Česká správa sociálního zabezpečení

Některým důchodcům hrozí, že již důchod nebudou dostávat až domů. Situace vznikla podle informací webu iDnes pnutím mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Českou poštou. Na konci roku vyprší smlouva o roznášení penzí pošťáky, a pokud se obě strany nedohodnou, nastane problém. Do jeho řešení se proto vložili i ministři Vít Rakušan a Marian Jurečka.

Od příštího roku bude možné vyřizovat elektronicky mateřskou, otcovskou i ošetřovné. Postup by měl být podobný jako u e-neschopenek. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravuje novinku v rámci digitalizace vyřizování, výpočtu a zpracování důchodů. Projekt by měl stát zhruba 300 milionů korun. Hotový by měl být do dvou let. Financování zatím není dořešené. Novinářům to řekl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl mít financování digitalizace důchodové agendy vyjasněné do konce roku.

Přibývá lidí, kterým úřady snižují příspěvek na péči. A to přesto, že se stav osoby, o kterou se starají, nijak nezlepšil. Stěžuje si na to Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Důvodem bývá podle rady i to, že posudkoví lékaři nemocného často ani nevidí a rozhodují pouze na základě doložených zpráv. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že to tak není.

Mnozí lidé se potýkají s dlouhodobými následky covidu. Nemoc jim obrátila život naruby, stát na ně ale nepamatuje. Pacienti často nemohou pracovat a neobejdou se bez pomoci rodiny a blízkých. Nevydělávají, přesto si však musí platit minimální zálohy na odvody. Na sociální pomoc od státu nedosáhnou, long covid totiž v Česku není uznaná diagnóza. Posudkoví lékaři žadatele nevidí a zdravotní neschopnost posuzují na základě doložených zpráv od lékařů.

Zájemci o výhodné podmínky pro předčasný důchod mají od října smůlu. Čekají na ně totiž tvrdší pravidla. Nově musí vykázat minimálně 40 let doby důchodového pojištění. Ještě minulý měsíc přitom bylo podmínkou pouze 35 let. Změna reaguje na situaci z dřívějška, kdy velké množství lidí chodilo do předčasného důchodu a stát na tom velmi tratil. V průměru důchodci odcházejí do předčasné penze po 45 letech důchodového pojištění.

Starobní důchod v Česku se od ledna zvýší v průměru o 355 korun. Činit by měl 21 059 korun. Všichni příjemci starobních, invalidních a pozůstalostních penzí dostanou přidáno 290 korun. K tomu se jim ještě zvedne zásluhový díl penze o 0,4 procenta. O 0,4 procenta by se měly upravit také důchodové příplatky pro odbojáře, vězně komunistického režimu a pozůstalé po nich. Počítá s tím návrh nařízení, který zveřejnila na svém webu vláda. Důchod od České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) pobírá zhruba 2,85 milionu lidí. Další desetitisíce penzí vyplácejí systémy resortů obrany, vnitra a spravedlnosti.

Počet nově zahájených živností v letošním prvním pololetí byl nejvyšší od roku 2011. Jen za červen začalo podnikat téměř 6 tisíc lidí. Trend může souviset s přísnějšími podmínkami pro poskytování dohod o provedení práce od začátku července. Firmy před tímto scénářem varovaly a uvedly, že dohodáři nové podmínky obejdou založením živnosti nebo jejich práci převezmou zaměstnanci.

Podle ekonomického poradce premiéra Štěpána Křečka nechtějí odbory pomáhat zaměstnancům a kašlou na mladé lidi. Řekl to v pořadu 360° na CNN Prima NEWS. Jeho výrok rázně odmítl předseda odborového svazu KOVO Roman Ďurčo, podle kterého je vláda bezmocná a má mizivou podporu veřejnosti.

Noční můra v podobě odevzdání daňového přiznání se nezadržitelně blíží. Pro elektronické podání je lhůta už ve čtvrtek 2. května. Zpozornět by měli především živnostníci a podnikatelé, protože právě toto datum se na ně vztahuje. Osoby samostatně výdělečně činné totiž letos musí odevzdat formulář elektronicky, jinak se vystavují hrozbě možných sankcí.

Přiznání příspěvku na péči pro lidi s omezením trvá dlouho, jeho výše je malá a navíc o stupni postižení rozhodují posudkoví lékaři od stolu, aniž by žadatele viděli. To jsou nejčastější stížnosti těch, kteří příspěvek pobírají. Podle zjištění CNN Prima NEWS, která potvrzuje i dlouholetý posudkový lékař, je žadatelů mnohonásobně více než těch, kdo žádosti posuzují, a není tak výjimkou, že hodnotící kritéria vypracuje asistent.

Zdravotní pojišťovny vyplácejí stále vyšší částku ve vratkách za léky a léčivé přípravky, loni se už vyšplhala přes miliardu korun. S tím ale také roste počet lidí, kteří vratky nedostali. Týká se to zejména nejstarších pacientů, kteří nemají zřízené bankovní účty a z různých důvodů si nevyzvedávají složenky. Co radí pojišťovny a jak o peníze z vratek nepřijít?