Miloš Zeman v Srbsku Zdroj: AP
Miloš Zeman při své návštěvě Bělehradu oznámil, že chce projednat s ústavními činiteli, zda by mohla Česká republika odvolat uznání samostatnosti Kosova. Prezident však může maximálně požádat vládu, aby k tomuto kroku přistoupila, nemůže o tom sám rozhodnout. Právníci se navíc shodují, že nemá šanci na úspěch.
Miloš Zeman na tiskové konferenci v Srbsku uvedl, že bude chtít s českými ústavními činiteli projednat, zda by bylo možné odvolat uznání Kosova za samostatnou republiku.
Podle bývalého ministra zahraničí a právníka Cyrila Svobody samotný prezident nezmůže vůbec nic. „Prezident by mohl požádat vládu, aby to udělala. On to ale rozhodnout nemůže,“ řekl online redakci TV Prima.
Česká republika prý uznala Kosovo bezvýhradně a jednou pro vždy, Svoboda si proto stěží dokáže představit, jak by toto usnesení vzala zpět. „My máme řadu instrumentů, jak se dožadovat spravedlnosti, ale nemůžeme to stáhnout zpátky. To dělá nedůvěryhodná země, která neví, co dělá,“ myslí si bývalý ministr zahraničí.
Podle Svobody bychom byli bizarním státem, který demokraticky uznal Kosovo a poté své rozhodnutí zvrátil. „Celý svět si řekne, co jsme to za divnou zemi,“ tvrdí Svoboda.
Miloš Zeman svůj názor podporuje argumentem, že jsou v čele Kosova váleční zločinci. To ale podle Svobody není relevantní důvod pro neuznání jiného státu. „To byli i představitelé zemí bývalé Socialistické federativní republiky Jugoslávie, kteří byli dokonce odsouzeni trestním tribunálem. A to neznamenalo, že by ČR neuznala Chorvatsko nebo Srbsko,“ zdůvodňuje svoje tvrzení.
Není to v kompetenci prezidenta
Právníci se shodují na dvou věcech – takové rozhodnutí není v gesci prezidenta a šance na úspěch je mizivá. „Toto je v kompetenci vlády. Ona se zásadním způsobem profiluje jak ve vnitřní, tak v zahraniční politice a prezident republiky v tom podle mého soudu nehraje žádnou roli,“ řekl pro TV Prima ústavní právník z Univerzity Karlovy v Praze Jan Kysela.
„Já si troufám odhadovat, že by to nemělo žádnou šanci na úspěch, protože se mi nezdá, že by se stalo cokoli, co by mělo ČR přimět změnit tu pozici,“ řekl Kysela.
Otázka, zda jsme měli uznání Kosova přijmout, je podle něj zcela jiným tématem. Pokud se ale nestalo nic zásadního, ve smyslu, že by Kosovo provádělo genocidu nebo válčilo, pak si má prý ČR při nezměněných okolnostech počínat tak jak doposud. „Mně se nezdá, že by byl na straně České republiky jakýkoli důvod to původní rozhodnutí vlády revidovat,“ zdůvodňuje svůj pohled ústavní právník.
S tím, že by se měl postoj České republiky vůči Kosovu měnit, nepočítá ani ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Vláda České republiky, která je zodpovědná za zahraniční politiku země, nezměnila svůj postoj vůči Kosovu, ani žádné jiné zemi západního Balkánu. Pokračujeme v podpoře dialogu mezi Srbskem a Kosovem a jejich směřování do EU,“ napsal Petříček na svém twitterovém účtu. Debatu s ústavními činiteli na toto téma ale nevyloučil.
The Czech Government, which is responsible for country's foreign policy, hasn't changed its stance towards Kosovo or any of the Western Balkan countries. We continue to support fully the dialogue between #Serbia and #Kosovo and their path to the EU.
— Tomáš Petříček (@TPetricek) September 11, 2019
Kosovo bylo součástí Jugoslávie a po jejím rozpadu připadlo Srbsku. Po občanské válce ale v roce 2008 vyhlásilo s pomocí západních států nezávislost. Tu uznává většina států OSN včetně České republiky. Jako samostatný stát Kosovo naopak neuznávají například Slovensko, Španělsko, Řecko, Rusko nebo Bosna a Hercegovina.
Česká republika uznala nezávislost Kosova v roce 2008 za vlády Mirka Topolánka na návrh tehdejšího ministra zahraničí Karla Schwarzenberga. Rozhodnutí se snažila zabránit KSČM návrhem zákona, který ale sněmovna nepřijala. K uznání Kosova se tehdy negativně stavěli také zástupci ČSSD nebo prezident Václav Klaus.
Štěpán Sochor
