Revoluce v léčbě páteře. Poškozené ploténky dorůstají bez operace, terapie pomáhá tisícům lidí
Impedanční terapie vrátila tisíce lidí s degenerativním onemocněním páteře zpět do aktivního života. Postup, díky němuž prokazatelně dorůstají meziobratlové ploténky, je zcela neinvazivní a nevyžaduje chirurgický zákrok. Opírá se o terapii suchou jehlou v kombinaci se svalovou stimulací. Klinická studie ukazuje, že tato metoda vede u 76 procent pacientů k nárůstu objemu plotének o více než 10 procent, u zbývající čtvrtiny pacientů pak k zastavení degenerace.
Impedanční terapie je určena především lidem s bolestmi zad a pacientům trpícím vyhřezlými ploténkami. Jediná medicínská metoda, která umožňuje dorůstání meziobratlových plotének, je postavena na kombinaci terapie suchou jehlou a svalové stimulace. Tím pozitivně působí na nervová vlákna a pojivové buňky, což hraje významnou roli při léčbě degenerativních změn páteře.
ČTĚTE TAKÉ: Nechtěná upomínka z tábora? Zdraví dítěte „mapuje“ speciální deník, chrání před bezradností
„Aplikací terapie suchou jehlou se mění odpor kůže, čímž jsou ovlivněny procesy v analytických částech mozku a následně podpořeny regenerační mechanismy v těle. Kombinací této metody se svalovou stimulací aktivujeme přirozenou schopnost těla regenerovat,“ líčil Pavol Kostka, vedoucí lékař Kliniky impedanční terapie.
Problém způsobují banality i závažná onemocnění
U 76 procent pacientů se daří dosáhnout nárůstu objemu meziobratlových plotének o více než 10 procent, u zbývajících 24 procent se degenerace zastaví. Většinou záleží na tom, s jak pokročilým stavem poškození pacient na kliniku přichází.
Čtěte také
Co však za samotnými zdravotními problémy stojí? Kostka pro CNN Prima NEWS uvedl, že v případě bolesti zad se může jednat o triviálnější příčiny jako špatné držení těla či špatné sezení, až po ty závažnější v podobě degenerativního onemocnění páteře (DDD).
Právě těmto pacientům se na klinice lékaři věnují. „V případě degenerace meziobratlových plotének jde o přirozený proces stárnutí. Jeho rychlost je však individuální – zatímco někteří lidé ani ve vyšším věku nepociťují bolesti zad, jiní mohou mít obtíže už v mládí,“ podotkl Kostka pro redakci.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Česko v sevření nemoci „špinavých rukou“. Tváří se jako chřipka, ochranu přináší očkování
Krajním projevem degenerativních poruch jsou stavy, které pacienty kvůli své bolestivosti nutí vyhledat lékařskou pomoc – jde o snížené, vyklenuté nebo perforované ploténky. „Nemocná ploténka neumí dobře přijímat živiny a zároveň neumí správně vylučovat odpadní látky. Proto postupně ztrácí svou flexibilitu a narušuje se její struktura,“ pokračoval lékař.
Tři fáze poškození
Celkem existují tři fáze poškození meziobratlových plotének.
První je metabolická, kdy v těle dochází k biochemickým reakcím, aniž by však zatím docházelo ke změně ve struktuře a uspořádání tkání. Druhá fáze se nazývá nestabilní a právě během ní je viditelná největší a nejrychlejší degenerace páteře. Třetí a poslední je fáze stabilizační, při níž probíhá proces sklerotizace a dochází k celkové přestavbě tkáně.
„V první fázi vykazujeme vysoké procento uzdravení, které se blíží 100 procentům v závislosti na dalších onemocněních pacienta. Pokud degeneraci zastavíme ve druhé fázi, šance na vyléčení je 76 procent. Je-li tempo dosavadní degenerace příliš rychlé, podaří se nám ji pouze zastavit, i to je ale velký úspěch. V poslední fázi je šance na vyléčení zhruba poloviční,“ vysvětluje Kostka.
Čtěte také
Metoda impedanční terapie je výsledkem více než desetiletého výzkumu, na nějž Kostka navázal klinickou praxí, a na klinice v Praze ji pacientům poskytují od roku 2019. Základem je důkladná diagnostika, která zahrnuje magnetickou rezonanci, EMG vyšetření, měření vodivosti nervových vláken i sledování hladiny krevního laktátu.
„Samotná regenerace plotének probíhá na principu harmonizace transepiteliálního potenciálu, zlepšení metabolismu tkání a odplavení krevního laktátu. Ten se při degenerativních onemocněních hromadí ve vazivové tkáni a brání přirozené obnově,“ vysvětluje Kostka.
Co rychlost degenerace ovlivňuje?
Říct, jak vypadá prevence degenerativního onemocnění páteře – či kdo spadá do rizikové skupiny – je komplikované. „Nedá se jasně říci, že například pravidelné sportovní aktivity nebo zdravá strava člověka uchrání od degenerativního onemocnění páteře. Často se k nám dostávají i pacienti, kteří žijí velmi zdravě a aktivně sportují,“ sdělil lékař.
