ANALÝZA: Úspěch krajní pravice v Německu je signál pro celou Evropu. Klíčový bude příští rok
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
AfD vyhrála v Sasku-Anhaltsku.
Úspěch krajní pravice ohrožuje stabilitu v celé Evropě.
Francouzská politička Le Penová má v průzkumech náskok.
I radikální strany mohou doplatit na vlastní skandály.
Krajní pravice v Evropě dál posiluje a její představitelé mají stále blíž k moci, píše deník The New York Times. V Německu nyní AfD slaví historické vítězství v Sasku-Anhaltsku, výraznou podporu má i Marine Le Penová ve Francii, ve Španělsku sílí strana Vox a v Británii Reform UK. Úspěch krajní pravice ale není zaručený – ukazuje se, že i její představitelé mohou doplatit na vlastní skandály nebo nespokojenost voličů.
Když v neděli krajně pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) zaznamenala drtivé vítězství ve spolkové zemi Sasko-Anhaltsko ležící v bývalém východním Německu, byly dopady cítit napříč Evropou – od Downing Street v Londýně až po Elysejský palác v Paříži, píše web The New York Times s tím, že málokdy je výsledek regionálních voleb tak významný pro osud demokracie v celé Evropě.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Rusko je hrozba, tvrdí Babiš. Kybernetické útoky podle něj mohou zasáhnout i Česko
V příštím roce se budou konat volby po celé Evropě – ve Francii si na jaře příštího roku zvolí nového prezidenta, ve Španělsku se mají volby konat v srpnu a v Itálii na konci příštího roku. Ve všech těchto zemích sílí kandidáti krajní pravice, kteří ohrožují dosavadní představitele. Úspěch AfD by podle analytiků mohl být předzvěstí dalších vítězství krajní pravice.
„Vyspělá Evropa prochází určitou formou sofistikovaného selhání státu,“ uvedl Mujtaba Rahman, analytik specializující se na Evropu ve společnosti Eurasia Group, která se zabývá poradenstvím v oblasti politických rizik. „Vlády nejsou schopny řešit obavy spojené s životními náklady. Nejsou schopny plnit sliby, které daly svým voličům,“ podotkl Rahman.
Čtěte také
V Německu pomohly rostoucí ceny a vysoká nezaměstnanost krajně pravicové straně AfD získat více než dvojnásobek hlasů oproti středopravicové vládní straně kancléře Friedricha Merze. Nešlo ale jen o ekonomiku. Jak uvádí BBC, mezi slibovanými opatřeními AfD je rovněž velmi kontroverzní plán „remigrace“, který je všeobecně chápán jako masová deportace migrantů. Strana ale tvrdí, že se jedná o deportaci zločinců a osob pobývajících v zemi nelegálně.
„Poslední dvě desetiletí byla ve znamení řady krizí, které zhoršily vyhlídky Německa a zároveň snížily jeho autonomii – nestabilita v eurozóně, nekontrolovatelná imigrace, COVID, válka na Ukrajině, hroutící se průmyslový model. AfD se kvůli těmto krizím dostala do popředí. Ve společnosti se objevilo podezření, že etablované strany nejsou dostatečně schopné řešit největší problémy země a, co je horší, odmítají k nim být upřímné a čestné,“ píše americký konzervativní novinář Christopher Caldwell.
AfD ale nemá absolutní většinu, a tak v Sasku-Anhaltsku nakonec vládnout nemusí – konkurenční strany totiž slíbily, že s AfD nevytvoří koaliční vládu, mimo jiné proto, že její představitelé používají nacistické slogany a bagatelizují holocaust. Za „podezřelou“ extremistickou skupinu označuje AfD i německá zpravodajská služba, částečně proto, že tato skupina vykresluje Němce s přistěhovaleckým původem jako občany druhé třídy. Zda budou sliby splněny, je ale otázkou.
Výsledek by ale přesto mohl oslabit pozici Friedricha Merze, pokud ho členové jeho strany budou vinit z porážky, a to v době, kdy role Německa v Evropě již kolísá. Merzovo postavení se navíc v poslední době zhoršilo natolik, že političtí analytici otevřeně hovoří o jeho odvolání, což byl v německé politice kdysi nepředstavitelný scénář. „V Evropě to vyvolává velké obavy,“ uvedl Rahman, který dříve působil ve státní správě Evropské unie. „Slabé Německo s kancléřem, který se dostává do potíží a je nucen řešit domácí problémy, je špatné a v konečném důsledku oslabí schopnost Evropy čelit svým výzvám,“ dodal Rahman.
Jak dopadnou volby ve Francii?
Obavy centristů ve Francii, kde příští jaro skončí prezident Emmanuel Macron, nejsou o nic menší. Marine Le Penová, kandidátka hlavní francouzské krajně pravicové strany Národní sdružení, má v průzkumech veřejného mínění před prvním kolem voleb výrazný náskok a v nedávných simulacích druhého kola dokonce skončila na prvním místě. Díky tomu je blíže k moci než kdykoli předtím za 14 let svých snah o prezidentský úřad.
