Nanofiltry do roušek
Technická univerzita v Liberci začala vyrábět filtry z nanovláken, které jsou určené do bavlněných roušek. S filtrem se taková rouška blíží mírou ochrany respirátoru, chrání přitom nejen okolí, ale i toho, kdo ji nosí. Kapacity laboratoří jsou ale omezené, proto univerzita oslovuje velké firmy, aby se do výroby také zapojily. „Lidi už ty roušky mají a je to ta nejrychlejší cesta, jak poskytnout ochranu všem,“ tvrdí vedoucí projektu Josef Šedlbauer z Technické unive
Nanovlákna vyrábí speciální stroj, který funguje jako obrovský pavouk (ostatně jmenuje se nanospider) – z tekutého polymeru produkuje tenká vlákna, která se přichytávají na netkanou textilii. Látku pak už stačí jen přeložit, nařezat na rozměr 15x20 centimetrů a na okrajích zatavit. Účinnost v zachytávání virů je zhruba devadesát procent. Ještě na začátku minulého týdne z tohoto materiálu přímo na liberecké univerzitě šili roušky, postupem času ale zjistili, že vyrábět výměnné filtry do podomácku šitých roušek s kapsou bude efektivnější. Namísto šesti tisíc roušek dvacet tisíc filtrů denně.
Veškerá produkce laboratoře jde ale výhradně Libereckému kraji, který ji rozděluje zdravotnickým zařízením nebo třeba sociálním službám. Kdo by si chtěl filtr koupit, neuspěje. To bude podle Josefa Šedlbauera možné právě až se do projektu zapojí velké firmy. Ty sice nedokážou vyrábět látku s nanovrstvou, ale i běžné netkané textilie podle pokusů dokážou zachytit až polovinu virů. Běžné látkové roušky přitom tomu, kdo ji nosí neposkytují ochranu žádnou. Zvládnou ochránit jen okolí, protože zachytávají kapénky s viry přímo u úst, když jsou ještě poměrně velké. Pokud se dostanou do prostředí, zjednodušeně řečeno se rozprsknou na tak malé částice, že už je zastaví opravdu jen kvalitní respirátor nebo právě nanovrstva.
Firmy, které by měly zájem se projektu zúčastnit, se mohou vědcům z liberecké univerzity hlásit přes formulář na speciálním webu www.rouskystulkou.org. Tam naleznete i návod, jak si vyrobit roušku s kapsou na filtr.
