Belgický král Philippe se omluvil Kongu za koloniální násilí. Zdroj: Profimedia.cz
Král Philippe se jako první belgický panovník omluvil za násilí, krutosti a ponižování, kterých se zástupci jeho země dopouštěli v době koloniální nadvlády v Kongu. Učinil tak v dopise, který zaslal prezidentovi Félixovi Tshisekedimu u příležitosti dnešního 60. výročí nezávislosti Konžské demokratické republiky. Aktuální debatu o belgické koloniální minulosti vyvolaly demonstrace, které následovaly po smrti amerického černocha George Floyda.
„Rád bych vyjádřil své hluboké politování nad minulými ranami, jejichž bolest nyní ožívá kvůli diskriminaci, která je stále přítomna v našich společnostech,“ uvedl v dopise belgický král.
Dnešní Konžská demokratická republika byla v letech 1885 až 1908 jako takzvaný Svobodný konžský stát prakticky soukromým majetkem belgického krále Leopolda II. Jeho zástupci, především z řad armády, terorizovali místní obyvatele, jejichž otrockou práci využívali především na kaučukových plantážích. Podle odhadů historiků zahynulo v důsledku belgických represí na deset milionů Konžanů.
Kvůli brutální vládě byl Leopold II. v roce 1908 donucen přenechat Kongo belgickému státu. Nezávislost získala středoafrická země až 30. června 1960.
Nechal povraždit miliony Konžanů. Belgie začíná účtovat s králem Leopoldem II.
Každá země má své démony a kostlivce ve skříni. Krvavý škraloup, s nímž se dosud v Belgii veřejně plnohodnotně nevyrovnali, se jmenuje Leopold II. (1835–1909). Král, který své nově se rodící zemi přinesl blahobyt, bohatství a rozvoj, stál zároveň za krutovládou a vykořisťováním v africkém Kongu. Po jeho plundrování zůstaly miliony znetvořených a mrtvých Konžanů.
„V době Svobodného konžského státu byly spáchány násilné a kruté činy, které stále zatěžují naši kolektivní paměť,“ uvedl v dopise konžskému prezidentovi král Philippe, který usedl na belgický trůn v roce 2013. Zároveň přiznal, že Konžané trpěli a snášeli ponižování i v letech 1908 až 1960, kdy už země nebyla přímo v rukou krále, ale byla kolonií belgického státu.
Král v dopise slíbil, že bude bojovat proti všem formám rasismu, bude se snažit o upřímný dialog o historických otázkách i o to, aby se Belgie se svou minulostí vyrovnala.
Debatu o rasismu a koloniální minulosti vyvolala v Belgii smrt amerického černocha George Floyda při květnovém policejním zákroku v Minneapolisu. V Belgii aktivisté od té doby poškodily řadu pomníků krále Leopolda II., například v Antverpách se ji místní úřady následně rozhodly odstranit. Také by měla zmizet Leopoldova busta z podstavce v Gentu. Červenou barvou kdosi v polovině června polil i sochu krále Badouina I., za jehož vlády Kongo získalo před 60 lety nezávislost.
