Austrálie chce vyvinout laserové zbraně natolik silné, aby zastavila tank. (Ilustrační foto) Zdroj: Profimedia.cz
Australské ministerstvo obrany v dubnu oznámilo, že zaplatí za vývoj laserové zbraně. A rovnou na to dalo zbrojařské společnosti QinetiQ 12,9 milionu dolarů. Australská vláda tento krok plánovala několik let, cílem je, aby se stala leadrem ve vojenských laserových technologiích. Plán vznikl roku 2020 a prvním krokem je vývoj zbraně natolik silné, aby zastavila tank.
Lidé si často představují laserové zbraně podle sci-fi filmů – ale to má k realitě zatím nekonečně daleko. Namísto phaserů ze Star Treku nebo Hvězdy smrti ze Star Wars připomínají současně vojenské lasery spíše snahu zapálit lupou kousek papíru.
Gigantické německé dělo bylo noční můrou nepřátel. Podívejte se na palbu s rekordním doletem
Moderní válečnictví dává o svém pokroku vědět až s prvními masakry, a nejinak tomu bylo i ke sklonku první světové války, kdy byla Francii a s ní i celému světu představena nejnovější německá zbraň. Ta byla v provozu pouhý půlrok, přesto zanechala v Paříži spoustu mrtvých.
Fotony soustředěné do úzkého paprsku v laserové zbrani fungují v principu úplně stejně a potýkají se se stejným problémem jako pokusy s lupou. Slunce jí ovšem dodává příliš málo energie a podobně je tomu i s bateriemi a dalšími zdroji pro laserové pušky, kanóny nebo jiné zbraně. Právě proto se drtivá většina výzkumu a vývoje zaměřovala na boj s malými a křehkými cíli, jako jsou například drony nebo rakety, které stačí jen lehce poškodit a hned padají k zemi.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: Budoucnost dělostřelectva přichází. Nová střela zničí nepřítele na rekordní vzdálenost
Laser je oproti klasickým zbraním výhodný hlavně v tom, že nepotřebuje žádný čas k zásahu. Paprsek se pohybuje rychlostí světla, takže cíl nemá šanci se mu vyhnout.
Jenže tanky, které chce Austrálie pomocí své laserové houfnice ničit především, jsou pravým opakem dronů. Jsou relativně pomalé a nesnadno manévrují, zato bývají těžce opancéřované...
Vize budoucích válek
V létě 2020 vydalo australské ministerstvo obrany strategii nazvanou Plán struktury sil 2020. Tento dokument, stejně jako podobné verze v jiných armádách, nabízí ucelenou vizi, v jakých konfliktech je země připravena v budoucnu bojovat.
O UFO v Roswellu Američané opakovaně mlžili. Moderní technologie odhalily nové skutečnosti
Ve druhé polovině 40. let 20. století měly Spojené státy Americké nemálo problémů. Jedním z nich byl fenomén létajících talířů. Vzrůstající fascinace neznámem se naplno rozhořela poté, co vojín Kenneth Arnold nahlásil podivné diskovité objekty přelétat nad sopkou Mount Rainer. Kulminovala pak nanejvýš podivuhodným incidentem ve městě Roswell v Novém Mexiku.
Právě z něj pochází první informace o laserovém ničiteli tanků: „Budoucí program vývoje zbraňového systému se směrovanou energií, který bude možné integrovat do chráněných a obrněných vozidel (australských obranných sil) a který bude schopen porazit obrněná vozidla až po hlavní bojové tanky včetně. Případné nasazení zbraní se směrovanou energií může rovněž zlepšit odolnost pozemních sil tím, že sníží jejich závislost na zásobách munice a zásobovacích linkách,“ uvádí.
Zasáhnout – a udržet
Tato zbraň bude mít stejný cíl jako dítě hrající si s lupou – udržet neviditelný paprsek na cíli co nejdéle, aby se mohl propálit všemi vrstvami obrany, jimiž moderní tanky disponují – tedy několika desítkami centimetrů pancíře, navíc mnohdy vylepšeného řadou doplňků včetně reaktivních plátů, které v reakci na náraz výbušného projektilu vybuchují směrem ven.
Prorazit tankový pancíř pomocí laserů znamená najít způsob, jak nejen udržet paprsek proti tanku, ale také zajistit, aby byl dostatečně silný a dlouhotrvající, a mohl tedy odvést svou práci.
„Jedním z problémů, s nimiž se laserové zbraně potýkají, je obrovské množství energie potřebné ke zničení užitečných cílů, jako jsou střely. Ke zničení něčeho tak velkého jsou zapotřebí lasery o výkonu stovek kilowattů nebo dokonce megawattů. A tato zařízení mají účinnost jen kolem 20 procent, takže bychom potřebovali pětkrát více energie,“ napsal Sean O'Byrne, profesor inženýrství na UNSW Canberra a UNSW Sydney.
Podle experta se tedy jedná o energii v řádu megawattů – což je množství, které spotřebuje větší vesnice. Vymyslet, jak ji koncentrovat do nějaké formy úložiště, které ji bleskově uvolní, bude pro inženýry, kteří na projektu pracují, největší výzvou.
