Šéf ANO Andrej Babiš a premiér Petr Fiala Zdroj: CNN Prima NEWS
Ve volbách do Sněmovny by nyní na prvním místě skončilo hnutí ANO s 34,5 procenta hlasů. S velkým odstupem by následovala ODS, kterou by volilo 15,5 procenta lidí. Vyplývá to z volebního modelu, který v pátek zveřejnila agentura Median. SPD by získala deset procent, Piráti 8,5 procenta a STAN osm procent. Kolem pětiprocentní hranice nutné pro vstup do dolní komory se pohybují TOP 09, ČSSD a KDU-ČSL. Proti únoru se podpora stran zvýšila nebo stagnovala s výjimkou Pirátů, kteří si pohoršili, a sestoupili tak z předchozího třetího místa na čtvrté, zatímco SPD si polepšilo ze čtvrtého na třetí místo.
TOP 09 by podle modelu získala pět procent, sociální demokracie a lidovci po čtyřech procentech. Agentura ale uvedla, že u těchto stran nelze spolehlivě určit, zda jsou nad nebo pod pětiprocentní hranicí. Statistická odchylka Medianu u malých stran je plus minus půl procentního bodu a u velkých stran plus minus 3,5 bodu.
ČTĚTE TAKÉ: Plácnutí hygieničky po zadku? Ostuda. Vládní letadlo není hospoda, říká šokovaný Svoboda
Proti únorovému modelu si nejvíce, o 2,5 bodu, polepšilo ANO. Podpora ODS, SPD, STAN, ČSSD a KDU-ČSL posílila mírně, v rozmezí od půl bodu do jednoho. U TOP 09 stagnovala a preference Pirátů spadly o tři procentní body.
Strany aktuální vládní koalice, tedy ODS, TOP 09, KDU-ČSL, STAN a Pirátů, mají nyní podle Medianu v součtu podporu 41 procent potenciálních voličů. Naproti tomu součet podpory opozičních ANO a SPD činí 44,5 procenta. Při přepočtu na mandáty by ANO podle volebního modelu získalo 85 křesel ve Sněmovně, ODS by jich měla 38, SPD 24, Piráti 21, STAN 20 a TOP 09 by měla mandátů 12.
„Hypotetická koalice ANO + ODS by měla ústavní většinu 123 poslanců a poslankyň. Prostou většinu by hnutí ANO mělo i v koalici s kteroukoliv ze stran SPD, Piráti nebo STAN. Současná vládní koalice by si připsala 91 poslaneckých mandátů,“ konstatoval Median.
KSČM, Přísaha, Zelení, Trikolora i další strany by se v nynějších případných volbách opět nejspíš ocitli mimo Sněmovnu, uvedli autoři průzkumu.
Sněmovních voleb v březnu by se zúčastnilo 63,5 procenta respondentů průzkumu, dalších 14 procent by účast zvažovalo. Určitě by hlas neodevzdalo 16,5 procenta dotázaných a šest procent by spíše k volbám nešlo. „Proti minulému volebnímu modelu pozorujeme nárůst ochoty zúčastnit se voleb, nicméně deklarovaná volební účast bývá obvykle vyšší než skutečná účast,“ doplnil Median.
