matematika

Městský soud v Praze dal podruhé za pravdu maturantovi, který podal žalobu na ministerstvo školství. Chlapec se bránil proti hodnocení svého maturitního testu z matematiky. Spor se vede už dva roky, a to o úlohu číslo 11. Z té totiž maturantovi chyběl bod, kvůli čemuž u zkoušky dospělosti neuspěl.

Neúspěšnost u státních maturitních testů letos klesla po mimořádném termínu v červenci z květnových 11,2 procenta na 4,9 procenta maturantů. Proti loňsku, kdy neuspělo 17,7 procenta studentů, se tak snížila o 12,8 procentního bodu, informoval Cermat. Úspěšnost byla zatím nejvyšší od roku 2013. Jedním z důvodů může být i fakt, že studentům zdravotnických a sociálních oborů mohl kvůli epidemii covidu místo zkoušky stačit průměr známek za dobu studia.

U státní maturity se letos studenti výrazně zlepšili v didaktickém testu z češtiny. Propadlo jich 4,9 procenta, tedy o 9,3 procentního bodu méně než loni. Z matematiky propadlo letos 16,8 procenta studentů, o 0,8 procentního bodu méně než před rokem. Kvůli výuce na dálku ministerstvo školství v matematice snížilo hranici úspěšnosti testu z 33 procent na 27 procent, jinak by byl zřejmě podíl neúspěšných větší.

V prvním květnovém týdnu se deváťáci zapotili při konání přijímacích zkoušek na své vysněné školy. Po jejich dopsání však na mnohé z nich padla skepse. Studenti se často bouří kvůli obtížnosti zkoušek, především té z matematiky. Podle nich bylo nemožné i s nastaveným časem test stihnout. Rodiče dětí pak podtrhují fakt, že se žáci od začátku školního roku prezenčně téměř neučili. Kromě kritiky vůči Cermat však přichází i ta vůči samotným dětem.

Informatika nebo alespoň základní počítačová dovednost by se mohla na školách vyučovat už od první třídy. Zařadila by se k předmětům, jako je český jazyk nebo třeba matematika. České vzdělávací instituce připravují novou reformu, který by měla být představena ještě letos. Nejen kvůli koronavirové pandemii tak budou mít děti k technologii opět blíž než dřív.

Při procházení diskusí na sociálních sítích člověk nabývá dojmu, že se v České republice schyluje k občanské válce. Šiky virtuálních odpíračů nošení roušek, konspiračních teoretiků, ale i lovců nerouškařů nabývají na síle. Vznikají videa pro i proti vládním opatřením, diskuse se zjednodušují na: „Volíš Losnu, nebo Mažňáka?“ Vzduchem dokonce létají hrozby podáním trestních oznámení. Lidé se rovněž hádají o definici exponenciální funkce. Tak masivní zájem o matematiku Češi neprojevili snad od kupónové privatizace, kdy jim Viktor Kožený nabízel jistotu desetinásobku.

Zatímco průměrný člověk by sotva vytáhl kalkulačku z batohu či šuplíku, 20letý Ind Neelakantha Bhanu Prakash by měl složitý příklad už dávno spočítaný. Za vteřinu totiž jeho mozek dokáže vyřešit až 12 početních úkonů, desetkrát víc než běžný smrtelník. Jeho cestu za titulem mistra světa v mentálních výpočtech mu ale málem překazil vážný úraz hlavy.

Profiluje se jako matematik, filantrop, bojovník proti korupci a sociální reformátor. Jeho oblíbeným číslem je 21 a tvrdí, že bez peněz nelze měnit věci. Dnes už Karel Janeček investuje jen do projektů, které mají společenský přesah. Jako lidská společnost prý stojíme na křižovatce dějin a musíme se nyní rozhodnout, kam vykročíme dál. V roce 2021 vyvrcholí proces, který se dá označit jako sociální singularita a rozhodne se, jestli se jako civilizace zničíme, nebo nastoupíme jinou cestu. „Riziko zničení je obrovské,“ řekl Karel Janeček v pořadu Interview Lucie Hrdličkové na televizní stanici CNN Prima NEWS. Koronavirová krize je podle něho jakási rozbuška.

Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude. Maturanti budou moci tak jako dosud dát přednost zkoušce z cizího jazyka. Změnu přinese novela školského zákona, kterou dnes podepsal prezident Miloš Zeman.

Minulý týden zasedli maturanti po celém Česku do lavic, aby vyplnili písemnou část maturitní zkoušky. Studenti, kteří budou maturovat z počtů, museli projít didaktickým testem z matematiky. Podle pondělních výsledků ho nesplnilo 17,5 procenta studentů. Podle experta na vzdělávání Bohumila Kartouse za to zčásti může také koronavirová pandemie.

Neúspěšnost u maturit letos proti loňskému roku vzrostla. Podle Centra pro zjišťování výsledků vzdělávání (Cermat) to souvisí se zatím nejvyšší účastí studentů u maturitních zkoušek. Kvůli opatřením týkajícím pandemie koronaviru letos totiž nikdo z maturantů na konci druhého pololetí nepropadl. Ke zkoušce tak mohli jít všichni studenti posledních ročníků středních škol.

Středoškolákům spadl pomyslný kámen ze srdce. Povinná maturita z matematiky od příštího roku zavedena nebude, rozhodla o tom ve středu dopoledne Poslanecká sněmovna. Budoucí maturanti si tak budou moci i nadále dobrovolně zvolit, zda maturovat z matematiky, či cizího jazyka. Návrh nyní míří do Senátu.