Způsobuje umělá inteligence hloupnutí? Nová studie prokázala znepokojivý vliv AI na mozek
Ilustrační foto Zdroj: Profimedia.cz
Kvůli umělé inteligenci mohou lidé hloupnout. Vyplývá to ze zjištění vědeckého týmu, který mimo jiné zkoumal vztah mezi mozkovou aktivitou a mírou používání velkých jazykových modelů (LLM), na jejichž základě fungují například chatboti ChatGPT, Google Gemini nebo Claude. Jedním ze závěrů výzkumu je zjištění, že lidé, kteří k psaní zadané eseje použili umělou inteligenci (AI), vykazovali až o 55 procent nižší mozkovou aktivitu než jejich kolegové, kteří byli odkázáni pouze na vlastní hlavu.
Používání chatbotů, jako je třeba ChatGPT, Google Gemini, Claude nebo další generativní jazykové modely, může značně omezovat lidské kognitivní schopnosti. Na výsledky výzkumu týmu, který vede francouzsko-ukrajinská informatička Natalia Kosmynová, upozornil web BBC. Používání LLM chatbotů vedlo ve zmíněném výzkumu k výrazně nižší mozkové aktivitě těch účastníků, kteří zadaný úkol plnili s pomocí umělé inteligence, a to oproti jejich kolegům, kteří mohli použít pouze webový prohlížeč či si museli vystačit jen s vlastní hlavou.
ČTĚTE TAKÉ: Unikátní nález při ražbě metra D v Praze. Objevili tam dosud neznámý druh živočicha
K vytvoření studie, která ještě neprošla recenzním řízením, Kosmynovou dle BBC inspirovaly motivační dopisy uchazečů o stáž, které jí připadaly podezřele podobné: Byly dlouhé, na první pohled propracované a po úvodních slovech často přeskakovaly k náhodným souvislostem. Bylo tak evidentní, že uchazeči k jejich psaní použili AI. Kosmynová – navíc po zkušenosti se svými studenty na Massachusettském technologickém institutu (MIT), kteří podle jejího pozorování zapomínali probíranou látku daleko snadněji než před několika lety – se proto rozhodla přímý vztah mezi užíváním jazykových modelů a lidským mozkem prozkoumat.
Účastníky výzkumu její tým rozdělil na tři skupiny. Úkolem všech tří skupin bylo napsat esej na poměrně volné téma (štěstí, věrnost či každodenní životní rozhodnutí), ke kterému nebylo třeba mít žádné odborné znalosti. Jedna skupina měla za úkol esej napsat s pomocí ChatGPT, druhá měla povolené vyhledávání na Googlu s vypnutým AI rozšířením a třetí skupina byla při psaní odkázána pouze na vlastní mozek. Měření mozkové aktivity odhalilo, že nejvíce ji nepřekvapivě vykazovala skupina nepoužívající Google ani umělou inteligenci. Střední mozkovou aktivitu výzkumníci zaznamenali u skupiny s povoleným Googlem, skupina užívající ChatGPT pak měla v porovnání s první skupinou až o 55 procent nižší mozkovou aktivitu.
Autoři esejí, kteří k jejich tvorbě použili chatbota, si také často nepamatovali, co ve svých textech psali, či z nich aspoň nedokázali citovat. Někteří navíc přiznali, že se jako autoři textů vůbec necítí.
Mozek s používáním AI „kapituluje“
Na vliv umělé inteligence na lidské myšlení poukazuje i studie vědců z Univerzity v Pensylvánii. Ta pracuje s pojmem „kognitivní kapitulace“, který vystihuje skutečnost, že lidé bez hlubšího přemýšlení přijímají odpovědi, které jim chatboty vygenerují. Uchylují se k tomu dokonce i v případě, že jim zkušenosti nebo vzdělání napovídají něco jiného.
Čtěte také
Právě ChatGPT se přitom podle webu Science Daily mýlí častěji, než si někteří lidé myslí. Výzkumníci z Washingtonské státní univerzity zjišťovali, jak úspěšný je chatbot ve výběru správných odpovědí na otázky se dvěma možnostmi, přičemž se ukázalo, že správnou variantu ChatGPT vybral pouze v 60 procentech případů. Byl tak jen o něco málo úspěšnější než náhodný tip. Při testu volby správných a nesprávných tvrzení zase u téhož výroku několikrát změnil svou odpověď. Větu, kterou označil za pravdivou, jen o několik okamžiků později (aniž by se jakkoliv změnilo její znění) klasifikoval jako nepravdivou.
K čemu vede nepoužívání mozku?
Používání AI chatbotů může být užitečné například při brainstormingu, lidé by ale podle neuropatoložky a expertky na umělou inteligenci Vivienne Mingové neměli spoléhat a „delegovat“ na ně svá každodenní rozhodnutí nebo jednoduše věci, které s trochou přemýšlení dokáží vymyslet sami. Podobně jako Kosmynová zadala podle BBC Mingová svým studentům úkol, při jehož řešení měřila gama vlny v jejich mozcích. A stejně jako Kosmynová zjistila, že ti, kteří se pouze zeptali umělé inteligence a následně její odpověď zkopírovali, téměř žádnou mozkovou aktivitu nevykazovali. Jiné výzkumy přitom spojují slabou aktivitu mozkových gama vln s mentálním úpadkem v pozdějším věku.
Dlouhodobá nižší míra kognitivního úsilí (jinými slovy omezené používání mozku) pak může podle Mingové vést ke znepokojivým důsledkům. Přemýšlení neuropatoložka považuje za lidskou superschopnost. „Pokud ho nepoužíváme, dlouhodobé důsledky pro kognitivní zdraví jsou poměrně závažné,“ cituje ji BBC. Mentální námaha, kterou přemýšlení a řešení problémů vyžaduje, je přitom podle mnoha odborníků předpokladem ke zdravému mozku i ve stáří a pomáhá předcházet chorobám, jako je demence nebo Alzheimerova nemoc.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Klimatizace zachrání před horkem, má ale svá rizika. Lékařka vyjmenovala možné nemoci
Vystudovala divadelní produkci na DAMU, žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy a nyní si ještě občas odskočí na Filozofickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci, kde studuje ediční a nakladatelskou praxi. V redakci CNN Prima NEWS začala v lednu 2025 jako stážistka, nyní se zajímá především o domácí politiku, kulturní dění, blízké je jí i téma cestování. Pokud zrovna nesedí v redakci nebo ve škole, ráda zajde do divadla, ačkoliv už jen jako divačka, na lekci hot jógy, přečte si dobrou knihu nebo vyrazí nejen stopem po světě. (Barbora.Kollarova@iprima.cz)
