Americký Turek či Marx, který nechce říct, kolik zabil lidí. Kandidáti v USA budí vášně


Spojené státy již brzy čeká další volební klání, a i když se letos nebojuje o Bílý dům, atmosféra v zemi začíná houstnout. Pozornost na sebe strhává celá řada kandidátů, za zmínku stojí například americký Turek nebo zájemce o post guvernéra s příjmením Marx, jenž odmítá říct, kolik v životě zabil lidí.

Takzvané midterms se v USA konají v úterý 3. listopadu. Během těchto voleb, jež získaly jméno podle svého termínu v polovině mandátu vládnoucího prezidenta, Američané vybírají kompletně nové složení Sněmovny reprezentantů a třetinu Senátu.

ČTĚTE TAKÉ: Trump se posmívá politikům, sám ale chybuje. Z Íránu udělal Islámskou republiku Japonsko

S blížícím se volebním kláním roste také napětí a nervozita, a to zejména u Trumpových republikánů. Historicky totiž v midtermech vládní strana ztrácí, zatímco opozice posiluje. Časopis Time dokonce atmosféru ve Washingtonu, D.C. přirovnal k té, která předcházela volbám před 20 lety.

Nepříliš populární prezident George Bush mladší tehdy sklízel plody nepopulární války v Iráku, kterou sám rozpoutal, a jeho republikáni u volebních uren utrpěli těžkou porážku. Něco podobného by se mohlo opakovat i letos, a to i ve státech, které jsou jinak nakloněny Trumpově partaji. Dobrým příkladem je Iowa.

Americký Turek v „české“ Iowě

Asi třímilionový stát, proslulý mimo jiné pěstováním sóji či kukuřice, v posledních dekádách tíhne k republikánům. Z této strany jsou i oba místní senátoři – 92letý Chuck Grassley, vůbec nejstarší člen horní komory, a Joni Ernstová. Ta letos již nekandiduje a o její křeslo se vede lítý souboj.

Na jedné straně stojí již zmíněný „americký Turek“ – Josh Turek. Jeho příjmení napovídá, že je tento demokratický politik českého nebo československého původu. Dávalo by to smysl, právě Iowa je totiž jedním z center české diaspory v USA. Turek ale otázky na své kořeny nechává nezodpovězené.

Sám sebe označil za „prérijního populistu“, jinak však patří do řad spíše umírněných zástupců Demokratické strany. Narodil se s rozštěpem páteře, kvůli čemuž používá invalidní vozík. Je také úspěšným paralympionikem, když na hrách v letech 2016 a 2021 s americkým basketbalovým týmem získal zlaté medaile.

Jeho vyzyvatelkou je republikánská politička a bývalá novinářka Ashley Hinsonová. Průzkumy očekávají až nečekaně těsný boj – ten nejnovější z konce června dokonce Turkovi dává čtyřprocentní náskok. Pokud by politik s česky znějícím jménem nakonec skutečně zvítězil, stal by se prvním demokratickým senátorem za Iowu od roku 2015. Navíc by to mohlo pomoci výrazně přepsat americkou politickou mapu.

Ta nyní favorizuje republikány, kteří mají jak prezidenta, tak většinu v obou komorách Kongresu. Chtějí-li demokraté Trumpa při jeho posledních dvou letech vlády oslabit, musejí v listopadových volbách uhájit všechny své senátní posty a k tomu získat alespoň čtyři křesla, která nyní drží republikáni.

Mimo Turka je dalším takovým demokratickým želízkem v ohni stát Maine. Ten je jedním z takzvaných „modrých států“, což znamená, že se ve většině volebních soubojů staví na stranu demokratů. I tak je však jednou ze zdejších senátorek již od roku 1997 republikánka Susan Collinsová.

