matematika

Namísto toho, aby žáka pochválila a dala mu zpětnou vazbu, udělila mu učitelka pětku. A to i přesto, že se chlapec dobral správného výsledku, avšak při přemýšlení použil vlastní úsudek. Když se pak tatínek školáka obrátil na učitelku matematiky s dotazem, proč jeho syn dostal za rovnici „kouli“, sdělila mu, že to chlapec „nějak pomotal“.

Pět členů vlády Petra Fialy má prý potíže domluvit se anglicky a pro svá pracovní jednání na mezinárodní úrovni hodlá využívat tlumočníka. Patří mezi ně také ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Jenže angličtina není jediný handicap, který nového šéfa státní kasy tíží. Podívejte se, jak ve vysílání CNN Prima NEWS odpověděl na poměrně snadné matematické zadání.

Ptáte se, kolik budete nově platit za energie? Spočítejte si to. Někteří dodavatelé poslední instance posílají lidem matematický vzorec místo přesné částky za měsíční zálohy. Ovšem takový rébus není nic jednoduchého. Hlavu si s ním totiž lámou dokonce i matematičtí experti.

Distanční výuka v době uzávěry škol při epidemii COVID-19 neměla na učení žáků tak velký dopad, jak zpočátku naznačovala zjištění o nulové efektivitě. Tou strašili například v Nizozemsku. Žáci za dobu epidemie ztratili v průměru asi tři měsíce učení. V češtině se proti době před COVID-19 zhoršily výsledky dětí letos na jaře v 60 procentech škol a v matematice v 69 procentech.

Městský soud v Praze dal podruhé za pravdu maturantovi, který podal žalobu na ministerstvo školství. Chlapec se bránil proti hodnocení svého maturitního testu z matematiky. Spor se vede už dva roky, a to o úlohu číslo 11. Z té totiž maturantovi chyběl bod, kvůli čemuž u zkoušky dospělosti neuspěl.

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos klesla po mimořádném termínu v červenci z květnových 11,2 procenta na 4,9 procenta maturantů. Proti loňsku, kdy neuspělo 17,7 procenta studentů, se tak snížila o 12,8 procentního bodu, informoval Cermat. Úspěšnost byla zatím nejvyšší od roku 2013. Jedním z důvodů může být i fakt, že studentům zdravotnických a sociálních oborů mohl kvůli epidemii covidu místo zkoušky stačit průměr známek za dobu studia.

U státní maturity se letos studenti výrazně zlepšili v didaktickém testu z češtiny. Propadlo jich 4,9 procenta, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Kvůli výuce na dálku ministerstvo školství v matematice snížilo hranici úspěšnosti testu z 33 procent na 27 procent, jinak by byl zřejmě podíl neúspěšných větší.

V prvním květnovém týdnu se deváťáci zapotili při konání přijímacích zkoušek na své vysněné školy. Po jejich dopsání však na mnohé z nich padla skepse. Studenti se často bouří kvůli obtížnosti zkoušek, především té z matematiky. Podle nich bylo nemožné i s nastaveným časem test stihnout. Rodiče dětí pak podtrhují fakt, že se žáci od začátku školního roku prezenčně téměř neučili. Kromě kritiky vůči Cermat však přichází i ta vůči samotným dětem.

Informatika nebo alespoň základní počítačová dovednost by se mohla na školách vyučovat už od první třídy. Zařadila by se k předmětům, jako je český jazyk nebo třeba matematika. České vzdělávací instituce připravují novou reformu, který by měla být představena ještě letos. Nejen kvůli koronavirové pandemii tak budou mít děti k technologii opět blíž než dřív.

Při procházení diskusí na sociálních sítích člověk nabývá dojmu, že se v České republice schyluje k občanské válce. Šiky virtuálních odpíračů nošení roušek, konspiračních teoretiků, ale i lovců nerouškařů nabývají na síle. Vznikají videa pro i proti vládním opatřením, diskuse se zjednodušují na: „Volíš Losnu, nebo Mažňáka?“ Vzduchem dokonce létají hrozby podáním trestních oznámení. Lidé se rovněž hádají o definici exponenciální funkce. Tak masivní zájem o matematiku Češi neprojevili snad od kupónové privatizace, kdy jim Viktor Kožený nabízel jistotu desetinásobku.

Zatímco průměrný člověk by sotva vytáhl kalkulačku z batohu či šuplíku, 20letý Ind Neelakantha Bhanu Prakash by měl složitý příklad už dávno spočítaný. Za vteřinu totiž jeho mozek dokáže vyřešit až 12 početních úkonů, desetkrát víc než běžný smrtelník. Jeho cestu za titulem mistra světa v mentálních výpočtech mu ale málem překazil vážný úraz hlavy.

Profiluje se jako matematik, filantrop, bojovník proti korupci a sociální reformátor. Jeho oblíbeným číslem je 21 a tvrdí, že bez peněz nelze měnit věci. Dnes už Karel Janeček investuje jen do projektů, které mají společenský přesah. Jako lidská společnost prý stojíme na křižovatce dějin a musíme se nyní rozhodnout, kam vykročíme dál. V roce 2021 vyvrcholí proces, který se dá označit jako sociální singularita a rozhodne se, jestli se jako civilizace zničíme, nebo nastoupíme jinou cestu. „Riziko zničení je obrovské,“ řekl Karel Janeček v pořadu Interview Lucie Hrdličkové na televizní stanici CNN Prima NEWS. Koronavirová krize je podle něho jakási rozbuška.