Pět let od pandemie covidu-19. Jak se nebezpečný koronavirus šířil světem?
Onemocnění covid-19 se Česku dlouho vyhýbalo, na den přesně před pěti lety však přišla zpráva o prvních nakažených a vyvolala v zemi vlnu paniky. Následné události nabraly rychlý spád, případů přibývalo a mnoho lidí sotva stíhalo sledovat neustále se měnící opatření. Redakce CNN Prima NEWS připravila připomenutí, jak vypadal první měsíc s covidem v Česku.
Zatímco jiné evropské státy hlásily první případy nákazy koronavirem už koncem ledna, Česko se poměrně dlouho drželo v počtu nakažených na nule.
ČTĚTE TAKÉ: Ministerstvo přiznalo odškodné za smrt dítěte po očkování hexavakcínou. Rodiče dostanou miliony
Přitom už na začátku roku 2020 to vypadalo, že nemoc zasáhla prvního Čecha – ovšem na území Asie. Pobýval tehdy ve Vietnamu a kvůli podezření na novou zákeřnou chorobu skončil v nemocnici. Nákaza se však nakonec nepotvrdila, a Česko tak zůstalo bez oficiálních případů.
První případy
Vše se změnilo až v první březnový den. Kolem čtvrté hodiny odpoledne úřady oznámily první tři pozitivní testy. Všichni si nákazu přivezli z Itálie.
Jeden případ hlásila nemocnice v Ústí nad Labem, kde byl hospitalizován muž ročníku 1976. Další dva nakažené potvrdila nemocnice Na Bulovce v Praze. Jednalo se o 68letého muže z Česka, který si virus přivezl z konference v italském Udine, a americkou studentku, jež pobývala v Česku se svou ekvádorskou kamarádkou. U té testy potvrdily nákazu o několik dní později.
Petr Toncar, jeden z prvních nakažených covidem-19 Zdroj: ČTK / Hájek Ondřej
Jedním z prvních nakažených byl Petr Toncar. Když ho přijímali do ústecké nemocnice, připadal si prý jako ve válečném filmu. „Obvolávají se patra: pozor, uzavřete chodby, nevystupujte, ničeho se nedotýkejte!“ popisoval tehdy České televizi.
Případů postupně přibývalo. Čtvrtý den po potvrzení prvních jich v Česku bylo už pět. Tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) však ujišťoval, že vláda neplánuje plošně omezovat hromadné akce, protože k takovým opatřením není důvod.
Už 10. března však Babišův kabinet zakázal akce s více než stovkou účastníků a den nato ukončil výuku na školách.
Nouzový stav
Počet nakažených brzy překročil stovku a Česko odstartovalo sérii ještě přísnějších opatření. Vláda vyhlásila nouzový stav. Původně měl trvat měsíc, pak byl ale prodlužován a skončil až v polovině května.
Restaurace postupně musely omezit provoz pouze na výdejní okénka a rozvoz. Otevřené zůstaly jen nezbytné obchody – potraviny, drogerie a lékárny.
Výjimku dostaly galanterie, aby si lidé mohli sami šít roušky, kterých byl v té době kritický nedostatek. „Mám radost, že můžu dělat radost a že je to potřebné,“ řekla tehdy televizi Prima devětaosmdesátiletá seniorka z Olomouce, která pro druhé vyrobila stovky roušek.
Kdo mohl, šil roušky:
A zavírat překvapivě nemusela ani květinářství, což vyvolalo řadu kontroverzí. Vláda argumentovala tím, že lidé potřebují květiny na pohřby či pietní akce. Květináři si však zoufali – zájem byl minimální, a protože jejich provozovny zůstaly otevřené, neměli nárok na kompenzace, které obdrželi jiní podnikatelé.
Objevila se i podezření, zda za tím nejsou Babišovy obchodní zájmy. Ten totiž rok před pandemií získal většinový podíl ve velké síti květinářství Flamengo s prodejnami po celém Česku. Ministerstvo průmyslu a obchodu však později upřesnilo, že o výjimku požádal cech květinářů.
V polovině března se také uzavřely hranice a stát zakázal i volný pohyb lidí, mimo cest do práce, k lékaři nebo k zajištění základních potřeb.
Speciální opatření platila pro seniory, tedy pro jednu z nejohroženějších skupin. Lidé starší 65 let měli každý den vyhrazené nákupní hodiny, během nichž mohli do obchodů bez přítomnosti mladších zákazníků.
Už v březnu si nové onemocnění vyžádalo také první oběť, 22. března zemřel s koronavirem pětadevadesátiletý muž, trpěl však řadou dalších zdravotních problémů. Do konce měsíce pak s covidem zemřelo 23 nakažených.
Babišův výslech
Téma covidu bylo v médiích ostře sledované. Vláda prakticky denně pořádala tiskové konference, na nichž informovala o počtu nakažených a představovala nová opatření.
Slavný moment z tiskové konference Babiše a Vojtěcha
Mnohé přinesly bizarní momenty – jedním z nich byla situace, kdy Babiš vyvíjel nátlak na tehdejšího ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha kvůli jeho chybné informaci o lékařce Soně Pekové. Vojtěch předchozí den mylně uvedl, že se nakazila covidem. „Nebuďte slušnej! Řekněte, kdo vám to řekl! Řekněte jméno!“ naléhal Babiš.
První covidová vlna v Česku na jaře 2020 byla však oproti těm dalším relativně mírná. Ve srovnání s jinými evropskými zeměmi bylo v tuzemsku také poměrně málo zemřelých s covidem. Svůj podíl na tom zřejmě mají i mnohdy silně kritizovaná přísná omezení běžného života.
Mnohem silněji Česko zasáhly až tři vlny nemoci s maximy v říjnu 2020, lednu 2021 a březnu 2021, kdy denní počty odhalených případů opakovaně přesáhly patnáct tisíc a umíraly i více než dvě stovky lidí denně.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Ohrožená onkologie v Motole? Zničili jsme hydru kolem Ludvíka včas, prohlásil Válek
