20 let od 11. září: Deset věcí, které jste o manhattanských Dvojčatech možná nevěděli Zdroj: Profimedia.cz
Když se v dubnu 1973 slavnostně otvírala téměř identická dvojice mrakodrapů na dolním Manhattanu, na krátko se budovy číslo 1 a 2 Světového obchodního centra staly nejvyššími stavbami světa. Výstavba trvala devět let, spotřebovalo se při ní přes 200 tisíc tun oceli, pláště pokrývalo skoro 58 tisíc metrů čtverečních skla. Podívejte se, co jste o manhattanských Dvojčatech možná nevěděli.
Nápad na vybudování Světového obchodního centra se zrodil na počátku roku 1962. Jen pár měsíců poté, co amerických prezident John Fitzgerald Kennedy oznámil, že Spojené státy do konce dekády dopraví člověka na Měsíc. Přístavní úřad New Yorku vypsal soutěž na výstavbu celkem sedmi budov, které měly komplex WTC utvořit.
Do architektonické soutěže se přihlásil také syn japonských imigrantů, který se narodil v Seattlu do nuzných poměrů. Minoru Yamasaki si během studií vydělával na Aljašce v závodě na zpracování ryb. Svou kariéru začal u společnosti, která navrhla Emire State Building. Později si v Detroitu založil své vlastní studio. Než se ucházel o zakázku na návrh Dvojčat, nejvyšší budova, která byla podle jeho plánů zrealizována, měla jen třicet pater. Dvojice věží na dolním Manhattanu byly více než třikrát vyšší. Yamasaki ale soutěž vyhrál, a tak bylo rozhodnuto, že tehdejší dominantu celého Manhattanu – Empire State Building – zastíní dva přes 400 metrů vysoké kvádry. Navíc stavěné zcela novým postupem než dosavadní výškové budovy. Beton měla vystřídat ocel a systém do výšky posuvných jeřábů.
Pohled na Manhattan s Dvojčaty Světového obchodního centra na obzoru Zdroj: Profimedia.cz
Náklady na výstavbu budov č. 1 a 2 byly původně vyčísleny na 280 milionů dolarů. Konečný účet se však vyšplhal nad jednu miliardu, což v dnešních cenách představuje více než pět miliard dolarů (asi 107 miliard korun). Kdyby se však Dvojčata stavěla dnes, pravděpodobně by se náklady na investici vyšplhaly nejméně na dvojnásobek. Jen pro srovnání – mrakodrap One World Trade Center, který Dvojčata nahradil, stál právě kolem čtyř miliard dolarů. Budova měří 541 metrů a je asi o 130 metrů vyšší než dvojice věží, které v místě stály předtím. Když zohledníme inflaci (One World Trade Center bylo otevřeno před sedmi lety), mohli bychom se klidně dostat k osmi až deseti miliardám dolarů v cenách roku 2021.
Jak již bylo uvedeno, pláště Dvojčat pokrývalo bezmála 58 tisíc metrů čtverečních skla, které se dělilo na téměř 44 tisíc oken. Umýt všechny tabule trvalo asi dvacet dní.
Světové obchodní centrum před 11. zářím 2001 Zdroj: Profimedia.cz
415 a 417 metrů vysoké mrakodrapy musely stát na pevných základech. Budovy nešlo usadit do povrchové vrstvy půdy, která je na Manhattanu příliš měkká. Inženýři tedy museli vyhloubit jámu přes 20 metrů hlubokou, než dosáhli skalnatého podloží. Základy byly obestavěny betonovou vodotěsnou vanou, aby do mrakodrapů neprosakovala voda z nedaleké řeky Hudson. Odstraněno muselo být kolem 760 tisíc metrů krychlových zeminy.
Na výstavbu jižní a severní věže Světového obchodního centra bylo spotřebováno přes 200 tisíc tun oceli. A to je řeč pouze o hlavní strukturální konstrukci mrakodrapů. Jen pro představu, jde o více oceli, než kolik spotřebovala stavba nejdelšího visutého mostu ve Spojených státech, který spojuje Staten Island a Brooklyn. Most Verrazzano-Narrows Bridge měří přes čtyři kilometry.
Také vnitřní vybavení Dvojčat se mohlo v té doby pyšnit několika světovými prvenstvími. Vůbec poprvé byly v mrakodrapech využity dva různé systémy výtahů. A to běžných, které měly obsluhovat všechna patra, a expresních, jež byly určeny pro rychlou přepravu osob mezi nejnižším a nejvyšším bodem budov. Obě věže byly obsluhovány 198 výtahy, které jezdily nahoru a dolů ve 24 kilometrech výtahových šachet. Expresní výtah mohl dosáhnout rychlosti až 500 metrů za minutu. Kdo se tedy vydal z přízemí až nahoru, při zastavování ve 107. patře se mohl na chvíli ocitnout v beztížném stavu.
Newyorská Dvojčata před 11. zářím 2001 Zdroj: Profimedia.cz
Inovativní architektonické řešení Dvojčat umožňovalo využití co největšího prostoru. Jelikož se konstrukce opírala hlavně o středové ocelové nosníky, vzniklo kolem nich spoustu místa. Nešlo jen o plochu samotnou, ale především o peníze. Čím více metrů bylo možné pronajmout, tím lépe pro majitele budov. A Dvojčata nabízela skutečně luxusní prostor. V obou věžích bylo k pronájmu kolem 930 tisíc metrů čtverečních kanceláří, v nichž pracovalo denně až 50 tisíc lidí. Ne nadarmo se Twin Towers začalo říkat město ve městě.
V prosinci 1975 byla zpřístupněna střecha jižní věže pro návštěvníky. Za necelých 26 let se zde vystřídalo více než 46 milionů turistů z celého světa. Přibližně takový počet obyvatel má jihoamerická Argentina. Ročně tak budovu navštívilo v průměru 1,8 milionu lidí. Jako kdyby se každý rok do Světového obchodního centra vydali všichni Vídeňané.
Nová podoba Světového obchodního centra Zdroj: Profimedia.cz
Manhattanské mrakodrapy začaly téměř ihned po svém zprovoznění přitahovat pozornost nejrůznějších eskamotérů. V srpnu 1974, tedy rok a pár měsíců o otevření WTC se na procházku mezi věžemi vydal provazochodec Philippe Petit. Po laně dlouhém přes 40 metrů několikrát přešel z jednoho mrakodrapu na druhý ve výšce 415 metrů. V červenci následujícího orku pak ze střechy severní věže skočil parašutista Owen Quinn. Po něm to zkusili ještě čtyři lidé. V květnu 1977 pak na střechu jižní věže po jejím plášti vylezl George Willig. Začalo se mu říkat „lidská moucha“.
Budovy Dvojčat zdobily panorama New Yorku jen něco málo přes 28 let. Tečku za jejich existencí napsaly 11. září 2001 teroristické útoky. Když se asi hodinu po nárazu letadel začaly mrakodrapy bortit, vyvolaly v New Yorku malé zemětřesení. Seismografy zaznamenaly otřesy o síle asi 2,5 stupně Richterovy škály.
prima-cnn-news
prima-zeny
prima-zoom
prima-fresh
prima-cool
playboy
lajk
prima-living
