Češi by se měli připravit na zdražení potravin, říká chovatel drůbeže. Dojde na něj

Na jaře mrazy, na konci léta povodně. Čeští zemědělci napříč republikou nezažívají právě nejúrodnější ročník. Škody, které mohou umocnit i několikadenní povodně z minulého týdne, stále sčítají. Optimismem nehýří navzdory faktu, že pole už byla většinou sklizená.

„Co se týká obilovin, sklizeň už proběhla, je zhruba o 2 % nižší, než byla v loňském roce. Výnos byl někde kolem 5,8 tun na hektar, což je, řekl bych, průměrný výnos, takže sklizeň jako taková nebyla nejlepší. Co se týká ovoce, tam si všichni pamatujeme, že na jaře zemědělství zasáhly jarní mrazy, které zlikvidovaly téměř dvě třetiny úrody. Tady v Čechách je to téměř 100 procent vína, které pomrzlo,“ vykládá v pořadu Co na to vaše peněženka Michal Kučera, předseda sněmovního Zemědělského výboru z TOP 09.

Na zdražování dojde, myslí si šéf drůbežářského závodu

Na seznamu ohrožených plodin jsou nově také brambory. „Mluvil jsem s farmáři na Opavsku, se kterými spolupracujeme. Oni se teď soustředí na to, aby řešili tu největší krizi — aby vodu dostali ze zatopených nemovitostí, z polí. Bude trvat delší dobu, než voda klesne. Vyčíslení je teď skutečně velmi hrubé a těžko říct, jaké bude to finální číslo. To si teď netroufnu říct, to bych velmi odhadoval. Samozřejmě na polích úroda není, uvidíme, jak se to bude ještě vyvíjet. Pokud vím, nedošlo k dramatickým škodám v živočišné výrobě, tam nemám hlášeno, že by zvířata byla dramaticky postižena, ale samozřejmě netvrdím, že mám úplně přesné informace ze všech míst,“ dodává Michal Kučera.

Že by povodně zásadně zasáhly živočišnou výrobu nepotvrdil ani David Bednář z Drůbežářského závodu Klatovy, který naopak poukázal na problém v souvislosti s předchozími vysokými teplotami.

„Když bylo těch 35, 38 stupňů, tak byly obrovské úhyny z důvodu právě těch teplot. Co se týče živé suroviny, je pravda, že stavy klesají. My se to snažíme nějakým způsobem dohánět kily, abychom vyprodukovali těžší kuřata, abychom to nahnali. Protože když mají výkrmci tyto škody, tak potom mají velké ekonomické problémy, takže se snažíme to nějakým způsobem držet. Myslím si, že k tomu se určitě dostaneme, ke zdražování kuřecího masa a obecně potravin dojde,“ uvádí David Bednář.

ČTĚTE TAKÉ: Ze západu Čech až k vám na talíř: Nahlédněte s námi do Drůbežářského závodu Klatovy

Stamiliony pro ovocnáře, zabrání finanční náhrady zdražování?

Podle ministra zemědělství Marka Výborného by zemědělcům v nesnázích měly pomoci speciálně zřízené fondy. Je ovšem potřeba začít včas komunikovat. „Jsou nastavené mechanismy, které se při přírodních katastrofách aktivují. Jsou to programy Živel 1, Živel 2 — nevztahují se pouze na zemědělskou výrobu. Předpokládám, že až bude jasno, jaký rozsah škody měly, že bude řešit náhradu škod nejenom pojišťovna, protože předpokládám, že větší část je pojištěna, ale samozřejmě i ministerstvo zemědělství... Stejně jako jsme to dělali právě v případě, kdy zmrzlo ovoce. A tam ty náhrady byly poměrně dost vysoké... Myslím si, že bude určitě i komunikace s Evropskou unií, zda nějaké finance uvolní. Jenom připomenu, že na jaře u ovocnářství uvolnili 16 000 000 EUR, to je nějakých 370 000 000 Kč, 60 000 000 Kč přišlo právě z českého rozpočtu,“ říká Michal Kučera.

Mohly by náhrady od státu a Evropské unie zabránit zdražování v obchodech? „To je obtížně predikovatelné. U komodit, jako jsou obiloviny, to myslím na cenu dramatický vliv mít nebude, protože cena se tvoří jinde. Ta se tvoří na burzách, výkupní ceny jsou prostě stanoveny. Tam to bude spíše mít dopady zejména na malá hospodářství nebo ta, která to postihlo stoprocentně, ta budou bez příjmů,“ brání se Kučera jakýmkoli odhadům.

David Bednář si ale stojí za původním předpokladem. Důvodem je mimo jiné tlak na zvýšení cen krmných směsí. „Co se týče obilovin, tak ty tlaky na zvýšení ceny krmných směsí byly už zhruba dva měsíce zpátky. My jsme jednali s největšími dodavateli a já jsem jim říkal, že nevidím absolutně žádný důvod, proč by se mělo zdražovat. Teď přišli znovu. Hlavními argumenty jsou samozřejmě zvýšení mezd, skoro nejdražší energie v Evropě a tak dál,“ uvádí majitel Drůbežářského závodu s tím, že velkou roli mají při vyjednávání o ceně krmných směsí hrát i poplatky za certifikaci původu sóji.

První náznak zdražování — máslo i za 70 Kč

Zdražování přitom není otázkou daleké budoucnosti. Připlatit si v posledních týdnech musíme například za máslo. Jeho cena se aktuálně pohybuje v rozmezí 60-70 Kč, což je oproti ceně z května 2021 dvojnásobek.

Michal Kučera důvod nárůstu sumy hledá spíše ve vztahu mezi mlékárnami a prodejními řetězci než u dodavatelů mléka.

„Skutečně není důvod, aby máslo stálo 70 Kč. Když se podíváme na ostatní potraviny, buď jsou na stejných cenách, někde klesají, někde lehce stoupají. To máslo prostě vystřelilo úplně pryč.“

Souvislost vidí v nárůstu ceny mléčného tuku, ta by prý ale rozhodně neměla mít tak zásadní vliv na cenu másla, které patří k nejkupovanějším potravinám.

„Připomenu debatu o tom, jakým způsobem se tady tvoří cena potravin. My jsme iniciovali na zemědělském výboru šetření Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže a ten jednoznačně konstatoval oligopolní chování u potravinářských řetězců, potravinářských výrobců, tak u prodejních řetězců. A já si myslím, že to je skutečně výsledek oligopolu,“ netají se svým přesvědčením Michal Kučera.

Zásadní je znát výrobní náklady, apeluje David Bednář. Ten současně poukazuje na vyšší intervenci vlády, která by se podle něj měla na určování cen potravin podílet více než dosud. Pusťte si další díl pořadu Co na to vaše peněženka a poslechněte si více.