ANALÝZA: Írán se nemá ve střetu s USA čím bránit. Má však řadu impozantních útočných zbraní
Spojené státy vysílají na Střední východ klíčové vojenské prostředky, včetně letadlové lodi a dalších bombardérů. Írán se proto připravuje na možný útok. Americký prezident Donald Trump pohrozil, že zaútočí na islámskou republiku kvůli jejímu krvavému zásahu proti protivládním demonstrantům. Pokud Trump vojenskou akci schválí, Teherán nebude mít podle odborníků prakticky žádnou šanci zastavit letecký útok, píše web RFE/RL. Odborníci ale zároveň podotýkají, že Írán zcela bezzubý není a může nepříjemně zaútočit. Disponuje totiž impozantním arzenálem, který zahrnuje pokročilé balistické a nízko letící řízené střely, stejně jako bojové drony.
Během dvanáctidenní války v červnu loňského roku Izrael zasáhl íránskou vojenskou infrastrukturu, včetně center vyrábějících rakety. Izraelský útok také oslabil schopnost Íránu odrážet letecké útoky tím, že se zaměřil na jeho radary a ruské protivzdušné systémy S-300.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Vrátí se Írán k monarchii? Syn posledního šáha se hlásí o slovo, Trump mu však nevěří
I přesto byl ale Teherán tenkrát schopen vystřelit na Izrael stovky balistických raket, přičemž desítky z nich pronikly izraelskou protivzdušnou obranou. „Z hlediska čistě obranných schopností je Írán prakticky bezbranný,“ řekl webu RFE/RL Michael Horowitz, nezávislý odborník na obranu působící v Izraeli. Podotkl ale, že Írán stále disponuje rozsáhlým arzenálem raket krátkého a středního doletu, které mohou snadno zasáhnout americké základny na Blízkém východě, stejně jako řízenými střelami a drony, které by pravděpodobně použil k útoku na americké lodě.
Balistické rakety
V červnu Izrael zaútočil na cíle v okolí Teheránu, včetně vojenského komplexu Parchin, vojenské základny Khojir, raketové základny Shahrud a továrny v průmyslové zóně Shamsabad. „Útoky měly za cíl zabránit Íránu ve výrobě balistických raket středního doletu, které ohrožují Izrael a jsou poměrně výkonné,“ uvedl Sascha Bruchmann, analytik pro vojenské a bezpečnostní záležitosti z londýnského Mezinárodního institutu pro strategická studia.
Čtěte také
Podotkl, že mnohé z balistických raket středního doletu pohání kapalné palivo a k jejich naložení, natankování a odpálení je zapotřebí patřičná infrastruktura. „Izraelci tuto skutečnost využili k jejich vyhledání a zničení mnoha odpalovacích zařízení během války,“ sdělil Bruchmann. Počet íránských odpalovacích zařízení, která jsou stále funkční, není nyní jasný. Írán také vlastní balistické rakety krátkého doletu, které jsou poháněny tuhým palivem. „Jsou mnohem flexibilnější a tudíž obtížněji zjistitelné před odpálením,“ dodal Bruchmann, který odhaduje, že Teherán má několik tisícovek těchto raket. Zdůraznil, že rakety krátkého doletu představují reálnou hrozbu, zejména pro menší země Perského zálivu, jako jsou Katar a Bahrajn, kde se nacházejí americké základny.
Kromě zbraní je jedním z nejúčinnějších nástrojů Íránu jeho schopnost narušit dopravu ropy v Perském zálivu – regionu, který produkuje přibližně 40 procent světové ropy. Přibližně pětina světových dodávek ropy prochází Hormuzským průlivem, úzkou vodní cestou spojující Perský záliv s Indickým oceánem. Írán již dříve zvažoval uzavření této trasy, což by narušilo globální dodávky ropy. „Islámská republika již dlouho připravuje soubor vojenských prostředků, které mají tuto klíčovou námořní trasu uzavřít. To by vyvolalo ekonomický šok, který by Írán mohl využít,“ uvedl Horowitz.
Spojené státy vybírají cíle
Trump pohrozil vojenskými údery proti Íránu poté, co tamní bezpečnostní složky zabily tisíce lidí při potlačování masových protestů, které vypukly koncem prosince. Americký prezident nedávno svá prohlášení mírnil, útok ale nevyloučil.
Podle amerických médií Trump zvažuje řadu vojenských možností. Patří mezi ně údery na převážně symbolické cíle, údery zaměřené na nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího a další vůdce nebo dlouhodobá bombardovací kampaň.
Jakákoli vojenská akce USA proti Íránu je podle odborníků plná rizik. I omezený úder by mohl vyprovokovat odvetu Teheránu a vyvolat plnohodnotný konflikt, který by mohl zasáhnout celý region.
Čtěte také
Není jasné, co je konečným cílem možných amerických úderů: Změna režimu, vlna v ozbrojených silách a politické věrchušce, snížení schopnosti bezpečnostních sil potlačovat pouliční protesty nebo přivést oslabený Teherán k jednacímu stolu.
Odborníci se však shodují, že samotná letecká kampaň USA bez pozemního vpádu by ke změně režimu nevedla. A pozemní invaze do Íránu – muslimské země s 85 miliony obyvateli – je podle nich považována za neuskutečnitelnou. „Dlouhotrvající letecká kampaň USA by mohla vážně oslabit konvenční armádu Íránu tím, že by narušila velení a řízení i její pevnou infrastrukturu, ale je nepravděpodobné, že by sama o sobě vedla ke kolapsu íránských bezpečnostních sil, které se mohou rozptýlit, skrýt a přejít k nenápadným represím proti vlastním lidem,“ řekl Horowitz.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ženy v bikinách i spojenectví s USA. Jaký byl Írán před islámskou revolucí a proč nastala?
vaclav.cerny@iprima.cz
