížící se „super úterý“, což je 3. března, kdy lze získat více než třetinu všech přislíbených delegátů. Mezi státy, které v ten den hlasují, jsou Kalifornie, Texas a Colorado. Zatímco v Nevadě tvoří Hispánci téměř 30 % populace, v Kalifornii a Texasu je to téměř 40 % a v Coloradu přes 20 %.
To, co řekl Sanders v Nevadě, jej charakterizuje a získává hlasy americké menšiny: „Multigenerační, mnohonárodnostní koalice nejen, že vyhraje v Nevadě, ale vyčistí tuto zemi.“
Vítězné tažení Sanderse u mnohých demokratů vyvolá zděšení, neboť jeho přílišný liberalismus je natolik radikální povahy, že v tom vidí jasnou prohru s Trumpem. „Budu podporovat kandidáta, který bude nominován, ale nevěřím, že by Bernie Sanders mohl vyhrát,“ řekl bývalý nevadský senátor a guvernér Richard Bryan, který dal v Nevadě hlas Joe Bidenovi.
Přesněji rozdíl mezi Sandersem a ostatními kandidáty pojmenoval jeho soupeř Pete Buttigieg: „Buď upřednostníme ideologickou čistotu, nebo vítězství s širším záběrem. Buď vytvoříme úzkou, pevnou základnu, nebo se otevřeme nové, široké velkorysé koalici pro Američany.“
O čem v kampani všichni mlčí
Ať demokraté, nebo republikán Trump se v předvolebním boji soustředí hlavně na témata týkající se zdravotnictví, vzdělávání nebo zákona o zbraních. Komentátor serveru Deutsche Welle si všiml, že nikdo z kandidátů ale nemluví o budoucích financích USA či jak naloží se státním dluhem. Donald Trump, když v roce 2016 kandidoval, slíbil, že když se stane prezidentem, vytáhne USA z dluhů. Nestalo se. Naopak se pustil do velkého utrácení. Nejnovější údaje dávají obraz o tom, že se dluh neustále zvětšuje a deficit je o 25 % větší než v loňském roce. Od doby, co je Trump u moci se, stání dluh zvýšil o 2,5 mld. dolarů.
Podle komentátora Deutsche Welle za to může Trumpovo snižování daní, které jako vánoční dárek v roce 2017 udělil střední třídě. Kongres to kritizuje. Mluví o tom, že se zadluženost jako bumerang vrátí, což představuje pro USA velké riziko. Již tento rok by výdaje státu mohly překročit zisk o jednu miliardu. Donald Trump se ale během kampaně o dluzích ani nezmínil a mluví jen o výdajích na armádu, bezpečnost – zeď na mexické hranici – nebo řeční o letech do vesmíru.
G. William Hoagland, který je zástupcem ředitele washingtonského think tanku Bipartisan Policy Center, tvrdí, že ani demokraté na tom nejsou o nic lépe. Oni rovněž o dluzích nemluví. Údajně proto, že dluhy průměrného Američana nezajímají. Díky zvyšující se úrovni života vrstvy obyčejných lidí je státní dluh nijak netrápí. „Proč by demokraté měli tak citlivé téma vyzdvihovat a riskovat svoji hlavu,“ říká Hoagland, bývalý poradce Senátu pro rozpočet.
Výzkumné centrum veřejného mínění Pew Research Center však v dotazníkovém průzkumu zjistilo, že na vrcholu preferencí Američanů je hospodářská síla země, a to ze 70 %. Teprve potom následuje vzdělávání, zdravotní systém nebo boj proti terorismu. Na konci žebříčku Američanů se v jejich zájmu nachází klimatické změny a armáda. Přitom deficit státního rozpočtu nepovažuje každý druhý Američan za důležitý.
Deutsche Welle píše, že šest z jedenácti demokratických kandidátů považuje stabilizaci amerického hospodářství a snížení zadluženosti za důležitý program svého mandátu. Přitom ale neuvádí, jak toho dosáhnout. Bloomberg mluví o ekonomické odpovědnosti s tím, že by se mělo investovat a zvýšit daně těm, kteří mají větší příjmy. Jak toho chce dosáhnout, však podrobněji neuvádí.
G. William Hoagland shledává důvody takového chování u kandidátů v tom, že Sanders, Warrenová, Bloomberg, Biden nebo Trump neponesou důsledky amerického zadlužení. Jiné je to u 38letého demokratického kandidáta Peta Buttigiega, který důsledky amerického zadlužení pocítí na vlastní kůži.
