Česká správa sociálního zabezpečení

Přímé výdaje státního rozpočtu související s válkou na Ukrajině loni klesly meziročně o 7,1 miliardy korun na 17,3 miliardy korun. Nejvyšší část z toho tvořila humanitární dávka, která vyšla na osm miliard korun. Uvedla to vláda ve státním závěrečném účtu za loňský rok s odvoláním na údaje správců kapitol. Upozornila ale na to, že toto číslo nezahrnuje utajované údaje. Poukázala i na to, že dopady pracovního uplatnění válečných uprchlíků na příjmovou stranu rozpočtu nelze jednoznačně vyčíslit. Ministerstvo práce v únoru uvedlo, že na odvodech a části daní od uprchlíků loni vybral stát 23,5 miliardy korun, zatímco výdaje představovaly 15,5 miliardy korun.

Snížení stupně invalidity, nižší příspěvek na péči nebo třeba odebrání průkazu ZTP/P – takových případů podle organizací pomáhajících postiženým přibývá. Ty tvrdí, že stát při posuzování přitvrzuje. Důvodem je údajně nedostatek posudkových lékařů, kteří pak kvůli času hodnotí zdravotní stav takzvaně pouze od stolu. Handicapovaní se zlobí, často přicházejí i o tisíce měsíčně. Úřady ale takovou praxi popírají.

Systém e-neschopenek měl od úterního dopoledne výpadek. Lékaři nemohli vystavovat elektronická potvrzení o nemoci a posílat je České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Její mluvčí Jitka Drmolová bez dalších podrobností potvrdila, že za výpadkem stály technické potíže. V poledne byl systém znovu zprovozněn.

Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) oznámila změnu v termínech vyplácení starobních důchodů. Od dubna budou senioři dostávat peníze jen v první polovině měsíce. Novinka bude zaváděna postupně až do července.

Starobní důchod by se mohl od listopadu 2026 snížit dalším funkcionářům bývalého komunistického režimu. O 300 korun méně za každý započatý rok ve funkci by nově mohli mít vysocí činitelé Komunistické strany Československa a Slovenska (KSČ a KSS), vedoucí pracovníci komunistických aparátů a vybraní náčelníci národní a Státní bezpečnosti, pohraniční stráže a Lidových milicí. Návrh důchodové novely schválila ve středu vláda. Na tiskové konferenci to řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Norma počítá také s dvouletým odkladem změny ve vyplácení důchodů z takzvaného klouzavého na kalendářní měsíc na červenec 2027. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) nemá totiž hotový informační systém, který by přechod umožnil.

O odpuštění důchodových odvodů musí lidé, kteří pobírají starobní penzi a dál pracují, sami požádat. Zaměstnaní pracující důchodci si o uplatnění slevy na pojistném řeknou svému zaměstnavateli, osoby samostatně výdělečně činné se pak obrátí na sociální správu. Postup na tiskové konferenci představili ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) a ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) František Boháček.

Důchodci si od roku 2025 znovu polepší. Od ledna se jim penze v průměru zvýšily o 358 korun. Týká se to všech druhů důchodů, tedy starobních, invalidních, vdovských i sirotčích. Oznámení o valorizaci přijde nově žadatelům s bankovními účty elektronicky.

Některým důchodcům hrozí, že již důchod nebudou dostávat až domů. Situace vznikla podle informací webu iDnes pnutím mezi Českou správou sociálního zabezpečení (ČSSZ) a Českou poštou. Na konci roku vyprší smlouva o roznášení penzí pošťáky, a pokud se obě strany nedohodnou, nastane problém. Do jeho řešení se proto vložili i ministři Vít Rakušan a Marian Jurečka.

Od příštího roku bude možné vyřizovat elektronicky mateřskou, otcovskou i ošetřovné. Postup by měl být podobný jako u e-neschopenek. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) připravuje novinku v rámci digitalizace vyřizování, výpočtu a zpracování důchodů. Projekt by měl stát zhruba 300 milionů korun. Hotový by měl být do dvou let. Financování zatím není dořešené. Novinářům to řekl ústřední ředitel ČSSZ František Boháček. Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) by chtěl mít financování digitalizace důchodové agendy vyjasněné do konce roku.

Přibývá lidí, kterým úřady snižují příspěvek na péči. A to přesto, že se stav osoby, o kterou se starají, nijak nezlepšil. Stěžuje si na to Národní rada osob se zdravotním postižením (NRZP). Důvodem bývá podle rady i to, že posudkoví lékaři nemocného často ani nevidí a rozhodují pouze na základě doložených zpráv. Ministerstvo práce a sociálních věcí tvrdí, že to tak není.

Mnozí lidé se potýkají s dlouhodobými následky covidu. Nemoc jim obrátila život naruby, stát na ně ale nepamatuje. Pacienti často nemohou pracovat a neobejdou se bez pomoci rodiny a blízkých. Nevydělávají, přesto si však musí platit minimální zálohy na odvody. Na sociální pomoc od státu nedosáhnou, long covid totiž v Česku není uznaná diagnóza. Posudkoví lékaři žadatele nevidí a zdravotní neschopnost posuzují na základě doložených zpráv od lékařů.