Zálohovat, či nezálohovat PET lahve? Poslanci zákon odmítli, kormidla se chytají firmy

Loňské léto přineslo kromě vysokých teplot také horlivou debatu o uzákonění zálohovaných plastových lahví. Vláda ale požadavek nevyslyšela a do novely o obalech ho nezařadila. A to i přes to, že se většina Čechů vyslovila pro a v Evropě můžeme pozorovat velmi úspěšné projekty stejného rázu.

Absence legislativy však nebrání soukromým podnikům zálohování praktikovat. Služba Košík.cz ve spolupráci s Matonni v pondělí oznámila spuštění pilotního projektu vracení plastových lahví od minerálních vod.

„Boj s plastovými obaly osobně považuji za jedno z nejdůležitějších poslání Košíku a zálohování nám pomůže výrazně snížit dopad PET lahví na životní prostředí,“ tvrdí na webu ředitel firmy Tomáš Jeřábek.

Podobný systém („Otoč obal“) už běží v konkurenčním Rohlík.cz, kde tuto službu údajně pravidelně využívá 10 % nakupujících. Společnosti si tím zároveň udržují zákazníky, neboť k vracení dochází při dodání následující objednávky kurýrem.

Oba prodejci zároveň nabízí možnost nakoupit sortiment bez plastového obalu (Košík má potraviny v papírovém sáčku, Rohlík některé mléčné a trvanlivé zboží). A zapojují se i drogerie. V některých pobočkách DM a Rossman si člověk může odnést některé zboží ve vlastním obalu. Loni se přidal také supermarket Globus.

Zálohování jako cesta k recyklaci

V České republice se reálně odešle na recyklaci jen něco přes polovinu plastů, zbytek skončí na skládkách. Do čísla je započítán i špatně vytříděný nebo nekvalitní plast. Druhým důvodem však je, že se třídírnám nedaří odpad prodat, neboť po něm není poptávka.

Uzákonění vratných PET lahví požadovala iniciativa Zálohujme, kterou tvoří nezisková organizace Institut pro cirkulární ekonomiku, Vysoká škola chemicko-technická (VŠCHT) a největší výrobce nealkoholických nápojů – Karlovarské minerální vody.

Stalo se tak v době, kdy Ministerstvo životního prostředí (MŽP) představilo novelu zákona o obalech potravin. Podle uskupení by to zajistilo více zrecyklovaného plastu, který by se poslal zpět do oběhu.

Požadavek předložený skupinou Zálohujme by naprosto eliminoval možnost vyhodit PET lahev do žlutých kontejnerů. Místo toho by je lidé vraceli do obchodů, odkud by je prodejci posílali na recyklaci a z lahví by se vyráběli nové lahve nebo plastové materiály.

Jaké jsou tedy hlavní argumenty ministerstva proti? Nadměrné výdaje pro prodejny potravin, obavy o snížení míry recyklace nebo změna návyků pro spotřebitele (např. nesešlapavání lahví či poplatek za zálohu).

Všechny důvodu se opírají o studii, kterou si nechal rezort vypracovat od společnosti CETA. Dokument konstatuje, že by zavedení záloh nevedlo ke zlepšení a momentální systém považuje za dostatečný.

Kritice však neunikla skutečnost, že se jeden z autorů studie už rok před zpracováním studie vyslovil proti zálohování, což nabouralo důvěru v objektivitu výsledků.

„Ze stostránkového dokumentu je patrné, že jediným cílem je poskytnout ministerstvu dostatek argumentů (ať již podložených fakty či nikoli) pro zamítnutí jakékoli úvahy o zavádění vratných záloh na PET lahve a plechovky v České republice,“ komentuje výsledky iniciativa Zálohujme.

Systém zálohovaných PET lahví pomohl k recyklaci více jak 90 % plastů v pěti evropských zemích – v Německu, Holandsku, Finsku, Litvě a Dánsku. V případě Německa se podíl blíží stu procent. V žádném státu, kde není zálohování zavedeno, se nepovedlo 90% hranici pokořit.

Tento systém funguje v několika evropských zemích, z velké části na severu kontinentu. Na podzim si zálohování odhlasovali také – jako první stát ve střední Evropě – poslanci v sousedním Slovensku. Spuštění je tam naplánováno na rok 2022.

Češi mají o recyklování zájem

Češi v sobě mají třídění odpadu hluboce zakořeněné. Téměř všichni dospělí třídí alespoň nějaký druh odpadu. Nejčastěji třídí plast, spolu s ním Češí také hodně recyklují papír a sklo. Vyplývá to z loňské studie společností KANTAR.

83 % lidí v průzkumu uvedlo, že by uvítalo systém zálohovaných PET lahví. Většina by preferovala, aby se daly lahve vracet v místě jejich prodeje, a to jak v malých, tak ve velkých obchodech. Hlavními důvody proti byla neochota nosit je zpět do obchodu a nedostatek místa doma na skladování.

Momentálně v Česku funguje systém zálohování některých skleněných láhví. Ty ale lidé vracet nemusí a mohou je vyhodit do kontejneru v blízkosti bydliště. Podle studie ale přesto chodí vracet většina Čechů, především kvůli penězům.

Návrh iniciativy Zálohujme počítal se zálohou ve výši tři koruny za láhev. V průzkumu odpovědělo 95 % respondentů, že by je taková částka motivovala láhve vracet. Ministerstvo životního prostředí naopak podporuje širokou síť kontejnerů na tříděný odpad.

Štěpán Sochor