Koule a Loca výlety milují!
Česko-cestopsí parta – já, dvounohá Míša a mé dvě psí holky Loca a Koule, se společně vydáváme poznávat krásy naší české krajiny. Nejraději se touláme po horách a lesích, ale nejsou nám cizí ani další turisticky zajímavá místa. První výprava, o kterou se s vámi podělíme, začíná v Moravskoslezských Beskydech.
Lysá hora, královna Moravskoslezských Beskyd. Pokud je svatý Petr nakloněn, lze odtud vidět i Vysoké Tatry. Připínám holkám postroje a vyrážíme! Věděla jsem, že Lysá hora je turistickým cílem mnoha návštěvníků, proto jsem při plánování výletu volila méně frekventovanou trasu.
Začátek cesty
Beskydská výpravo, vpřed! Začínáme v obci Ostravice-Mazák. Auto je zaparkované na vyhrazeném místě u cesty a modře značená trasa nás snad brzy dovede k vrcholu. Cesta je zpočátku mírná a liduprázdná, odepínám holky z postrojů, ať si užijí chvíle psí svobody a mají čas se vydovádět v potoce, který nás část cesty doprovází. Loca a její lehce autistická povaha ji neustále nutí vyštěkávat z potoka svůj vlastní odraz. Vždy pohodová Koule si neodpustí vodní lázeň snad v každé tůňce a když není tůňka, nepohrdne svou oblíbenou bahenní koupelí, ze které vychází jako zlatá polomáčená.
Koule si bahenní koupele užívá.
Cesta plyne a my se ocitáme na rozcestí Butořanka. Potok končí, holky připínám a nabírám jim vodu do lahve. Z rozcestí se vydáváme na neznačený okruh kolem Liščích děr a vrcholu Smrčina. Nikde ani živáčka. Psí svoboda může opět začít! Cestu z obou stran lemují lesy, ale najednou se před námi otevírá malebný pohled na obec Ostravice v pozadí s beskydskými vrcholky.
Vzájemný respekt pejskařů
Liduprázdný okruh končí, vracíme se zpět na rozcestí a tentokrát následujeme červenou stezku. Jak ukazatel píše, vede až na vrchol Lysé hory. Začíná přibývat turistů, někteří i s pejsky. Soudím, že nyní už je potřeba mít holky pod kontrolou. Ostatní pejsci jdou také ukázněně na vodítku. A ti, kteří jdou na volno, si nás nevšímají a vzorně ťapkají u nohou svých páníčků. Holky mají stále dostatek energie, šlapou jako hodinky. Cestou ještě uděláme krátké osvěžení na skalním útvaru Horní Mazák, pár cvaknutí foťáku a stoupáme k vrcholu.
Loca si výšlap moc užila.
Místy je cesta k vrcholu kvůli turistům proudícím z obou stran příliš úzká. Návštěvníci s pejsky si navzájem s trpělivostí a pochopením udělají dostatek prostoru, aby se jejich pejsci mohli v bezpečné vzdálenosti minout. Vždyť my pejskaři moc dobře víme, že ne každý pejsek je s každým kamarád, a proto je potřeba se vzájemně respektovat.
Knedlík za odměnu
Beskydská výpravo, jsme tady! Vrchol královny Moravskosleszkých Beskyd Lysé hory. Sice tady nejsme samy a lavičky jsou zaplněny, ale posezení na kameni se neodmítá. A jak už to na turisticky známém vrcholu bývá, restaurační zařízení nikdy nejsou daleko. Celkem narážíme na tři. Jedna z horských chat nabízí možnost ubytování i se čtyřnohým parťákem. A že jich tady je. Přehlídka různých ras a voříšků. I zde se majitelé a jejich pejsci chovají ukázněně a přistupují k sobě se vzájemným respektem. Na zdolávání vrcholu padla větší část jejich energie, a tak na psí hrátky nebo potyčky není dostatek sil. Holky také uléhají k odpočinku. Občas jejich pozornost nějaký ten psí kamarád upoutá, ale poté sebou opět plácnou na zem a odpočívají.
Výborný borůvkový knedlík, pár pamlsků a energie na cestu zpět je doplněna. Chytrý ukazatel nás tentokrát vede po trase žluté. Chvíli jdeme po asfaltce, ta ale následně přechází v kamenitý terén. Opět nás obklopuje nádherná beskydská příroda s minimem turistů. Všude kolem nás je čisto a klid. Jsem opravdu ráda, že si lidé, alespoň v tento den a na tomto místě, váží přírody, jejich zvířecích obyvatel a respektují se navzájem.
Vrchol úspěšně zdolán! Příjemně unavené, nabité pozitivní energií a plné zážitků. Holky odpadnou na zadní sedadlo auta, schoulí se do klubíčka a čekají, až je odvezu zpět do jejich pelíšků. Kéž by ta jejich únava vydržela trochu déle. Další den na mě opět dělají ty své roztomilé psí oči s otazníky, kam že to příště vyrazíme?
