Lucy a Selam v Praze: Národní muzeum otevírá celosvětově významnou expozici, očekává nápor
Expozici Lidé a jejich předci v pražském Národním muzeu tvoří nejen fosilie 3,2 milionu let starých předků člověka, které dostaly přezdívky Lucy a Selam. Její další část zve návštěvníky do světa pravěkých lovců a sběračů, řekl generální ředitel muzea Michal Lukeš.
„Lucy a Selam jsou umístěny v úvodu expozice. My jsme je nevystavili sami o sobě, ony uvádějí do expozice, která má dvě části. První část provede historií lidí a jejich předků, a potom návštěvníci přejdou do druhé místnosti, která je věnována pravěku a propojuje dávné doby světové s našimi pravěkými evropskými dějinami,“ uvedl Lukeš.
ČTĚTE TAKÉ: Vzácné přírůstky v pražské zoo. Porodily samice bonga horského, druh je na červeném seznamu
V roce 1974 objevená kostra Lucy a Selam, fosilní kostra dítěte nalezená v roce 2000, představují podle muzea klíčové důkazy o raných fázích vývoje člověka. Expozice Lidé a jejich předci vedle nich ukazuje například světově významný výlitek mozkovny neandrtálce z Gánovců starý přibližně 105 000 let.
Návštěvníci uvidí statisíce let staré artefakty
Zájemci uvidí také pozůstatky nejstarších moderních lidí v Evropě z Koněpruské jeskyně, jejichž tváře přibližují realistické modely. Anatomicky moderní člověk Homo sapiens se vyvinul v Africe v minulosti vzdálené asi 300 000 let.
Expozice Lidé a jejich předci představuje podle muzea ucelený přehled paleolitických nálezů z českého území – od nejstarších artefaktů z Přezletic datovaných do období 600 000 až 400 000 let před naším letopočtem, přes skládku mamutích kostí z Dolních Věstonic až po umělecké výtvory lovců z konce starší doby kamenné. Zachycuje také zásadní přelom spojený s příchodem prvních zemědělců v 6. tisíciletí před naším letopočtem.
Čtěte také
„Návštěvníci uvidí rekonstrukce tehdejších obydlí, jemné šperky ze spondylů (ozdoby zhotovené ze schránek mořských mlžů ostnovek), středomořské sošky i nejstarší doklady textilní výroby. Část věnovaná eneolitu (doba měděná, nebo také pozdní doba kamenná) ukazuje první měděné předměty a nálezy spojené s tehdejšími elitami, například bohatý hrob z Velvar,“ uvedla mluvčí Národního muzea Kristina Kvapilová.
Součástí expozice je i vyprávění o počátcích anatomicky moderního člověka a jeho cestě k osídlení celé planety. Zvláštní pozornost je věnována změnám stavby kostry, které vedly k dokonalému přizpůsobení pro chůzi po dvou končetinách.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Bolestné dědictví roku 68. Rusové postřelili spolužačku, nikdy nemohla mít děti, líčí pamětník
Spolehlivý, rychlý a nezávislý zpravodajský servis.
