ANALÝZA: Írán Trumpovi zřejmě neustoupí. Hrozí eskalace a širší konflikt
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Trump hrozí Íránu vojenskou akcí.
- USA přesunuly vojenské prostředky na Blízký východ.
- Jak by se mohl Írán bránit případnému útoku?
- Hrozí globální ekonomický otřes?
Americký prezident Donald Trump vyhrožuje Íránu útokem a zároveň žádá, aby uzavřel dohodu. Jeho požadavky jsou jasné: Írán musí ukončit svůj jaderný program, omezit své kapacity v oblasti balistických raket a přerušit vztahy s podle Američanů nebezpečnými spojenci na Blízkém východě. Na oplátku Spojené státy nezaútočí a zruší drtivé sankce, slibuje Trump. Pokud islámská republika tyto podmínky nepřijme, Trump varoval, že země ponese „mnohem horší“ následky než loni, kdy se Spojené státy připojily k Izraeli při bombardování íránských jaderných zařízení. Írán má ale různé prostředky, kterými může reagovat. Kromě raket a dronů by mohl výrazně ovlivnit obchod s pohonnými hmotami.
Úředník Bílého domu pro web RFE/RL uvedl, že Trump „doufá, že proti Íránu nebude nutné podnikat žádné kroky“, ale vyzval Teherán, aby uzavřel dohodu „než bude příliš pozdě“. Trump „operacemi Midnight Hammer a Absolute Resolve dokázal, že to myslí vážně“, uvedl představitel s odkazem na útoky na íránská jaderná zařízení v červnu 2025 a operaci USA která 3. ledna svrhla venezuelského vůdce Nicoláse Madura. „Prezident má k dispozici širokou škálu možností, jak řešit situaci v Íránu,“ dodal představitel Bílého domu.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Syrské úřady zakázaly ženám make-up. Podle jakého zákona? ptají se naštvaní lidé
Spojené státy v posledních dnech nasadily na Blízký východ klíčové vojenské prostředky, včetně letadlové lodi a dalších bombardérů. Trump také zvýšil ekonomický tlak na Teherán tím, že oznámil 25% clo pro všechny země obchodující s Íránem a uvalil nové sankce.
Trump 28. ledna prohlásil, že chce „spravedlivou a rovnocennou dohodu“, která zajistí, že Írán nebude mít „žádné jaderné zbraně“. Teherán ale dlouhodobě tvrdí, že jeho jaderný program je mírový.
Čtěte také
Jaderná otázka je však pouze jedním z několika požadavků USA. Podle zpráv Trump také trvá na tom, aby Írán přijal omezení svého programu balistických raket a ukončil podporu proíránských ozbrojených skupin v Libanonu, Iráku, Jemenu a na palestinských územích. Teherán disponuje raketami krátkého doletu, které ohrožují americké vojenské základny a obchodní zájmy v Perském zálivu, a pokročilými raketami středního doletu, které mohou dosáhnout na území Izraele, klíčového spojence USA.
Odborníci tvrdí, že Donald Trump se snaží využít bezprecedentní slabosti íránského duchovenstva k tomu, aby donutil Teherán k rozsáhlým ústupkům. „Někteří američtí představitelé vidí tuto chvíli jako příležitost vyvinout tlak na Teherán, aby učinil ústupky v oblasti jaderných omezení, regionálního chování a raketových kapacit,“ řekl Alex Vatanka, ředitel íránského programu ve washingtonském Middle East Institute.
Dojde na vojenskou akci?
Íránští představitelé, včetně ministra zahraničí Abbáse Araqchiho a předsedy parlamentu Mohammada Baqera Qalibafa, uvedli, že Teherán je otevřený jednání, ale tvrdí, že Washington nemá o spravedlivou dohodu zájem. Nejvyšší íránský vůdce ajatolláh Alí Chameneí by byl „velmi skeptický a neochotný přijmout“ Trumpovy požadavky, „protože by jejich přijetí vnímal jako přípravu na pád Islámské republiky“, uvedl Jason Brodsky, ředitel pro politiku organizace United Against Nuclear Iran se sídlem ve Washingtonu.
Podotkl, že pokud nedojde k dohodě, Trump s velkou pravděpodobností schválí vojenskou akci proti Íránu. „Jedná se o velmi podobný vzorec prohlášení a akcí, který vedl k 12denní válce v červnu a k zadržení Nicolase Madura ve Venezuele. Prezident Trump střídá konfrontační a smířlivá prohlášení, aby íránský režim zmátl,“ sdělil Brodsky. Dodal, že cílem vojenské akce by bylo přimět Írán k zodpovědnosti za krvavé potlačení protestů, odradit ho od jeho chování v regionu a oslabit jeho vojenské kapacity. Trump by podle něj mohl další vojenskou akci vnímat jako předehru k případné dohodě v budoucnu.
Čtěte také
Vatanka argumentoval, že „stále existují důvody, proč by si Spojené státy měly rozmyslet“. „Pentagon ví, že jakýkoli úder by mohl vyvolat regionální řetězovou reakci zahrnující íránské spojenecké ozbrojené skupiny a zástupce,“ varuje. Vojenské posilování USA na Blízkém východě by podle něj mohlo být spíše obranné nebo by se mělo zaměřit na vyvíjení tlaku na Teherán na diplomatické úrovni.
Jak se může Írán bránit?
