Načančaný šampionát s mnoha kontroverzemi na krku za pár dní odstartuje. Na konci mistrovství světa v Kataru by se do euforie měli ponořit Brazilci. To si nemyslí jen bookmakeři, ale také uznávané tváře českého fotbalu, které v ankětě odpovídaly na otázky CNN Prima NEWS.
Byť mají k umístění mistrovství světa 2022 do Kataru výtky, ví, že teď už je na nářky pozdě. A tak se těší na měsíc fotbalové zábavy. Řeč je o bývalých reprezentačních trenérech Karlu Jarolímovi s Pavlem Vrbou, legendárním kanonýrovi Sparty Praha Horstu Sieglovi a účastníkům světového šampionátu v Itálii v roce 1990 Václavu Němečkovi s František Strakou. Mimochodem i ten si aspoň na jedno jediné utkání vyzkoušel, jaké je to koučovat národní tým.
Na co – nebo na koho – se v případě světového šampionátu v Kataru těšíte?
Jarolím: „Těžko to nějak specifikovat. Těším se na celý šampionát, i když to bude teď trochu zvláštní. Bude mě zajímat, co při své zřejmě poslední velké reprezentační akci předvedou Lionel Messi s Cristianem Ronaldem. Messimu zřejmě prospěla trenérská změna v PSG, ale v nároďáku si podle mě dělá cokoliv, co uzná za vhodné. Ronaldo bude chtít určitě. I vzhledem k tomu, co teď proběhlo v Manchesteru United. Ale oba mají to nejlepší už za sebou.“
Němeček: „Osobně budu fandit Argentině a Messimu. Doufám, že by se mu konečně mohlo povést vyhrát mistrovství světa. I když mezi favority patří asi jiné reprezentace.“
MS ve fotbale 2022
Siegl: „Určitě to bude velkolepá akce. Především se těším na skupinu, ve které je Španělsko, Německo, Japonsko a Kostarika. A jsem také zvědav na ty týmy jako Brazílie a Francie, které mají do ofenzivy opravdu hodně výjimečných hráčů. Zajímá mě, jak to trenéři poskládají. Pro ostatní týmy škoda, že si nemohou rozebrat některé jejich hvězdy.“ (úsměv)
Straka: „Těším se obecně velmi moc, protože nás čeká velkolepá událost. Ale především na Brazilce – mají opravdu silný tým. A k nim přidám ještě Argentince, nezapomínejme na obhájce z Francie, Německo… Určitě bych neopomíjel ani celky z Afriky.“
Vrba: „Hlavně doufám, že bude k vidění pořádně útočný fotbal. Aspoň tedy u mužstev, o kterých si myslím, že budou hrát na šampionátu prim – mají hodně ofenzivních hráčů. Snad díky tomu bude padat hodně gólů.“
Kdo podle vás turnaj vyhraje?
Jarolím: „Favoritů je více. Brazílie je velmi silná, jen je otázka, jestli budou individuality ochotné udělat vše pro úspěch týmu. Argentina také vypadá slibně. Samozřejmě musím zmínit i Francii, Německo rovněž nesmíme odepisovat.“
Němeček: „Papírově to je podle mého soudu Brazílie. I tak hovoří různí bookmakeři a odborníci.“
Siegl: „V mých očích je největším favoritem Brazílie a Francie. Nevím, jestli tam zařadit i Portugalsko. Ale třeba Belgie by mohla být stále silná. A vždy se říká: ‚Všichni se honí za míčem, a nakonec vyhrají Němci.‘ Například o Argentině nejsem úplně přesvědčený.“
Straka: „Myslím si, že to letos Brazilci zvládnou.“
Vrba: „Teď na tu otázku nedokážu odpovědět. Možná po skupinové fázi, kdy uvidíme, v jaké formě jsou jednotlivé reprezentace. Ale zase to bude o silných evropských a jihoamerických mužstvech. To budou ti favorité.“
Máte v hlavě i nějakého černého koně, který třeba nevyhraje, ale překvapí a půjde daleko? Nebo aspoň reprezentaci, které standardně fandíte?
Jarolím: „Vzhledem k mému trenérskému působení ve Štrasburku možná trochu více sleduji Francii. Navíc budou obhajovat triumf.“
Němeček: „Na minulých šampionátech takovýmito černými koni byli Belgičané. Zatím se jim to nepovedlo, ale podle mě stále mají dobré mužstvo.“
Siegl: „Ghana podle mě může překvapit, ta má vždy na soupisce zajímavé hráče. A přál bych si, aby překvapila nějaká země, která je nám výkonnostně blízko. Například Polsko s Robertem Lewandowským. Abychom si mohli říct: ‚Škoda, že tam nejsme.‘ Jinak jako malý jsem většinou fandil Německu. Teď žádné oblíbence nemám.“
Straka: „Budu fandit Německu, to je jasné. Ale strašně se těším na to, co předvede hokejová Kanada (na MS postoupila po 36 letech, pozn. red.). Hokejky mají nejlepší na světě, ale teď se ukazuje, že ani fotbal v této zemi nespí. A když se detailněji podíváte na jejich mančaft, je celkem zajímavý – hodně mladíků. Také jsem dost zvědavý na Japonce. Nikdo o nich nemluví, nikdo s nimi nepočítá. Přitom by mohli být velkým překvapením.“
Vrba: „U mě to úplně není o fandění. Spíše o inspiraci – o tom, jaký fotbal se mi líbí. Takže řeknu Španěly, Francouze, Brazilce, Argentince, k tomu možná i Angličany. Tyto týmy mě asi budou nejvíce bavit.“
Jaký je váš největší zážitek spojený s fotbalovým šampionátem?
