Andrej Babiš chce strašit lidi rakovinou Zdroj: AP
Česká republika se podle premiéra Andreje Babiše (ANO) zaměří na prevenci rakoviny, lidi je podle něj třeba trochu vystrašit. Vzniknout by měl národní program boje proti rakovině. Za 4,5 dne v tuzemsku na rakovinu zemře tolik lidí, jako zemřelo s koronavirem od začátku epidemie. Předseda vlády to v pátek řekl na tiskové konferenci České onkologické společnosti České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně.
„Musíme – nechci říkat vystrašit – ale trochu vystrašit naše lidi, jak nás vystrašil ten vir. Ale je třeba je edukovat, aby lidi mysleli na prevenci. Jsem přesvědčen, že zachráníme tisíce životů, jako jsme zachránili od koronaviru,“ uvedl premiér.
„Ročně je diagnostikováno 85 000 nových případů (onkologických onemocnění), zemře 26 000 až 27 000 lidí. Zkušenosti se zhoubným nádorem má 570 000 lidí,“ dodal. Podle něj je třeba vyhlásit národní program boje proti rakovině a budovat centra prevence v každém kraji, ideálně oddělená od míst, kde se lidé přímo léčí.
Každý den podle informací Babiše zemře v ČR na rakovinu 72 lidí, jeden každých 20 minut. Počet úmrtí lidí s koronavirem tak převýší zhruba za 4,5 dne. V Česku zemřelo na nemoc COVID-19 dosud 326 lidí.
Důležitá jsou pravidelná vyšetření
Zásadní je podle odborníků podporovat účast lidí v takzvaném screeningu, tedy pravidelných vyšetřeních rizikových skupin, aby se nádory zachytily ještě ve stadiích, která je možné lépe vyléčit. V Česku se pravidelně sledují kvůli riziku rakoviny tlustého střeva a konečníku lidé od 50 let a kvůli riziku rakoviny prsu a děložního hrdla ženy od 45 let.
Kontrol se účastní asi polovina lidí daného věku. Důvody jsou podle odborníků různé, zajímají se o ně i zdravotní pojišťovny, které lidem, kteří k lékaři nechodí, posílají pozvánky na prevenci rakoviny tlustého střeva. „Je potřeba lidi edukovat, ale i inovovat metody,“ řekl náměstek ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny David Šmehlík. Místo dopisů by se podle něj mohlo lidem telefonovat nebo použít aplikace.
Podle předsedkyně onkologické společnosti Jany Prausové musí každý převzít víc odpovědnosti za své zdraví, někteří lidé prostě k lékaři nepřijdou. „Vždycky bude zhruba 20 procent lidí, které na screening nedostaneme. Ale na těch 80 procent bychom se dostat mohli,“ řekl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislav Dušek.
Podle něj by bylo účinné například zavedení vyššího zdravotního pojištění pro ty, kdo by dopisy od zdravotních pojišťoven opakovaně ignorovali, nebo naopak bonus pro aktivní. „Samotný program na prevenci rakoviny tlustého střeva a konečníku od zavedení v roce 2006 zabránil 10 000 rakovin,“ dodal.
Rakovina vs. koronavirus
Počet nádorů podle statistik každoročně narůstá, zemře na ně ale stabilní počet lidí. U řady diagnóz naopak úmrtnost klesá. Spolu se stárnutím populace může za deset let přibýt až 37 procent případů. Za 20 až 25 let pak přijde do seniorského věku další velká populační vlna, takže lékaři očekávají další přírůstek.
Podle Prausové neomezila nijak výrazně léčbu pacientů s rakovinou ani pandemie koronaviru. „Nedošlo ke snížení počtu výkonů u pacientů a nesnížily se náklady na léčbu, protože byla spotřebovaná ve stejné výši,“ řekla.
Onkologická centra pracovala ale s omezeným počtem personálu, aby se jeho skupiny nepotkávaly, a ke všem pacientům musela přistupovat jako k potenciálně infekčním. Pokud se kontroly odsouvaly, tak většinou na přání pacienta, který se nechtěl vystavovat riziku při cestě do nemocnice.
