Veganské alternativy rychlého občerstvení mohou být stejně, nebo více nezdravé než klasický fastfood
ilustrační foto: burgery Zdroj: iStock
Aby veganské alternativy co nejlépe nahradily strukturu produktů klasického rychlého občerstvení, dávají do nich řetězce ingredience, které nemusí obsahovat látky, jež tělo potřebuje. Rostlinné produkty navíc mohou obsahovat látky, které tělo hůře vstřebává.
Veganství má své nesporné výhody, jako je například nižší zátěž planety. Rostlinné alternativy, které se využívají v fastfood burgerech, ale do těla člověka nedostanou všechny potřebné látky, které si nejsme schopni vyrobit sami, popisuje BBC.
Jednou z „vegan-friendly“ ingrediencí je tofu. Podle britské stanice však neobsahuje stejný typ omega 3 mastných kyselin jako maso. Typ omega 3 kyselin vyskytující se v tofu by lidské tělo muselo konvertovat na využitelnější druh. K tomu ale není člověk příliš dobře vybaven.
BBC uvádí, že častou náhradou ve veganských alternativách bývá ovoce jackfruit (žakie), a to především kvůli své „masové“ textuře, která z něj dělá skvělou alternativu k masu. Na úkor toho, aby byl požitek co nejbližší ke konzumaci masa, trpí ale lidské tělo. Jackfruit totiž nemá prakticky žádnou nutriční hodnotu.
„Proteiny jsou tvořeny aminokyselinami, které slouží jako základní stavební kámen všech buněk a hormonů. Avšak většina rostlin neobsahuje dostatečné množství všech esenciálních aminokyselin,“ řekla britské stanici dietoložka Rachel Clarkson.
Proteiny z rostlin obvykle postrádají alespoň jednu z devíti potřebných aminokyselin, které si lidské tělo neumí samo vyrobit a musí je přijímat v potravě. Vegani je tak musí vybalancovat z několika různých rostlinných proteinů, které je dohromady tělu poskytnou, nebo je suplementovat doplňky.
Za úplný zdroj všech těchto aminokyselin se považuje maso, vejce a mléčné produkty. Dohromady obsahují všech devět potřebných aminokyselin.
Další problém se týká obsahu železa v krvi. Některé rostlinné produkty mají sice vysoký obsah železa, bohužel se ale opět nejedná o stejně „kvalitní druh“ jako je v mase. Tělo ho zkrátka nevstřebává tak dobře.
Vegani jsou z tohoto hlediska nejrizikovější skupinou. BBC odkazuje na výzkum, ze kterého vyšlo 25 % veganů s velmi nízkým obsahem železa v krvi. Oproti tomu u vegetariánů to byly pouze 3 %.
Na britském příkladu lze také například zpozorovat, že v tamním fastfoodovém řetězci obsahují veganské pokrmy více soli než ty klasické. Důvod? Sůl má dodat „masový“ požitek, tvrdí Rachel Clarkson. Občas se ale do pokrmů dává také jako konzervant.
Dlouhodobí vegani si tak musí více kontrolovat svou kombinaci stravy. Může jim například pomoci jídlo, které obsahuje konkrétní vitamín, jenž pomáhá se vstřebáváním rostlinných látek. Například vitamín C pomáhá tělu s typem železa, které obsahují rostlinné produkty.
Další složkou jsou sýry a mléčné výrobky. Veganské sýry nejsou, na rozdíl o těch klasických, fermentované bakteriemi, které produkují tělu prospěšné peptidy. Mléčné produkty jsou zase dobrým zdrojem vitamínu B12.
