peníze - ilustrace Zdroj: pixabay.com
Zahraniční dluh stoupá a každý rok můžeme sledovat meziroční nárůst. Nejinak je tomu i v současnosti. Data z konce roku 2017 ukazují na dluh ve výši 4,4 bilionu korun. Oproti roku 2016 se zahraniční zadlužení zvedlo o 875 miliard korun.
Struktura dluhu ukazuje, že v důsledku držení vládních korunových dluhopisů zahraničními subjekty (nerezidenty) roste zadlužení vládního sektoru. Rostly také závazky bank. Přesto největší část dluhu tvoří soukromý sektor.
Hranici jednoho bilionu korun poprvé zahraniční dluh překročil v roce 2004. Další mety, tedy dvou bilionů korun dosáhl v roce 2010, o čtyři roky později už to byly tři biliony a nyní dokonce již zmíněných 4,4 bilionu korun. V současné chvíli výše dluhu z údajů České národní banky odpovídá 86,7 procenta hrubého domácího produktu.
Jak jsme na to ve srovnání s ostatními zeměmi?
Vyspělé státy mají běžně dluh ve výši desítek procent hrubého domácího produktu. Mezi nejzadluženější státy světa patří například Spojené státy americké, Japonsko, Libanon nebo také jihoevropské státy – Itálie, Portugalsko a Řecko. Věřitelé jsou vůči vyspělým státům benevolentní, protože věří ve vysokou bonitu těchto zemí. Problémy přicházejí teprve ve chvíli, kdy stát není schopný splácet své závazky. Tato situace většinou končí státním bankrotem. Aktuálním příkladem je Venezuela. V minulosti státní bankrot vyhlásila také Argentina a Portoriko. V Evropě zůstává stále v ohrožení Řecko. Česká republika i s hrozivě vypadajícími 4,4 biliony korun a 86,7 procenty HDP patří mezi nejméně zadlužené země Evropské unie.
