Věstonická Venuše: Zcela nahá a přesto tajemná. Symbol ženské krásy objevili před 100 lety
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Věstonická Venuše je stará 25 tisíc let.
Objevena byla před 100 lety, přesto stále skrývá tajemství.
Proč je Věstonická Venuše unikátní a co odhalily moderní technologie?
Kdo a jak objevil tuto slavnou sošku?
Jaké další zajímavosti o Venuši a její době se dozvíte na výstavě?
Jaké další výstavy o prehistorii chystá Moravské zemské muzeum?
Výběr redakce
Našla se nejdřív noha nebo tělo? A věděli jste, že ačkoliv je objev Věstonické venuše připisován archeologovi Karlu Absolonovi, ve chvíli, kdy sošku průzkumníci na jižní Moravě objevili, byl ve Francii? Nyní si svět připomíná 100 let od chvíle, kdy zaznělo zvolání „Je to ženská!“ a hned nato „Je to Venuše!“.
Před zhruba 25 tisíci lety začali lovci mamutů vyrábět již relativně propracované keramické sošky. Dokládají to archeologické nálezy z tehdejší doby. Sošky zvířat a lidí nejspíš sloužily na hraní dětem. Ze stejné doby pochází i Věstonická Venuše, zatím nejstarší a nejvzácnější soška ženy výrazných tvarů, kterou našel tým archeologa Karla Absolona v Dolních Věstonicích. Dnes díky moderním přístrojům s jistotou víme, že je z pálené hlíny, a právě to z ní dělá světový unikát.
„Na výstavě v Moravském zemském muzeu můžeme vidět výsledky studia pod průmyslovým tomografem, které zpřesnily materiál, ze kterého je Venuše vyrobená. Definitivně poukázaly na to, že to není žádná připravená směs, ale obecná spraš, která byla na tomto sídlišti nalezena,“ říká Martina Galetová, antropoložka a kurátorka výstavy MZM.
Od jejího nalezení letos uplynulo 100 let. Zdroj: Se souhlasem správců Moravského zemského muzea
Zcela nahá a přesto tak tajemná
Výstava v Moravském zemském muzeu ukazuje vzácný originál v celé jeho kráse. Návštěvníci tady Věstonickou Venuši mohou vidět ze všech stran. Je totiž vystavena ve vzpřímené poloze, umístěna na stojánku, který se otáčí kolem své osy.
„Už Karel Absolon vlastně upozorňoval, že má v hlavě 4 mělké prohlubně, které jsou uspořádány do čtverce. Ty on vysvětloval tím, že do nich byly vkládány některé předměty. Mluvil o ptačích pírkách. Ale současná studie dokazuje, že prohlubně jsou velmi mělké na to, aby tam byly vkládány předměty,“ uvádí dále Martina Galetová v pořadu Prima Česko.
Další charakteristickou částí sošky jsou podle ní záda. „Na nich má takové rýhy, které mohou být kožními záhyby nebo mohou být také tvořeny nějakou tělní malbou nebo nějakými ozdobami. Nad tukovými záhyby byl nalezen otisk prstu, který odpovídá buďto nějaké drobné ženě nebo dítěti.“
V sošce je podle antropoložky ukryt jakýsi vtip nebo možná šifra od jejího tvůrce. „Když se podíváte na Venuši zepředu, tak má ruce schované za zády. A když se podíváte zezadu, tak je má zase vepředu. Ten optický klam je možná nějakým vzkazem pro nás.“
ČTĚTE TAKÉ: Rekord kombajnů na polích v Kameni. Synchronizované sklizni přihlížely tisíce lidí
Věstonická Venuše má sestry
Výstava v Moravském zemském muzeu se koná ke stému výročí objevu Věstonické Venuše, která bývá vystavována sporadicky a obvykle v původním pouzdře. Karel Absolon, o němž se mnohdy mluví jako o přímém nálezci, v osudný den, 13. července 1925, ovšem na nalezišti nebyl. Ale měl tam dobrý tým. „Výzkum byl bez hlavního dozorce, bez Karla Absolona, který v té době cestoval po francouzských krasech a nebyl tedy přítomen,“ vypráví Martina Galetová s tím, že sošku objevili dělníci, kteří pokračovali v započatých výzkumných pracích v Dolních Věstonicích.
A dostává se tak k další části příběhu, který dodnes zůstává tak trochu záhadou. „Venuše je na dvě části. Mluví se o tom, že nejdříve byla nalezena noha a potom ta větší část. Ale jsou i zprávy, kdy to je obráceně. Každopádně někdo po nálezu zvolal, že je to ženská, a vedoucí výzkumu, Jaroň, řekl, že je to Venuše. Potom ji vyzvedli, převezli do Brna, a k pozdějšímu studiu se Karel Absolon dostal pravděpodobně až za několik let.“
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Čápi a orli mají v Česku svého anděla strážného. Muž jim staví hnízda desítky metrů nad zemí
Nicméně nejnovější zkoumání sošky odhalilo jednu velmi důležitou skutečnost. „Pod tomografem byly zmapovány vnitřní trhliny, které tělo Venuše obsahuje. Je dobře, že na ně bylo upozorněno, protože podle toho se s touto plastikou bude dál nakládat,“ vysvětluje přínos nálezu antropoložka z Moravského zemského muzea.
Originál vzácné hliněné sošky je k vidění do 28. září v Dietrichsteinském paláci na Zelném trhu v Brně. Střídat ji bude další, neméně zajímavá ukázka z naší dávné historie.
„Na výstavu o Věstonické Venuši naváže v půlce října výstava o jejích, řekla bych, mladších sestrách z období neolitu, kterých máme v našem depozitáři spoustu. Ta výstava se bude jmenovat Mýtus Velké Bohyně. Je to o kultuře, která měla i nádhernou malovanou keramiku. Na našem území byla poměrně krátkou dobu, ale zanechala velkou a zajímavou stopu,“ uvádí Barbora Onderková, mluvčí Moravského zemského muzea Brno.
To za dobu své existence shromáždilo více než 6 a půl milionu exponátů a jde o druhou nejstarší paměťovou instituci na území Moravy a Slezska, kde se zabaví i poučí jak děti, tak dospělí.
Čtěte také
