Drůbežářský závod Klatovy, ze západních Čech až na váš talíř
Asi těžko budete hledat firmu, která je s Klatovy tak spjatá, jako jsou Klatovské drůbežářské závody. Už 58 let dělá podnik dobré jméno městu nejen u nás, ale i v zahraničí. Úplně zásadní jsou ale pro region stovky pracovních míst, které nabízí. A tohle číslo se stále zvyšuje.
Píše se rok 1966, v Klatovech vzniká závod na opracování kuřat. Od té doby se podnik rozrostl, prošel zásadní modernizací a stal se druhým největším zpracovatelem drůbežího masa v Česku.
Kolik drůbežího masa sní průměrný Čech?
V halách je denně zpracováno na 250 tun kuřecího masa. To je následně rozvezeno po celém Česku, ale i do zahraničí. Obliba drůbežího masa stále roste. V žebříčku nejprodávanějšího masa je po vepřovém hned na druhém místě. Každý Čech sní v průměru ročně přibližně 30 kilogramů drůbežích výrobků. Podle expertů na výživu je maso bohaté na bílkoviny a dobře stravitelné, záleží ale na kvalitě. Právě na tu sází v Klatovech. „Konkurence je obrovská z EU, zejména z Polska. Ale samozřejmě i z Ukrajiny, protože ty třetí země jsou pro nás velký problém než země z EU z různých důvodů, zejména z důvodů, že nemusí dodržovat pravidla, která my dodržovat musíme,“ uvádí David Bednář, generální ředitel Drůbežářského závodu Klatovy v pořadu Prima město.
Jeden příklad za všechny — tady se chladí kuřata vzduchem a ne vodou, jako třeba v Polsku, což mimo jiné zamezuje přenosu salmonely. Navíc všechna kuřata a kachny, které do klatovské drůbežárny dorazí, pochází výhradně z českých chovů. Ať už z vlastních farem nebo od dodavatelů, kde musí dodržovat zásady welfare. Pro drůbež to znamená kvalitní podestýlku, dostatek prostoru, čerstvou vodu, ideální teplotu a kvalitní zob. „Lidé říkají, že kuřata se krmí steroidy a podobnými věcmi, to jsou holé nesmysly, protože základem krmné směsi pro kuře je pšenice, kukuřice, sója,“ vyjmenovává David Bednář hlavní složku stravy pro drůbež.
Výroba drůbežího masa je kumšt
Robotická výroba tady byla zavedena před dvěma roky, technologie vyšly na stovky milionů korun. Pod dozorem veterinární správy moderní linka během několika hodin maso zpracuje na jednotlivé produkty a rozveze do obchodních řetězců. Ta nejkratší cesta vede do podnikových prodejen a také do tradiční jídelny na klatovském náměstí.
Pro drůbežářský závod pracuje 800 lidí. Někteří pochází z Klatov a nejbližšího okolí, jiní zaměstnanci dojíždějí i ze vzdálenějších měst. „Máme obrovský problém sehnat specializované profese technického charakteru, to znamená kvalitní údržbáře, elektrikáře, anebo kvalitní mistry do výroby,“ přiznává ředitel Drůbežářského závodu Klatovy s tím, že snadné není najít ani kvalitního řezníka nebo uzenáře. A to i přesto, že firma nabízí nadprůměrné finanční ohodnocení a benefity. „Já vždy říkám, že se netěším, až ty lidi, které tady mám, půjdou do důchodu, protože já za ně nemám absolutně žádnou náhradu,“ uzavírá David Bednář.