Čtěte také
Právě aktivní sportovci často cítí potřebu řešit problém s meziobratlovými ploténkami, protože je bolesti zad a snížená hybnost limitují v aktivním životě.
Mezi faktory, které však ovlivňují rychlost degenerace páteře, se řadí:
- Parainfekce: Komplikace vznikající po jiném infekčním onemocnění.
- Poruchy metabolismu: Změny v kyselosti těla (pH), výživě, obsahu vody ve tkáních a podobně.
- Genetické predispozice: Například poruchy vazivové tkáně nebo nedostatek vitamínu D, který je důležitý pro udržení vody ve vazivu.
Součástí léčby je i fyzická aktivita
Terapie probíhá ve dvou blocích. Jejím základem v prvním bloku je kombinace terapie suchou jehlou, světloterapie, aplikace svalové stimulace a termoterapie, přičemž je pacientovi doporučeno snížit své vlastní sportovní aktivity na minimum.
Čtěte také
Na základě dalších vyšetření a testování poté ve druhém bloku následuje impedanční terapie doplněná o intenzivní fyzickou aktivitu, která pomáhá regulovat metabolismus krevního laktátu.
„Změna jeho hladiny je pro pacienta pocitově podobná únavě po náročném tréninku. Cílem je vyplavení přebytečného laktátu z vaziv a zlepšení výživy plotének,“ popsal Kostka. Fyzický program kombinuje vytrvalostní, intervalový a anaerobní trénink, který je nastaven individuálně podle věku a potřeb pacienta.
Tři dny se nemohl hýbat
Jedním z těch, kteří se díky impedanční terapii zbavují bolestí, je i 34letý Ondřej Přikryl.
„Poslední zhruba rok a půl jsem pociťoval v bederní a krční oblasti lehké bolesti zad. Při větší námaze, jako byl náročnější sport nebo práce na rekonstrukci domu, se stávalo, že mě další den záda bolela do té míry, že omezovala mou hybnost. Na každodenní lehkou bolest jsem si zvykl: navštěvoval jsem fyzioterapeuta a chodil na kurzy jógy pro zdravá záda. Nic z toho ale nemělo dlouhodobý výsledek,“ popisoval pro CNN Prima NEWS.
Čtěte také
Zlomový okamžik nastal o Vánoce, kdy se Přikrylovi při protahování seklo v zádech a tři dny se nemohl hýbat. Na doporučení známého, který léčbu terapií absolvoval, navštívil kliniku v Praze. Jak se ukázalo, měl výhřez dvou plotének v bederní části zad.
Od doby, kdy byl zařazen do rehabilitačního plánu a začal podstupovat impedanční terapii, trvalo zhruba pět až šest týdnů, než bolesti zad kompletně ustoupily. „Přišla velká úleva. Představa, že mě budou záda bolet dlouhodobě, byla velmi skličující. Samotná terapie je bezbolestná a nevyžaduje z mé strany speciální přípravu, dodržuji akorát velmi specifický cvičební plán od kliniky,“ doplnil Přikryl.
V současné době je téměř u konce celé terapie a brzy jej čeká výstupní kontrola, která by měla ověřit, že se ploténka skutečně uzdravila a získala svůj původní tvar.
ČTĚTE TAKÉ: Studie odhalila vyšší riziko rakoviny u dálkových běžců. Odborníci zatím netuší proč
Zmiňovaný rehabilitační plán standardně trvá 25 až 28 terapeutických týdnů. „Délka léčby se však může lišit v závislosti na závažnosti obtíží a individuální reakci na terapii. U některých pacientů může být proces delší,“ podotkl Kostka.
Bude léčbu hradit pojišťovna?
Nejčastější věkovou skupinu pacientů kliniky tvoří lidé mezi 45 a 54 lety, poměr mužů a žen je 59 ku 41 procentům. Po ukončení diagnostiky pacienti obdrží medicínskou zprávu s detailním rehabilitačním plánem obsahujícím nejen doporučené terapeutické dávky, ale i doporučené cviky, jídelníček a režimová opatření.
Čtěte také
„Do terapie nepatří jen to, co uděláme my na klinice. Pacient musí být aktivním partnerem a pokračovat v doporučených návycích. Jen tak lze výsledky udržet a podpořit další regeneraci,“ dodal lékař.
V současné době není impedanční terapie hrazena zdravotní pojišťovnou, náklady si tak pacient hradí sám. Aktuálně je standardní cena stanovena na 18 000 korun měsíčně. „Postupně však podnikáme kroky, které napomáhají k tomu, aby tuto léčbu v budoucnu mohla hradit pacientům i pojišťovna,“ uzavřel Kostka.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Klimatizace zachrání před horkem, má ale svá rizika. Lékařka vyjmenovala možné nemoci
Vystudovala obchodní akademii se zaměřením na cestovní ruch. První novinářské zkušenosti získala na Vyšší odborné škole publicistiky, kde přispívala do studentského magazínu Generace20. K redakci CNN Prima NEWS se připojila zprvu jako stážistka, posléze jako redaktorka v roce 2020. Díky své práci se snaží významněji propojovat dobročinnost s mediálním prostředím. Mezi její záliby patří čtení do brzkých ranních hodin, multitasking, cestování a čas trávený se zvířaty a přáteli.
