novináři

V USA se střílelo na Donalda Trumpa a na Slovensku na Roberta Fica, nechceme, aby se něco podobného stalo u nás, říkají zástupci Stačilo! a žádají novináře, aby uváděli ověřené informace, byli nestranní a vyvážení. Možná to měl být pokus, jak lépe nastavit vztahy s médii. Jenže politici následně z tiskové konference odcházejí a nedovolí ústní dotazy, odpovědí prý pouze písemně. Tak tomu, prosím, neříkejte tiskovka a nezvěte novináře, chce se dodat.

Donald Trump, americký prezident. Až nečekaně červená lavina. Proč? Třeba proto, že v USA se naprosto pokřivila mediální realita. Přání se stalo otcem myšlenky novinářů a jejich textů a reportáží.

Obvodní soud v Praze 2 ve středu opět projednával případ, ve kterém je Taťána Kuchařová obviněna z pokusu o poškození dobrého jména svého bývalého manžela Ondřeje Brzobohatého. Mezi svědky byli předvoláni novináři, kteří údajně čelili nátlaku ze strany Kuchařové a dostali informace o církevní žalobě prostřednictvím novináře Luboše Procházky. Zatímco Ondřej Brzobohatý byl u soudu přítomen, Kuchařová se osobně nedostavila.

Novináři, kteří se odmítli ptát, proč 21. prosince zabíjel střelec na Filozofické fakultě v Praze, se nyní horečnatě ptají, proč slovenský důchodce vystřelil na slovenského premiéra. Novinář by se měl ptát vždy, ať už jde o Slovensko či Česko. Selektivní přístup totiž budí nedůvěru čtenářů a poškozuje renomé novinářů napříč redakcemi.

Rusko kromě vojenských cílů na Ukrajině dennodenně bombarduje také civilní oblasti. Ukrajinci prostřednictvím bezpečnostních kamer či mobilních telefonů natočili za uplynulý rok a tři čtvrtě nespočet videí, která zachycují dopady ruských raket na civilní stavby, náměstí či dopravní infrastrukturu. CNN Prima NEWS vybrala několik méně známých záběrů, z jejichž sledování mrazí.

Zatímco se Česko vzpamatovává z bezprecedentního čtvrtečního masakru na pražské Filozofické fakultě, při němž mladý střelec zavraždil 14 lidí, sociální sítě se plní hádkami, osobními výpady a dalšími nevhodnými příspěvky. Zkusme spíš přemýšlet o tom, jak být v těchto těžkých chvílích co nejvíce solidárními a ohleduplnými osobami. Vycházejme výhradně ze zpráv, které nám poskytuje policie, a řiďme se jejími radami. Politici, novináři i další činné osoby ve veřejném prostoru mají zároveň mnoho podnětů, z nichž by se měli poučit – kdyby se, nedej bože, měla takto strašná událost někdy v budoucnu opakovat...

Evropský parlament se vyslovil proti zákazu špionáže novinářů ze strany vlád členských států. Na druhé straně ale Brusel tvrdí, že chce novináře více chránit a hodlá se špionážním softwarem zatočit v obecně rovině. Rozhodnutí parlamentu každopádně rozpoutalo rozpaky mezi zastánci svobody slova.

Britský princ Harry, jeho manželka Meghan a její matka se stali účastníky „téměř katastrofální automobilové honičky“ s fotografy, oznámil princův mluvčí podle agentury Reuters. Incident se odehrál poté, co se vévoda a vévodkyně ze Sussexu v úterý zúčastnili předávání cen neziskové organizace Ms. Foundation for Women v New Yorku, kde byla Meghan oceněna za svou práci.

Britští novináři si během korunovace posvítili na prince Harryho a za pomoci profesionálních odezíračů ze rtů odhalili, o čem mladší syn krále Karla III. hovořil. Vévoda si například povzdechl, že už toho má dost. S manželem princezny Eugenie měl také probrat situaci kolem své choti Meghan.

Trojice útočníků spáchala v Indii atentát na bývalého poslance a zločince Atika Ahmada a jeho bratra Ašrafa. Útok byl vysílaný živě v televizi, protože Ahmada, který byl v poutech a v obležení policistů, zrovna zpovídali novináři. Záběry se rychle rozšířily po sociálních sítích.

Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) zvažuje v rámci boje proti únikům dat z kriminálních kauz úpravu zákona tak, aby mohli být vedle orgánů činných v trestním řízení stíháni i novináři. Proti tomuto kroku se však postavil prezident Petr Pavel i Blažkův stranický kolega a šéf Senátu Miloš Vystrčil (ODS).

Byli oblečení jako normální námořníci, přišlo mi, že spolu mluví polsky nebo česky. Těmito slovy jeden ze správců přístavu na baltském ostrově Rujána líčil německému týdeníku Der Spiegel události z loňského podzimu, jež se měly týkat sabotérů podezřelých z útoku na Nord Stream 1 a Nord Stream 2. Zničeny tehdy byly tři ze čtyř větví plynovodu. S verzí, že za sabotáží měla stát „proukrajinská skupina“, však nesouhlasí Kyjev ani někteří experti.