Jarolím: „Teď si těžko něco vybavuji. Možná mám jednu věc, která tolik s fotbalem nesouvisí – vuvuzely na mistrovství světa v Jihoafrické republice v roce 2010. Znělo to, jak kdyby se hrálo ve včelím úlu. A také si vzpomenu na šampionát v roce 1982, kdy mi těsně unikla nominace. Na tomto turnaji pak všechny zaskočila Itálie, se kterou prakticky nikdo nepočítal.“
Němeček: „Mistrovství světa v Itálii 1990 bylo pro mě splnění klukovského i profesního snu. A když to vezmu divácky, tak nezapomenutelným zážitkem pro mě byl například šampionát ve Španělsku v roce 1982 a zápas mezi Itálií a Brazílií. Útočník Paolo Rossi tehdy dával tři góly.“
Siegl: „Já nikdy nezapomenu především na gól Marca van Bastena, ale to bylo finále Euro 1988 proti Sovětskému svazu, nikoliv mistrovství světa. Každopádně nizozemské trio Van Basten, Ruud Gullit, Frank Rijkaard mě celkově neskutečně bavilo. A celkově jsem měl rád vždy společné sledování fotbalu v televizi. Sám koukám nerad.“
Straka: „Mistrovství světa v Itálii v roce 1990. Bylo mi ctí být u takové události, kterou si spojím s naší svobodou. V prvním zápase jsme porazili USA 5:1 a stadion ve Florencii byl z 90 procent zaplněný československými fanoušky. To bylo něco fenomenálního. A divácky? Stoprocentně semifinálové utkání Brazilců s Německem na MS 2014. Málokdy se stane, aby takový tým jako Brazílie schytal debakl 1:7.“
Vrba: „Přiznám se, že si vybavuju především z dětství Argentinu a Maria Kempese (nejlepší střelec mistrovství světa 1978, pozn. red.).“
Nemírní u vás trochu radost a nadšení z toho, že je šampionát za dveřmi, fakt, kde se turnaj koná a za jakých okolností byl právě Katar vybrán jako hostitel?
Jarolím: „Pevně věřím, že když už to takhle dopadlo – byť víme za jakých okolností – tak to nejhorší už má šampionát za sebou. Chci věřit tomu, že domácí pořadatelé se budou chtít ukázat světu a nebudou žádné problémy.“
Němeček: „U mě ne. Odděluji politiku a sport. O pořadatelství měl Katar přijít nejpozději v době, kdy bylo o hostiteli rozhodnuto. Tehdy měla být kritika nejintenzivnější. Ne teď po několika letech tepat. Nikdo z účastníků nemůže za to, že se hraje tam, kde se hraje. Je to turnaj, který se koná jednou za čtyři roky – jde o vrchol reprezentační kariéry, ne každý se tam podívá. Kdybychom chtěli řešit úplně všechno, nesmělo by se hrát nikde. Všichni mají nějaké máslo na hlavě.“
Siegl: „Na tuto otázku se odpovídá těžko správně. V katarském Dauhá jsem si sám kdysi zahrál. Pamatuji si, jak bylo vše načančané. Ale jsem zvědavý, jak v Kataru nyní zvládnou nával turistů. Vím od Vladimíra Šmicera i Ivana Haška, že s ubytováním i letenkami jsou celkem problémy. Jsem zvědavý, jaké komplikace se objeví. Přece jen jde o arabský svět a zajímá mě, jak to půjde dohromady například s anglickými fanoušky, kteří jsou všude středem pozornosti. Zřejmě si nebudou muset skrz striktní pravidla moct vyskakovat. Má to být oslava fotbalu. A zároveň asi úplně nebude. Je to takový experiment, který se mně osobně příliš nelíbí.“
Straka: „S touto otázkou máte naprostou pravdu. Jsem ten, co bude tvrdit, že pořádat šampionát v Kataru je absolutní nesmysl. Mnoho skvělých hráčů doplácí na netradiční termín a jsou nyní zranění. Hlava mi nebere, že turnaj začíná uprostřed rozehrané sezony. A další věc je to, zda bude všechno fungovat. Jasně, fantastické stadiony nikomu neberu, ale musíme brát v potaz také fanoušky. Měli by se po příletu cítit komfortně, měli by mít dobrý servis. Nejsem přesvědčený, že tomu tak bude.“
Vrba: „Nějaké kaňky turnaj má, ale nechci to moc hodnotit, je to v kompetenci FIFA. Se spoustou věcí, o kterých tato organizace – stejně jako UEFA nebo i jiný fotbalový svaz – rozhodne, úplně nesouhlasím. Ale teď bude podstatné, jaký fotbal uvidíme.“
