Sýrie: Rozdrobenost země komplikuje zásah proti koronaviru
ilustrační obrázek Zdroj: msb.gov.tr
Sýrie je po devítileté válce rozdělena na tři části, které nespolupracují v boji proti koronaviru a jsou k němu nedostatečně vybaveny. Zdravotníci v Kurdy spravované severovýchodní Sýrii si vyrábějí ochranné obleky z pytlů na odpadky. Celé území je odříznuto od mezinárodní pomoci, a to včetně zásilek OSN, které donedávna mohly do Sýrie proudit přes Irák, uvedla agentura AP.
Severozápad stále kontrolují oponenti Damašku a snaží se dát dohromady to málo, co může pomoci ochránit čtyři miliony tamních obyvatel. Sliby Světové zdravotnické organizace (WHO) o dodávce ventilátorů a ochranných pomůcek se zatím nenaplnily.
Zbytek země včetně velkých měst kontroluje vláda prezidenta Bašára Asada. WHO směřuje většinu pomoci týkající se koronaviru jí. Tato agentura OSN je tak nucena spolupracovat s administrativou, o níž se mnoho neví a která nepomáhá těm částem státu, které nekontroluje.
Zástupce ředitele organizace Refugee International Hardin Lang řekl, že by se pomoc měla zaměřit na nejzranitelnější část Sýrie. Je podle něj diskutabilní spolupracovat s vládou, která pomoc přiděluje často podle politického klíče. V Sýrii bylo zatím potvrzeno 39 infikovaných a dva mrtví – všechny případy jsou z Damašku nebo okolí.
Čtěte také
Testy se vyhodnocují jenom v centrální laboratoři v Damašku, takže je těžké výskyt nákazy zmapovat. Z kurdské části se vzorky posílají letecky. Proto trvalo dva týdny, než se tamní úřady dověděly, že příčinou smrti jednoho obyvatele tohoto území byla nemoc COVID-19. Úřady v Damašku Kurdy oficiálně neinformovaly.
Stovky zdravotnických objektů byly vybombardovány, polovina nemocnic a klinik buď není v provozu, nebo je jen v částečném. Ze Sýrie uprchlo 70 procent zdravotníků. S chudobou se potýká 80 procent Syřanů, miliony jsou na útěku a stovky tisíc se jich tísní v přeplněných táborech.
Sýrie dlouho pouštěla do země šíitské poutníky z Iráku a Íránu, kam přejížděli i členové milicí loajálních Damašku. V březnu částečně zavřela hranice i svatyně. Po ohlášení prvního případu koronaviru 22. března vláda vyhlásila noční zákaz vycházení a armáda zastavila nábor. Několik měst se ocitlo v izolaci a byla zřízena desítka karanténních center.
WHO dodává ministerstvu zdravotnictví laboratorní vybavení a pořádá školení. Pro dodávky do mimovládních oblastí je potřeba povolení Damašku. Testovací laboratoře se zřizují v Halabu (Aleppu), Homsu a Latákíji.
Vědecká pracovnice Elizabeth Curkovová řekla, že od začátku války v roce 2011 Damašek přestal dodávat pomoc povstaleckým a kurdským oblastem s úmyslem oslabit tamní populaci. Této politice, k níž patří i zastavení dodávek vakcín, se přičítá rozšíření nákazy dětské obrny v roce 2013.
Čtěte také
Čtěte také
Ze Sýrie je hlášena oboustranná ofenziva
Severovýchodní Sýrii navíc oslabil boj proti Islámskému státu i protikurdská vojenská kampaň Turecka. Začátkem letošního roku bylo nutné zastavit pomoc OSN, která byla dosud dodávána přes Irák, jelikož Rusko vetovalo rezoluci, která měla tyto dodávky prodloužit. Irácká hranice je teď zavřená a mnoho humanitárních pracovníků odjelo. Těm, co zůstali, se pouze občas podaří vyjednat jednorázové otevření hranice a dovézt materiál. Tak se do syrského Kurdistánu dostaly dva testovací přístroje.
V Idlibu kontrolovaném povstalci jsou zavřené školy a mešity a lidé mají být doma. Jenomže milion lidí je tam mimo domovy, protože uprchli před nedávnými boji. WHO s tamními úřady dohodla, že pomůže zřídit 28 izolačních jednotek a tři oddělení pro pacienty s koronavirem. Materiál ale zatím nedorazil, 30 ventilátorů čeká na dodání v Turecku. WHO zaslala do Idlibu 5900 testovacích sad, které se používají velmi opatrně. Prozatím se provedlo 197 testů a všechny byly negativní.
Plán WHO je stále jenom na papíru, řekl představitel zdravotnictví v Idlibu Munzir Chalíl. „I když severozápad Sýrie není oficiální stát, jeho občané jsou Syřané a především lidské bytosti, které si zasluhují adekvátní péči,“ řekl
iPrima/ČTK
Od června 2025 působí jako zástupce šéfredaktora on-line zpravodajství CNN Prima NEWS. Předtím na Primě působila léta jako šéfeditor. Dříve hrála v Jazz Docku, pracovala v diagnostickém ústavu pro mládež i v organizaci Člověk v tísni. Od roku 2024 se s pořadem Za barem rozhodla představit široké veřejnost kouzlo mixologie. A od ledna 2026 se svým pořadem Tour de Michelin pomáhá nahlédnout do nejprestižnějších restaurací Česka. (pavlina.svarcova@iprima.cz)
