onkologie

Nádor tlustého střeva, který stejnou měrou postihuje muže i ženy, patří mezi nejčastější typy rakoviny v Česku. Mnoho lidí prvotní příznaky banalizuje a zaměňuje jejich projevy s hemoroidy. Onkolog Jiří Tomášek upozorňuje, že objeví-li se krev ve stolici, je vhodné raději navštívit lékaře a vyloučit vážnější příčinu krvácení. Jaké jsou další příznaky karcinomu tlustého střeva a na jaká preventivní vyšetření mají lidé nárok?

Karcinom prsu je celosvětově nejrozšířenějším nádorovým onemocněním u žen. Každoročně jsou nově diagnostikovány více než dva miliony nových případů, v samotném Česku onemocní přibližně sedm tisíc žen za rok. Tato nemoc postihla také 43letou Petru. Když se loni dozvěděla diagnózu, byl to pro ni šok.

Karcinom prsu patří mezi nejčastější nádorová onemocnění u žen v Česku. Stále častěji se dotýká i mladších žen 45 let. V Česku každoročně onemocní nádorem prsu kolem sedmi tisíc žen. Lékaři stále apelují na prevenci, která zachraňuje životy. Protože čím dříve je nádor odhalen, tím vyšší je šance na plné uzdravení. Petra Svobodová je jednou z mnoha žen, které si tuto diagnózu vyslechly už před třicítkou. Jak zvládla léčbu vysoce agresivního nádoru? A proč se karcinom u mladých žen objevuje stále častěji?

Osmačtyřicetiletá Ingrid Satoryová ze Šamorína na Slovensku se rozhodla bojovat za ženy s rakovinou, které jsou po dobu pandemie ohrožené mnohem více než ostatní. Důvodem aktivity Satoryové byla neadekvátní péče o onkologické pacienty, která nastala v důsledku zhoršující se koronavirové situace. Na sociálních sítích proto publikovala status na jejich podporu.

Malá Věra se se svými vlasy, jaké měla princezna Locika z příběhu bratří Grimmů, dostala do České knihy rekordů. A i když by její příběh mohl připomínat pohádku, osud této dívence zrovna nakloněn nebyl. Věra totiž v batolecím věku prodělala onkologické onemocnění.

Lucie Staňková musela překonat velkou tragédii. Její dceři Markétě bylo devatenáct, když podlehla zhoubnému nádoru. Předtím na vlastní kůži poznala, že mladí pacienti trpí nejen samotnou nemocí, ale po chemoterapii i něčím tak zdánlivě podružným, jako je ztráta vlasů. Přitom jde o velmi stresující situaci. Založila proto spolek Nové háro, jenž nemocným dětem zdarma poskytuje kvalitní paruky na míru. Po dívčině smrti převzala projekt Markétina matka, která v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vypráví nejen o bolesti, ale i o naději.

Česká republika patří k zemím Evropské unie, které trpí nadprůměrným počtem případů nádorových onemocnění. „Onkologové však během pandemie pracovali dobře. Je spíš potřeba, aby lidé kladli větší důraz na prevenci i životosprávu,“ řekl v pořadu 360° na CNN Prima NEWS ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně Marek Svoboda.

Konopí může pomoci mimo jiné onkologickým pacientům a možná i lidem s covidem, zde však výsledky nejsou zatím průkazné, říká Jan Martin Paďouk, jehož společnost CannaFamily přináší na trh přípravky s vysokým obsahem kanabinoidů. Založil také neziskovou organizaci, která se zaměřuje na výzkum v oblasti léčebných účinků kanabinoidů v konopí.

Pandemie výrazně pozastavila standardní zdravotnickou péči. Například lékař a senátor za ČSSD Jan Žaloudík upozornil na přibývající počet pacientů s onkologickou nemocí v pokročilém stadiu. I přesto se v Partii Terezie Tománkové na CNN Prima NEWS snažil české občany uklidnit, že se blýská na lepší časy. Za špatný zdravotní stav si podle něj mohou i samotní pacienti.

Pandemie ovlivnila životy nás všech. Strach z nákazy a následky onemocnění COVID-19 však ještě silněji pocítili onkologičtí pacienti, pro které je i banální viróza velmi nebezpečná. Paní Marie (35 let) z Prahy měla v první jarní vlně koronaviru jen sedm měsíců po skončení onkologické léčby. Z obrovského strachu z nákazy se dokonce rozhodla odložit důležité vyšetření magnetickou rezonancí. I přes veškerou snahu však onemocnění COVID-19 nakonec stejně prodělala.

Pandemie koronaviru značně ovlivnila lidské životy, na medicínu však podle onkologa Pavla Klenera takový vliv neměla. „Je na tom velice dobře. Každý týden se objevují nejen nové diagnostické postupy, ale i léčebné prostředky,“ uvedl v pořadu Interview na CNN Prima NEWS Klener. Za slabé místo však považuje způsob, jakým zdravotnictví bojuje s fake news. Především mu vadí laxnější přístup vedoucích představitelů zdravotnictví.

Paní Květa (66 let) se s realitou zhoubných onemocnění setkávala už při své práci ve správě sociálního zabezpečení, kterou vykonávala devatenáct let. Vždy se snažila pomáhat k co nejlepším sociálním podmínkám všem klientům, mezi nimiž byli také onkologičtí pacienti. O vlastním onemocnění rakovinou vaječníku se dozvěděla v lednu 2019, když jí bylo 65 let. Zvládnout těžké období jí pomohla nejen rodina, ale také psaní deníku, do kterého se pustila, když prodělávala chemoterapii.