Kdo bude učit matematiku či fyziku? Situace je kritická, varuje děkan a nabízí řešení
Nedostatek učitelů je dlouhodobým tématem. Nyní však odborníci z Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy (PedF UK) varují, že se to týká hlavně přírodních věd – matematiky, fyziky, chemie či informatiky. Problémy se týkají rovněž výuky cizích jazyků. Podle děkana fakulty Antonína Jančaříka je situace kritická, ač univerzity netrápí nedostatek kapacit. Stát, vysoké školy a organizace podle Jančaříka musí „táhnout za jeden provaz“. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) považuje za důležité nejen navýšení finančního ohodnocení, ale třeba také výhody systému takzvaných mentorů.
Problém s nenaplněnou poptávkou pedagogů nespočívá ve vysokoškolských kapacitách, nýbrž na straně před nástupem ke studiu a po jeho ukončení. Důležité tedy je, aby se pedagogickým fakultám dařilo uchazeče nalákat a aby se tito následní absolventi udrželi ve školském systému a neodcházeli do jiných oborů, upozorňuje Pedagogická fakulta UK.
K TÉMATU: Zdravé obědy pro děti? Babiš představil budoucnost školních jídelen, pediatři změny vítají
Tyto nedostatky se zvláště projevují u přírodovědných oborů – největší „hlad“ je tak po učitelích a učitelkách matematiky, fyziky, chemie nebo informatiky. Týká se to i výuky cizích jazyků. Fakulty Univerzity Karlovy společně se zapojenými experty zdůrazňují, že toto bolavé místo školské praxe nemá jednotného jmenovatele.
Čtěte také
Apelují tak na koordinovaný postup představitelů pedagogických vysokoškolských oborů, nezávislých organizací a státu. Podle Jančaříka je situace kritická. „Čas se krátí. Bez společného postupu se nedostatek učitelů bude dál prohlubovat a dopady pocítí žáci i školy. Potřebujeme, aby stát, vysoké školy i organizace v terénu táhly za jeden provaz,“ bije na poplach děkan.
Udržme učitele matematiky ve školách
Nezbytné je prý pracovat na tom, aby byly tyto obory atraktivnější vzhledem k budoucímu finančnímu ohodnocení. Proděkanka pro koncepci studia Přírodovědecké fakulty UK Milada Teplá tak zdůrazňuje konkurenceschopnost učitelské profese vůči jiným kariérním možnostem absolventů oborů přírodovědného charakteru.
„Pokud chceme do škol přilákat více odborníků z matematiky, fyziky, chemie či informatiky, musíme zajistit, aby pro ně učitelství bylo reálně atraktivní profesní volbou,“ míní. Nástrojem, jak udržet tyto pedagogy ve vzdělávacích zařízeních, může být mimo jiné i kariérní řád, jehož koncepci chystá ministr Plaga.
Čtěte také
Podle vysokoškolských pedagogů se akcent se nemá přenést pouze na zlepšení finančního ohodnocení – ideově je nutné začít u společenského vnímání učitelské profese. Právě její obraz se musí zlepšit. „Podle studie Střediska vzdělávací politiky PedF UK, vedené Janem Kouckým, je dnes více než 30 procent učitelů starších 55 let a zároveň systém dlouhodobě produkuje méně absolventů, než kolik jich ze škol odchází, čímž se problém nadále prohlubuje,“ popisují kořeny nepříznivé situace odborníci z fakulty.
Za takových podmínek může být posléze až 30 procent výuky matematiky zajištěno s nedostatečnou kvalifikací. Navíc studie připomíná, že i okamžité změny v přístupu k přípravě pedagogů se projeví až po několika letech.
Více peněz do fakult i mentoři
K nedostatku pedagogů se vyjádřil v rámci kulatého stolu, který v online podobě spolupořádaly organizace EDUin a Stálá konference pro vzdělávání (SKAV), také ministr školství. „Je to podobné jako u školních psychologů – pokud jim nenabídneme dostatečné finanční ohodnocení, do škol nepůjdou,“ je přesvědčen Plaga.
Čtěte také
Zavzpomínal na rok 2016, kdy působil na resortu jako náměstek – tehdy se seznámil se studií, podle níž až 40 procent absolventů pedagogických oborů nenastupovalo do praxe. „Situace se dramaticky změnila s přilitím peněz do systému. Jakmile začaly být tyto pozice atraktivní vzhledem k průměrné mzdě, lidé se začali z mimoškolských pracovních pozic vracet,“ popsal šéf resortu.
„Jsem zastáncem toho, že ‚nárůstové‘ peníze máme směřovat do celospolečensky potřebných profesí, mezi něž zahrnuji takzvané STEM obory (Ty se týkají přírodních věd, technologie, strojírenství a stavebnictví či matematických podoblastí, pozn. red.), takže do příslušných vysokých pedagogických škol. Spojenou nádobou s tímto směřováním je dosažení platů učitelů k 130 procentům průměrné mzdy,“ nastínil.
Další variantou, jak tuto situaci zlepšit, je podle Plagy podpůrný mentorský systém, který si klade za cíl pomoci čerstvým absolventům po nástupu do zaměstnání. Radit by jim měli starší a zkušenější kolegové, kterým by se snížily povinnosti v každodenní výuce. „Dále hovořím o reformě vysokoškolského vzdělávání,“ připomněl Plaga další nástroj, jež by měl předcházet scénářům, kdy si studenti například v polovině studia uvědomí, že učitelská práce pro ně není to pravé.
MOHLI JSTE PŘEHLÉDNOUT: Čeští učitelé bojují s vyhořením. Podle nich samotných i expertů za to nemohou jen nízké platy
Věnuje se převážně politickým tématům na tuzemské scéně, konkrétně oblasti školství a životního prostředí. Zaměřuje se také na svůj rodný Karlovarský kraj a jeho politickou strukturu, rád si i napíše články z kulturního soudku a hudební oblasti. Po práci v redakci si zajde do malých kin na známé i opomíjené filmy, doplňuje mezery v četbě literatury nebo objevuje žánr ambientní hudby. Svůj volný čas však nejradši tráví za městem v přírodě. Marek vystudoval češtinu a komparatistiku na Univerzitě Karlově v Praze, součástí týmu on-line redakce CNN Prima NEWS je od dubna 2023. (Marek.Pausz@iprima.cz)