Krajně pravicová vláda ve Francii by podle Rahmana destabilizovala Evropskou unii více než jakékoli jiné národní volby. Důvodem je velikost Francie, její jaderný arzenál a také klíčová role při vzniku evropského projektu. Mohlo by to také znamenat konec takzvaného „cordon sanitaire“, v jehož rámci se mainstreamové strany ve Francii, stejně jako v Německu, odmítaly zapojit do vládních koalic s krajní pravicí. „V obou zemích se zdá, že antifašistická fronta, která převládala od konce druhé světové války, je na pokraji kolapsu,“ uvedl Philippe Marlière, profesor francouzské a evropské politiky na University College London.
Čtěte také
Ve Španělsku by se podle analytiků mohla krajně pravicová strana Vox dostat do příští koaliční vlády. Současnou socialistickou vládu totiž oslabují korupční skandály a migrační krize. Ve Velké Británii pak vládní Labouristická strana v červenci sesadila nepopulárního premiéra Keira Starmera ve snaze znovu získat podporu voličů, kterou jí bere rychle sílící krajně pravicová strana Reform UK.
Italská premiérka Giorgia Meloniová, jejíž populistická strana má neofašistické kořeny, může být pro podobně smýšlející politiky příkladem. Poté, co zmírnila svou rétoriku například v otázkách Ukrajiny a Evropské unie, se její vláda stala nejdéle nepřetržitě vládnoucím kabinetem v historii Italské republiky. Meloniová má navíc slušnou šanci tuto sérii prodloužit, až se příští léto postaví před voliče.
I krajní pravice je zranitelná
Vzestup krajní pravice ale není nevyhnutelný. Růst podpory britské strany Reform UK náhle přerušila série finančních skandálů, do nichž byl zapleten její lídr Nigel Farage. Labouristická vláda vedená novým premiérem Andym Burnhamem tak získala čas a prostor k posílení své pozice.
A v dubnu byl po 16 letech sesazen maďarský premiér Viktor Orbán. Stal se obětí všeobecného přesvědčení, že jeho vláda byla zkorumpovaná, nevěnovala pozornost ekonomice a zbytečně se pouštěla do sporů s Evropskou unií. Porážka jeho strany Fidesz dala politikům hlavního proudu naději, že i krajní pravice je zranitelná.
Tusk: Radovat se mohou jen idioti a zrádci
Na vítězství AfD jsou v Česku rozporuplné reakce. „Proruský nacisté v AfD nejsou řešením. Jsou problém,“ napsal na síti X Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). „Vítězství AfD v Sasku-Anhaltsku ukazuje, jak nebezpečné je, když demokraté přenechají populistům tak závažná témata, jako je migrace nebo palčivé sociální otázky. Spíš než pohoršovat se nad úspěchem otevřeně proruských extremistů v Německu je potřeba představit vlastní, realistická a udržitelná řešení. Přesně to musíme dělat, abychom v Česku nedopadli jako Sasové,“ uvedl Vít Rakušan (STAN). Výsledek AfD v Sasku-Anhaltsku je varováním pro celou Evropu. Extremisty neporazíme nálepkami ani tím, že budeme dělat, že problémy neexistují. Demokratické strany musí nabídnout jasná řešení: Tvrdou migrační politiku, bezpečnost, méně regulací a žádné populistické rozhazování veřejných peněz. Česko nesmí jít stejnou cestou,“ napsal Martin Kupka (ODS).
Čtěte také
Filip Turek (Motoristé sobě) ale vítězství AfD ocenil. „AfD právě ukázala, co se stane, když lidé přestanou poslouchat Berlín a Brusel. 44,5 % v Sasku-Anhaltsku. To už není protest – to je mandát. Historické vítězství. Gratulujeme, Evropa se probouzí,“ uvedl Turek. Jan Zahradil, bývalý člen ODS a současný expert Motoristů sobě na zahraniční politiku, označil vítězství AfD za začátek konce Merze a celého stávajícího „mainstreamu“. „Německo i Francii ovládne nový politický establishment, který do pár let změní kurs celé EU. Je to trend, který žádné skuhrání ani strašení už nezastaví, leda zpomalí. Připravme se na to, nebo zas jen poběžíme za vozem,“ napsal.
Podobně se vyjádřil i maďarský premiér Viktor Orbán. „Obrovská noc pro Německo a Evropu! Gratulujeme k drtivému vítězství v Sasku-Anhaltsku! Připoutejte se. To je teprve začátek!“ uvedl. Oproti tomu polský premiér Donald Tusk volil ostrá slova: „V Polsku se jen idioti nebo zrádci mohou radovat z triumfu AfD v Německu.“
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Opozice není tak výrazná, jak by mohla být, připustil Pavel. Vládu pochválil za jednu věc
vaclav.cerny@iprima.cz
