Rozloučení s Tesaříkem: Dorazili Hejma i Rottrová. Hlas popsal poslední setkání
Rodina a blízcí se ve středu rozloučili se spoluzakladatelem a frontmanem kapely Yo Yo Band Richardem Tesaříkem. Oblíbený hudebník zemřel minulou neděli ve věku 80 let. Smuteční obřad se konal ve Velké síni Strašnického krematoria v Praze, dorazili například Ivan Hlas, Marie Rottrová nebo Ondřej Hejma. Právě Hlas v rozhovoru s novináři ocenil Tesaříkovu originalitu, která se promítla do celé tvorby Yo Yo Bandu. Do obřadní síně nebyli zástupci médií vpuštěni.
„Odešel po indiánsku, jak to vždycky uměl. Oznámil, že za tři dny odejde za svým bráchou,“ řekl ve smuteční řeči Tesaříkův syn Štěpán. Tesaříkův mladší bratr Vladimír zemřel v červnu 2003 na následky zranění po pádu z kola.
ČTĚTE TAKÉ: Herec Velen s manželkou prožil 62 let. Štěstí nacházel na chalupě, kde si přál být pochován
Při smutečním obřadu zazněla reprodukovaná hudba i živá muzika v podání členů Yo Yo Bandu. Zahráli například píseň No Woman, No Cry z repertoáru zpěváka Boba Marleyho. Na závěr obřadu na poslední cestě doprovodil Tesaříka v reprodukované podobě jeden z největších hitů Yo Yo Bandu Karviná.
„S Richardem byla celý život legrace,“ konstatoval autor Karviné písničkář Hlas. Největším přínosem Tesaříka pro českou hudební scénu byla podle něj jeho originalita. „Velká originalita celého Yo Yo Bandu, jejich styl zpěvu a výběr písniček byl prostě výjimečný. Škoda, ti dva nejdůležitější jsou pryč,“ řekl Hlas novinářům před strašnickým krematoriem.
Naposledy se s Tesaříkem setkali loni během festivalu Benátská noc. „Potom už jsme spolu nemluvili, a když jsme za ním chtěli s kámoši zajít, tak už to nebylo úplně vhodné. Věděl jsem, že je nemocný,“ doplnil zpěvák.
„S Richardem jsme byli taková dvojka za revoluce, když jsme po 17. listopadu jezdili po republice a agitovali. A vlastně pořád ještě mám kus Yo Yo Bandu i ve své kapele. Když jsem tenkrát Richarda v roce 2006 volal, tak jsem mu říkal: ,Richarde, je to asi na rok.‘ A už to trvá dvacet let,“ vzpomínal Prokop.
Tesařík v posledních měsících bojoval s vážnou nemocí. Ve společnosti byl naposledy viděn loni na podzim, kdy přišel dát poslední sbohem svému parťákovi z kapely Yo Yo Band, trombonistovi Janu Šatrovi. Vypadal pohuble a stěžoval si na bolesti v zádech, přesto měl na prahu osmdesátky mnoho plánů.
Tesaříkova smrt zasáhla veřejnost i známé osobnosti. Smutek na sociálních sítích vyjádřili Hejma, prezident České stomatologické komory Roman Šmucler i moderátoři Jan Musil a Tomáš Kraus.
Začátky v Yo Yo Bandu
Richard Tesařík se narodil 25. prosince 1945 ve Svitavách. Jeho otec sloužil za 2. světové války v československé vojenské jednotce v Sovětském svazu a získal hodnost generála a titul Hrdina SSSR. A podle Tesaříkových vzpomínek i doma vládl pevnou rukou. „Tatínek byl drsoň. My jsme mu říkali orel skalní, měl jedno oko a špičatý nos.“
Čtěte také
Kvůli konfliktům s nadřízenými musel Tesaříkův otec z armády odejít, podobně jako další vysoce postavení vojáci, a rodina dostala bydlení na pražské Hanspaulce. Právě na tamní svérázné hanspaulské scéně vznikl Yo Yo Band, který se širší veřejnosti poprvé představil v listopadu 1975 na Slánských jazzových dnech.
Původně šlo o vokální kvarteto. Vedle bratrů Richarda a Vladimíra Tesaříkových stáli u jeho počátků Julius Novotný-Kuzma a Ondřej Hejma. V 80. letech se pak základ kapely ustálil kolem obou bratrů Tesaříkových a kytaristy Miroslava Linharta. Mezi největší hity Yo Yo Bandu, který patřil v tehdejším Československu k průkopníkům „černé“ hudby a inspiroval se vlivy soulu, reggae, latiny a popu, patří dodnes písně Kladno, Karviná, Rybitví, Jó, já jsem srab či Jedem do Afriky.
Richardovým celoživotním hudebním partnerem byl jeho mladší bratr Vladimír Tesařík. Ten v červnu 2003 zemřel na následky těžkého poranění hlavy po pádu z jízdního kola.
V osobním životě mu byla do posledních chvil velkou oporou manželka Kateřina, se kterou prožil více než padesát let. Mají spolu dva syny, Viktora a Štěpána. Ten se stal úspěšným sportovcem.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Nahá reklama Sydney Sweeney? Kopanec do tváře, soptí sportovkyně kvůli hypersexualizaci