Chaos v Maine

Prozatím. Letos ji totiž možná čeká vůbec nejtěžší zkouška její politické kariéry. Ta se donedávna jmenovala Graham Platner – její demokratický vyzyvatel, stoupenec levicového křídla strany a chovatel ústřic, který se proti Collinsové měl v listopadu postavit. Většina průzkumů dávala politickému nováčkovi dobrou šanci na triumf. Po několika obviněních ze znásilnění však Platner na začátku července z kandidátky odstoupil.

Demokraté v Maine se tak nyní snaží klidnit nastalý chaos, ve kterém si budou muset vybrat, koho proti Collinsové postaví. Největším favoritem je nyní dřevorubec a politik Troy Jackson. Průzkumy každopádně věští těsnou bitvu.

Dalších volebních soubojů, díky kterým by mohli demokraté získat většinu v Senátu, si všímá americká CNN (článek vyšel ještě předtím, než Platner ukončil svou kampaň). Za zmínku stojí například Severní Karolína, kde bývalý guvernér Roy Cooper kandiduje proti Trumpovu blízkému spojenci Michaelu Whatleymu.

O slovo se znovu hlásí také bývalý senátor Sherrod Brown z Ohia, kterého voliči před dvěma lety z horní komory vyprovodili. V listopadu se v tomto spíše republikánském státě utká s úřadujícím senátorem Jonem Hustedem. Sledovat se letos vyplatí také dění na Aljašce, kde se proti senátoru Danu Sullivanovi postaví bývalá kongresmanka Mary Peltolaová. Na závěr zmiňme ještě Texas – republikánskou baštu, kterou může otřást případné vítězství 37letého demokrata Jamese Talarica.

Voliči však nebudou rozhodovat jen o složení Senátu a Sněmovny, ale také o guvernérech 36 států. Jedním z nich je Colorado, které na sebe v posledních týdnech strhlo pozornost amerických i mezinárodních médií.

Koho zabil kandidát na guvernéra?

Důvod se jmenuje Victor Marx (jeho otec se, mimochodem, jmenoval Karl Marx, stejně jako sociolog a duchovní otec socialismu). Bývalý mariňák založil organizaci All Things Possible, která mimo jiné provádí vysoce riskantní operace v zemích, jako je Irák, s cílem zachránit oběti násilí či obchodu s lidmi.

Marx však zaujal zejména příhodou ze svého dětství. Nedávno totiž 61letý politik otevřeně prohlásil, že ho jeho nevlastní otec ve věku sedmi let vzal na mississippský venkov, kde ho „donutil zastřelit a zabít muže“. Policie na druhou stranu tvrdí, že z doby kolem roku 1972 neeviduje žádný případ nevyřešené vraždy.

Kontroverze kolem „zabíjení lidí“ tak byly velkým tématem květnového rozhovoru, který Marx poskytl lokální televizi 9News. Moderátor se kandidáta na guvernéra nejdříve zeptal, jestli byl zmíněný muž jediným člověkem, kterého Marx ve svém životě zabil. Politik se nejdříve dlouho zamyslel, než reagoval slovy: „No, řekl bych, že jako dítě ano, bezpochyby.“

„Ale byl jsem v jiných situacích, kdy jisté osoby možná zemřely, protože jsem se v jiných zemích bránil,“ doplnil Marx. Novinář mu nato položil otázku, zda si myslí, že někoho zabil v dospělosti. „Záleží na tom?“ nechápal republikán. Moderátor pak přešel přímo k věci a zeptal se jej, kolika lidem vlastně vzal život. „Kdybych to udělal, neříkal bych o tom reportérovi,“ odpálkoval ho Marx.

„A řekl byste to voličům?“ zareagoval tazatel, načež politik nesouhlasně zakroutil hlavou. „Není to potřeba. Nemyslím si, že je to důležité. Vlastně je to… Přijde mi to jako zvláštní otázka,“ dodal Marx.

MOHLO VÁM UNIKNOUT: Trump obvinil Čínu z vměšování do voleb. Odtajněné spisy mají ukázat „katastrofální“ selhání