Studenti středních škol se v rámci Studentských voleb vyjádřili jasně. Více než 75 % by za svého nového prezidenta volilo Jiřího Drahoše. Do projektu se zapojilo téměř 300 škol a více než 38 tisíc žáků. Podle pořadatelů by výsledky neměly být přehlíženy, ani přeceňovány.
„Rozdíl v počtu získaných hlasů je obrovský,“ uvedl ředitel vzdělávacího programu Jeden svět na školách (JSNS), který spadá pod neziskovou organizi Člověk v tísni, Karel Strachota. „Výsledky Studentských voleb by neměly být přeceňovány, ale ani přehlíženy. Jsou specifickou výpovědí o nejmladší generaci. Lze je chápat i jako určitý vzkaz těm starším, generaci rodičů a prarodičů,“ dodal.
V druhém kole Studentských voleb jednoznačně zvítězil Jiří Drahoš, který od studentů získal přesně 75,86 %. Miloš Zeman získal pouze 24,14 % hlasů. Výsledky voleb v řádném termínu odeslalo 298 škol (145 gymnázií, 123 SOŠ a 30 SOU). Platný hlas odevzdalo celkem 38 557 studentů.
Organizaci voleb jako takových zajišťovaly na jednotlivých školách tříčlenné volební komise složené za studentů pracujících pod supervizí pedagoga. Koordinátoři JSNS poskytují po celou dobu konání voleb organizátorům online i telefonickou podporu. Výsledky pak zpracovala sociologická agentura Kantar Millward Brown.
Nejnovější průzkumy mají jasno: Donald Trump je nejméně oblíbeným prezidentem v historii USA
Pouze 27 procent oslovených Američanu si myslí, že současný prezident Spojených států by mohl být pochválen za své počínání. Nejméně dvakrát tolik občanů by mu nejraději dalo za vládnutí v prezidentském úřadu známku pět.
I v prvním kole Studentských voleb jasně vyhrál Drahoš nad Zemanem
Studentské volby se konají před vybranými reálnými volbami. Školy se do projektu přihlašují dobrovolně, stejně tak je účast dobrovolná i pro studenty. Volit mohou studenti starší 15 let. Není tak překvapením, že svůj názor dali najevo už v prvním kole prezidentských voleb „nanečisto“, které se konalo ve dnech 12. a 13. prosince 2017 - tedy měsíc před prvním kolem voleb reálných. Tehdy vybírali studenti prezidenta z devíti kandidátů, kteří se ucházeli o post hlavy státu.
I tehdy v nich získal Jiří Drahoš největší podíl hlasů, a to 33,59 %, následovaný Milošem Zemanem s 19,95 % hlasů. Na třetím místě se umístil Marek Hilšer (13,23 %). Ostatní prezidentští kandidáti získali následující podíly hlasů: Pavel Fischer (9,57 %), Michal Horáček (9,26 %), Mirek Topolánek (6,25 %), Jiří Hynek (3,04 %), Petr Hannig (2,72 %) a Vratislav Kulhánek (2,39 %).
Průzkumy potvrzují, že hlasování „nanečisto“ má pozitivní dopad na zvýšení účasti prvovoličů ve skutečných volbách. Studenti se díky tomuto vzdělávacímu projektu seznamují s principy demokratických voleb a platným volebním systémem.