Odborníci tvrdí, že i přes výrazné oslabení izraelskými a americkými útoky loni v létě a rostoucími domácími nepokoji v poslední době má íránský režim stále řadu možností, jak udeřit zpět, včetně útoku na americké zájmy a Izrael. Hrozila by také mobilizace spojeneckých skupin a zahájení ekonomických odvetných opatření, která by mohla vyvolat globální nepokoje, píše CNN. „Režim má k dispozici mnoho prostředků, které může použít, pokud to bude vnímat jako existenční válku. Pokud to budou vnímat jako konečnou válku, mohou nasadit vše, co mají,“ řekl Farzin Nadimi, vedoucí pracovník Washington Institute specializující se na bezpečnostní a obranné záležitosti Íránu.
Rakety a drony
Írán má podle odhadů k dispozici tisíce raket a dronů, které mohou zasáhnout americké jednotky rozmístěné na Blízkém východě. Teherán zároveň hrozí útoky jak na tyto americké síly, tak na Izrael.
V červnu, poté co Izrael provedl překvapivý útok na Írán, Islámská republika odpověděla salvou balistických raket a dronů na Izrael, které obešly sofistikovanou izraelskou protivzdušnou obranu a způsobily velké škody. Íránští představitelé tvrdí, že mnoho zásob použitých v této válce bylo doplněno. A američtí představitelé si uvědomují, že tyto v boji prověřené zbraně, stejně jako stárnoucí ruské a americké stíhačky, i nadále představují určitou hrozbu.
Čtěte také
Například íránský sebevražedný dron Šahed se ukázal jako vysoce destruktivní nástroj v ruské válce na Ukrajině. Íránský režim také vyvinul, otestoval a nasadil více než 20 typů balistických raket, včetně systémů krátkého, středního a delšího doletu, které jsou schopné ohrozit cíle až v jižní Evropě.
Mobilizace spojenců
V posledních dvou letech Izrael oslabil íránské spojence v regionu a tím výrazně snížil vliv Teheránu v zahraničí. Přesto se spojenci zavázali bránit Islámskou republiku. Irácké skupiny jako Kataeb Hezbollah a Harakat al-Nujaba – milice, které v minulosti útočily na americké síly – stejně jako libanonský Hizballáh tento týden prohlásili, že pokud bude Írán napaden, přijdou mu na pomoc. V neděli Abu Hussein al-Hamidawi, velitel Kataeb Hizballáh, vyzval íránské loajalisty „po celém světě, aby se připravili na totální válku na podporu Islámské republiky“.
kNavzdory těmto hrozbám čelí íránští spojenci určitým omezením. V Libanonu byl kdysi mocný Hizballáh po 13 měsících konfliktu s Izraelem výrazně oslaben a nyní čelí domácí kampani za odzbrojení. V Iráku jsou milice podporované Íránem silné, ale i ony čelí překážkám ze strany ústřední vlády, která je pod rostoucím tlakem USA, aby omezila íránský vliv. Hútíové se v Jemenu stali terčem Izraele i USA, ale zůstávají jedním z nejničivějších spojenců Íránu. Minulý víkend zveřejnili video s obrázky lodi pohlcené plameny, doprovázené jednoduchým titulkem „Brzy“.
Ekonomická válka
Írán opakovaně varoval, že válka proti němu by se neomezila pouze na Blízký východ, ale zasáhla by celý svět. Ačkoli je Teherán vojensky slabší, má vliv díky své schopnosti narušit energetické trhy a globální obchod z jedné ze strategicky nejcitlivějších oblastí světa. Írán, jeden z největších producentů energie na světě, totiž leží u Hormuzského průlivu, úzké vodní cesty, kterou prochází více než pětina světové ropy a velká část zkapalněného zemního plynu. Režim pohrozil, že v případě útoku průliv uzavře. Odborníci varují, že by to mohlo způsobit prudký nárůst cen pohonných hmot daleko za hranicemi Íránu a vyvolat globální hospodářský pokles.
Dlouhodobé uzavření průlivu by představovalo „nebezpečný scénář“, řekl Umud Shokri, energetický stratég se sídlem ve Washingtonu, D.C.. „I částečné narušení by mohlo způsobit prudký nárůst cen, narušit dodavatelské řetězce a zesílit inflaci po celém světě. V takovém scénáři by globální recese byla reálným rizikem,“ popsal Shokri. Takový krok by byl pro Írán ale pravděpodobně poslední možností, protože by vážně narušil jeho vlastní obchod i obchod sousedních arabských států, z nichž mnohé lobovaly u Trumpa proti útoku na Írán a slíbily, že Washingtonu neumožní přístup na své území za účelem útoku na Írán.
Čtěte také
Schopnost Íránu narušit globální lodní dopravu a otřást světovou ekonomikou má navíc historický precedens. Ke konci dlouhé války s Irákem v 80. letech minulého století položil Írán v Perském zálivu, včetně oblasti poblíž průlivu, námořní miny, z nichž jedna v roce 1988 téměř potopila loď USS Samuel B. Roberts, která eskortovala kuvajtské ropné tankery během takzvané „tankerové války“. A v roce 2019 bylo v Ománském zálivu napadeno několik ropných tankerů během zvýšeného napětí mezi Íránem a arabskými národy Perského zálivu po odstoupení Trumpa od jaderné dohody s Íránem. Obecně se mělo za to, že za útoky stojí Írán.
Během války mezi Izraelem a Hamasem Hútíové narušili komerční lodní dopravu v úžině Bab al-Mandab v Rudém moři, kterou prochází asi 10 % světového námořního obchodu. Spolu se schopností Íránu ohrožovat dopravu v Hormuzské úžině má Teherán nadměrnou moc způsobit globální ekonomické škody. „Příští válka možná nezačne v centru Teheránu, ale v Hormuzském průlivu a Perském zálivu,“ řekl Nadimi z Washington Institute.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Masakr na Ukrajině. Rusko ztratilo nejvíce vojáků od roku 1945 a nezískalo nic, uvádí analýza
vaclav.cerny@iprima.cz
