Česko-cestopsí parta – já, dvounohá Míša a mé dvě psí holky Loca a Koule, se společně vydáváme poznávat krásy naší české krajiny. Nejraději se touláme po horách a lesích, ale nejsou nám cizí ani další turisticky zajímavá místa. První výprava, o kterou se s vámi podělíme, začíná v Moravskoslezských Beskydech.
Lysá hora, královna Moravskoslezských Beskyd. Pokud je svatý Petr nakloněn, lze odtud vidět i Vysoké Tatry. Připínám holkám postroje a vyrážíme! Věděla jsem, že Lysá hora je turistickým cílem mnoha návštěvníků, proto jsem při plánování výletu volila méně frekventovanou trasu.
Začátek cesty
Beskydská výpravo, vpřed! Začínáme v obci Ostravice-Mazák. Auto je zaparkované na vyhrazeném místě u cesty a modře značená trasa nás snad brzy dovede k vrcholu. Cesta je zpočátku mírná a liduprázdná, odepínám holky z postrojů, ať si užijí chvíle psí svobody a mají čas se vydovádět v potoce, který nás část cesty doprovází. Loca a její lehce autistická povaha ji neustále nutí vyštěkávat z potoka svůj vlastní odraz. Vždy pohodová Koule si neodpustí vodní lázeň snad v každé tůňce a když není tůňka, nepohrdne svou oblíbenou bahenní koupelí, ze které vychází jako zlatá polomáčená.
Koule si bahenní koupele užívá.
Cesta plyne a my se ocitáme na rozcestí Butořanka. Potok končí, holky připínám a nabírám jim vodu do lahve. Z rozcestí se vydáváme na neznačený okruh kolem Liščích děr a vrcholu Smrčina. Nikde ani živáčka. Psí svoboda může opět začít! Cestu z obou stran lemují lesy, ale najednou se před námi otevírá malebný pohled na obec Ostravice v pozadí s beskydskými vrcholky.
Vzájemný respekt pejskařů
Liduprázdný okruh končí, vracíme se zpět na rozcestí a tentokrát následujeme červenou stezku. Jak ukazatel píše, vede až na vrchol Lysé hory. Začíná přibývat turistů, někteří i s pejsky. Soudím, že nyní už je potřeba mít holky pod kontrolou. Ostatní pejsci jdou také ukázněně na vodítku. A ti, kteří jdou na volno, si nás nevšímají a vzorně ťapkají u nohou svých páníčků. Holky mají stále dostatek energie, šlapou jako hodinky. Cestou ještě uděláme krátké osvěžení na skalním útvaru Horní Mazák, pár cvaknutí foťáku a stoupáme k vrcholu.
Loca si výšlap moc užila.
Místy je cesta k vrcholu kvůli turistům proudícím z obou stran příliš úzká. Návštěvníci s pejsky si navzájem s trpělivostí a pochopením udělají dostatek prostoru, aby se jejich pejsci mohli v bezpečné vzdálenosti minout. Vždyť my pejskaři moc dobře víme, že ne každý pejsek je s každým kamarád, a proto je potřeba se vzájemně respektovat.
Knedlík za odměnu
Beskydská výpravo, jsme tady! Vrchol královny Moravskosleszkých Beskyd Lysé hory. Sice tady nejsme samy a lavičky jsou zaplněny, ale posezení na kameni se neodmítá. A jak už to na turisticky známém vrcholu bývá, restaurační zařízení nikdy nejsou daleko. Celkem narážíme na tři. Jedna z horských chat nabízí možnost ubytování i se čtyřnohým parťákem. A že jich tady je. Přehlídka různých ras a voříšků. I zde se majitelé a jejich pejsci chovají ukázněně a přistupují k sobě se vzájemným respektem. Na zdolávání vrcholu padla větší část jejich energie, a tak na psí hrátky nebo potyčky není dostatek sil. Holky také uléhají k odpočinku. Občas jejich pozornost nějaký ten psí kamarád upoutá, ale poté sebou opět plácnou na zem a odpočívají.
Výborný borůvkový knedlík, pár pamlsků a energie na cestu zpět je doplněna. Chytrý ukazatel nás tentokrát vede po trase žluté. Chvíli jdeme po asfaltce, ta ale následně přechází v kamenitý terén. Opět nás obklopuje nádherná beskydská příroda s minimem turistů. Všude kolem nás je čisto a klid. Jsem opravdu ráda, že si lidé, alespoň v tento den a na tomto místě, váží přírody, jejich zvířecích obyvatel a respektují se navzájem.
Dech beroucí příroda jako součást celého výletu.
Cesta na Lysou je kouzelná.
Loca si výlety užívá.
Stejně jako Koule, která holduje bahenním lázním.
Holky při zaslouženém odpočinku.
Jak se říká - cesta je cíl. Zdroj: Michaela Minksová
A takových pohledů byla spousta. Zdroj: Michaela Minksová
Vrchol úspěšně zdolán! Příjemně unavené, nabité pozitivní energií a plné zážitků. Holky odpadnou na zadní sedadlo auta, schoulí se do klubíčka a čekají, až je odvezu zpět do jejich pelíšků. Kéž by ta jejich únava vydržela trochu déle. Další den na mě opět dělají ty své roztomilé psí oči s otazníky, kam že to příště vyrazíme?