Arménie: nádherná země, kde o osudu toulavých zvířat rozhoduje především lidská laskavost
Štěňátka při krmení Zdroj: Marta Horák
Arménie okouzlí nádhernou přírodou, historií i lidskou srdečností. Vedle této krásy tu ale existuje i méně viditelná realita – tisíce toulavých psů a koček, jejichž osud závisí výhradně na lidské ochotě pomoci. Tento příběh vznikl během cesty Čechů, kteří se rozhodli pomáhat nejen přímo na místě, ale také dlouhodobě podpořit místní zachránce zvířat a dobrovolníky, pro něž je péče o opuštěná zvířata každodenní realitou.
Arménie je země s dechberoucí přírodou, mnoha historickými kláštery a mimořádně srdečnými lidmi. Pro cestovatele představuje autentický kout světa, který si stále zachovává svou syrovost a krásu. Vedle toho tu ale existuje i realita, o které se tolik nemluví – realita tisíců toulavých psů a koček, jejichž osud stojí na ochotě jednotlivců jim pomoci.
Arménie - realita tisíců toulavých psů a koček, jejichž osud stojí na ochotě jednotlivců jim pomoci Zdroj: Marta Horák
Toulavá zvířata bez funkčního systému
Na rozdíl od řady evropských zemí Arménie dosud nemá plně funkční státní systém péče o toulavá zvířata. Ačkoliv se v posledních letech objevují snahy o legislativní změny a arménský parlament projednává zákon o odpovědném zacházení se zvířaty, jeho praktická realizace je zatím velmi omezená. Prozatím zde bohužel neexistuje plošná státní podpora útulků, péče a kastrace probíhají pouze díky dobrovolnickým iniciativám, které jsou ale pro místní velmi nákladné. Většina toulavých zvířat tak zůstává na ulicích a ta šťastnější část z nich občas narazí na lidi, kteří jim hodí zbytky jídla nebo nalijí vodu.
Krmení pejsv Arménii Zdroj: Marta Horák
Místo suvenýrů v autě vozíme granule
„Zvířata milujeme a při cestování na ně nikdy nezapomínáme. Ať už vyrážíme na Balkán, do Asie nebo třeba do Mexika – první, co po příjezdu děláme, je nákup granulí nebo kapsiček pro psy a kočky, které potkáváme po cestách. Pomoc je ale vždy trochu hořkosladká. Víme, že je jen dočasná a že po našem odjezdu zůstanou zvířata opět odkázána sama na sebe. Proto se snažíme pomáhat tam, kde to má smysl dlouhodobě – skrze místní lidi a organizace, které na místě zůstávají i poté, co cestovatelé odjedou. A právě proto nás setkání se štěňátky u jezera Sevan zasáhlo víc, než jsme čekali,“ popisuje své cesty Marta Horák.
Setkání u jezera Sevan, které změnilo celý výlet
Během zářijového výletu do Arménie u jezera Sevan, daleko od hlavních cest, našla Marta s manželem dvě malá štěňátka schoulená za kamenem. Bez matky, bez přístřeší, vystavená silnému větru a chladu. Byla na zcela odlehlé louce mimo silnici, kde se téměř nikdo nepohybuje. Pohublá, hladová. Nejdříve jim dali jídlo a vodu a během dne se k nim několikrát vraceli. Doufali, že se objeví fena, že se něco změní. Nic se nezměnilo. Bylo jasné, že jsou tam sama. A také to, že pokud by je tam nechali, zimu by nepřežila. „Rozhodli jsme se je odvézt. Přesun do Jerevanu pro ně byl doslova záchranou – zatímco u jezera Sevan v noci teploty klesají k nule, v hlavním městě je i o 15 °C tepleji,“ vysvětluje Marta.
Marta a zachráněná štěňátka Zdroj: Marta Horák
Veterina, odmítnuté žádosti a závod s časem
Okamžitě kontaktovali několik arménských útulků a organizací s prosbou o pomoc. Mezitím štěňátka vzali na veterinu, kde podstoupila základní vyšetření, odčervení a nezbytnou péči. Odpovědi z útulků nechodily a když někdo odepsal, nebyly to dobré zprávy: „Máme plno. Bohužel nemáme kapacity, ale nejsou zranění, tak je nechte někde v centru a lidé je budou krmit.“ „Měli jsme jen 4 dny, než jsme se museli vrátit do Česka. Nechat štěňátka někde na ulici s nadějí, že si jich někdo všimne, byla nepředstavitelná možnost,“ říká Marta.
Etchmiadzin Rescue Group – útulek, který pomohl, když jiné nemohly
Nakonec se stal malý zázrak. Na prosbu o umístění štěňátek zareagoval útulek Etchmiadzin Rescue Group. Za touto organizací stojí dvě neuvěřitelně obětavé ženy – Aida a Seda. Ve svém útulku se starají o více než 100 psů a koček a zároveň každý den krmí desítky dalších zvířat na ulici, na která už nemají kapacity. Nejde o státní zařízení, fungují výhradně díky darům a osobnímu nasazení. „Souhlasily, že si štěňátka i přes plnou kapacitu vezmou, pokud jim pomůžeme pokrýt náklady. Hned jsme vyrazili na nákup a dovezli jim desítky kilogramů granulí, pamlsky, deky, pleny, dezinfekce, odčervovací přípravky, hračky a také poslali peníze na budoucí kastraci,“ popisuje Marta. Dnes jsou štěňátka v bezpečí. Mají teplo, jídlo a péči.
Pomoc, která pokračuje i po návratu domů
Po návratu do Česka Marta nemohla na tamní situaci toulavých zvířat zapomenout, a tak se rozhodla pomáhat dál. Na platformě Donio.cz založila sbírku s cílem 110 000 Kč, což by pokrylo přibližně dva měsíce provozu útulku – krmení, veterinární péči a základní chod. Navíc je v plánu kapacitu útulku rozšířit, což bude také finančně náročné. Díky velké vlně solidarity se už podařilo vybrat více než polovinu cílové částky. Do cíle ale stále chybí přibližně 43 000 Kč a sbírka za 9 dní končí.
Seva nyní - v lednu 2026 Zdroj: Marta Horák
Každá miska znamená šanci na život
Arménie je země, kde o osudu toulavých zvířat nerozhoduje silný systém, ale konkrétní lidé. Dobrovolníci, útulky a jednotlivci, kteří se rozhodnou nezůstat lhostejní. Pokud má tento příběh dobrý konec, pak jen díky nim. Pokud chcete pomoci i vy, můžete přispět nebo sbírku sdílet. Pomoc nemusí být nutně velká, aby byla důležitá. Někdy stačí málo, aby měl někdo zítřek.
Krmení pejsků v Arménii Zdroj: Marta Horák
Čtěte také
Jsem redaktorka a moderátorka Prima mazlíčka. Zvířata miluju od malička a sice jsem se vydala studiem diplomacie jinam, ale stejně si mě našla! Naše rodina má 3 psy a já sama ještě 2 kočky. Všechna naše zvířata jsou adoptovaná, vím tak, jak důležité je pomáhat. (barbara.sykorova@iprima.cz))
