Jihoafričtí vědci uvedli, že z lidské moči dokázali laboratorně vyrobit cihly. Podle nich může efektivní využití odpadních produktů pomoci snížit emise způsobující globální oteplování, napsala agentura Reuters.
Šedé biocihly, které nijak nezapáchají, jsou v laboratoři vyráběny po dobu osmi dnů za využití moči, vápníku, písku a bakterií. Během výrobního procesu jsou rovněž produkována hnojiva.
K výrobě cihel je potřebná močovina – chemická látka přirozeně se vyskytující v moči a po celém světě syntetizovaná rovněž k výrobě hnojiv. Proces výroby cihel ze syntetické močoviny byl sice testován v USA, ale cihly z lidské moči podle svých slov vyrobili poprvé právě vědci v Jihoafrické republice.
Sebevraždy dětí v Japonsku: Každý měsíc ukončí svůj život desítky školáků
Každý den si vezme život 70 Japonců, u dětí je pak sebevražda vůbec nejčastější příčinou úmrtí v zemi. I přes vládní preventivní opatření se jejich počet stále nedaří snížit.
Na jednu cihlu je třeba dvacet litrů moči
Biocihly vznikají během procesu nazývaného mikrobiální indukované srážení uhličitanu, který je podobný procesu, při němž přirozeně vznikají korálové útesy. Vědci dokáží údajně vyrobit cihlu nebo válec jakéhokoliv tvaru. Vyráběny jsou navíc v pokojové teplotě, čímž dochází ke snížení emisí oxidu uhličitého na rozdíl od cihel vypalovaných ve standardních pecích.
Jednou z překážek sériové výroby touto cestou je obrovské množství moči, která je potřeba. K výrobě jedné cihly je totiž třeba zhruba dvacet litrů moči.