Masakr na Ukrajině. Rusko ztratilo nejvíce vojáků od roku 1945 a nezískalo nic, uvádí analýza
Válka na Ukrajině si podle nové zprávy Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) vyžádala bezprecedentní ztráty ruské armády. Od začátku invaze bylo zabito, zraněno nebo prohlášeno za pohřešované asi 1,2 milionu ruských vojáků, přesto Moskva dosáhla jen omezených územních zisků a její vítězství zdaleka není jisté. Ukrajina navíc přišla o mnohem méně vojáků, píše CNN.
Od invaze na Ukrajinu před téměř čtyřmi lety bylo zabito, zraněno nebo bylo prohlášeno za pohřešované přibližně 1,2 milionu ruských vojáků, uvádí zpráva Centra pro strategická a mezinárodní studia (CSIS). Podle ní jde o množství vojenských obětí, jaké nebylo od druhé světové války zaznamenáno.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko omylem přiznalo zničení křižníku ukrajinskými raketami. Vyjádření pak v tichosti smazalo
Obrovské lidské ztráty navíc pomohly k relativně malým územním ziskům na bojišti – Rusko od roku 2022 ovládlo jen 12 procent ukrajinského území, uvádí CNN. Zpráva také zpochybňuje často opakovaný předpoklad, který sdílí například Bílý dům, že ruské vítězství na Ukrajině je nevyhnutelné a blíží se. „Rusko má navrch,“ řekl loni v září americký prezident Donald Trump v rozhovoru pro Politico. „Jsou mnohem větší. Jsou mnohem silnější... V určitém okamžiku zvítězí velikost,“ dodal Trump.
Čtěte také
Zpráva CSIS však uvádí, že Ukrajina coby strana konfliktu, která se především brání, profituje na bojišti z významné výhody. Strategie „hloubkové obrany“ Kyjeva – využívající zákopy, protitankové překážky, miny a další bariéry spolu s drony a dělostřelectvem – zmařila pokusy Ruska o jakékoli významné zisky, uvádí zpráva. A mezitím ztráty na bojišti dosahují poměru 2,5:1 nebo 2:1 v neprospěch Moskvy.
Historicky vysoké ztráty
Ve srovnání s konflikty velmocí od druhé světové války jsou ztráty Moskvy ohromující. Spojené státy ztratily v korejské válce přibližně 57 tisíc vojáků a ve válce ve Vietnamu 47 tisíc. Ruské ztráty na Ukrajině jsou navíc zhruba pětkrát vyšší než jeho celkové ztráty ze všech ruských a sovětských válek od druhé světové války dohromady, a to včetně invaze do Afghánistánu a dvou čečenských válek, uvádí zpráva.
Generální tajemník NATO Mark Rutte na Světovém ekonomickém fóru ve Švýcarsku počátkem ledna uvedl, že Moskva v prosinci ztrácela 1 000 vojáků denně. „Nejedná se o vážně zraněné, ale o mrtvé,“ řekl. „V 80. letech v Afghánistánu ztratili Sověti 20 tisíc vojáků za 10 let. Nyní jich ztrácejí 30 tisíc za měsíc,“ podotkl Rutte.
Čtěte také
Zahraniční analytici navíc podotýkají, že je stále těžší najít nové vojáky. „Ruské vojenské ztráty, co se týče zabitých a zraněných, nyní převyšují udržitelné tempo náboru a nahrazování vojáků,“ uvedl v projevu James Ford, zástupce britského velvyslance při Organizaci pro bezpečnost a spolupráci v Evropě.
Zpráva CSIS také uvádí, že v uplynulých dvou letech lze ruské územní zisky v některých oblastech měřit v pouhých metrech za den. Denní zisky Ruska na bojišti činí: necelých 15 metrů denně v Časiv Jaru, 23 metrů denně v Kupjansku, 70 metrů denně v Pokrovsku. A to je výrazně méně, než zaznamenávaly spojenecké jednotky během nechvalně proslulé bitvy na Sommě, pětiměsíční kampaně první světové války, během níž britsko-francouzské síly získávaly v roce 1916 na německých obráncích necelých 83 metrů denně. Za poslední dva roky „ruské síly získaly méně než 1,5 procenta ukrajinského území“, dodává zpráva.
Ekonomická zátěž
Válka na Ukrajině také účinně vyřadila Rusko z řad světových ekonomických velmocí. „Rusko se stává ekonomickou velmocí druhé nebo třetí třídy,“ uvádí se ve zprávě s odkazem na pokles výroby, slabou spotřebitelskou poptávku, vysokou inflaci a nedostatek pracovních sil, což v roce 2025 vedlo k ekonomickému růstu pouze o 0,6 procenta.
Válka podle zprávy zatěžuje nejen současnou ruskou ekonomiku, ale i její budoucí vyhlídky. „Zatímco položky jako munice, uniformy a opevnění přispívají k HDP, nezlepšují dlouhodobou prosperitu ani tvorbu kapitálu,“ uvádí se ve zprávě.
Čtěte také
Moskva navíc zaostává v oblasti high-tech, protože mezi stovkou nejvýznamnějších technologických společností světa není ani jedna ruská firma. V žebříčku Stanfordské univerzity nejlepších zemí v oblasti umělé inteligence je Rusko na 28. místě z 36 zkoumaných zemí, až za státy jako Španělsko, Saúdská Arábie či Malajsie.
Navzdory pesimistickému výhledu, který zpráva pro Rusko vykresluje, je podle ní nepravděpodobné, že by se Putin spokojil s mírovou dohodou bez dalšího tlaku Západu na jeho režim. „Spojené státy a Evropa nedokázaly plně využít ekonomické ani vojenské páky. Bez větší bolesti bude Putin jednání protahovat a pokračovat v boji – i kdyby to znamenalo miliony ruských a ukrajinských obětí,“ uzavírá zpráva.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ruský voják se maskoval jako obří tučňák. Ukrajinskému dronu ale neunikl, ukazují záběry
vaclav.cerny@iprima.cz
