Česko větrníky nezamoří. Mají smysl na 2 % území, upozorňuje provozovatel větrného parku
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
- Václavický park zásobuje elektřinou 21 000 domácností
- Vhodné lokality pro větrníky tvoří jen 2 % území státu
- Obce získaly z provozu parku přes 20 milionů korun
- Jsou větrné elektrárny skutečně tak hlučné?
Obnovitelné zdroje energie a konkrétně větrné elektrárny se v poslední době staly horkým, kontroverzním společenským tématem. Někteří je vychvalují, jiní před nimi ostře varují. Vypravili jsme se proto do Větrného parku Václavice nedaleko polských hranic, kde už léta sídlí jeden z největších zdrojů elektřiny z větru u nás. Provozovatelé i zdejší obyvatelé nám tak na řadu dotazů i mýtů okolo větrníků mohli poskytnout relevantní informace.
„Máme tady trochu nadprůměrnou výrobu oproti ostatním větrníkům v rámci Česka. Tento park dodává asi deset procent celkové výroby všech větrných elektráren u nás,“ představuje větrné turbíny u obce Václavice Marek Lang, jednatel společnosti EEH a člen správní rady společnosti JRD Group, která tento park nedaleko Hrádku nad Nisou provozuje.
Větrný park Václavice zvládne zásobit půlku Liberce, hluk tady problém není
Celkový výkon je 26 megawattů a roční výroba je zhruba 60 gigawatthodin, což představuje přibližně spotřebu poloviny všech domácností v Liberci,“ vysvětluje dále Lang výkonnost zdejších 13 turbín, jež elektřinou zásobují asi 21 000 domácností. Projekt, který v roce 2025 získal 1. místo v soutěži Hrdinové moderní energetiky v kategorii Obnovitelné zdroje pro českou ekonomiku, by se navíc do budoucna měl rozrůst o dalších šest větrných turbín.
Lidé se zde s technologií větrných elektráren mohou seznámit mimo jiné během dnů otevřených dveří, které provozovatelé pořádají. „Touto akcí lidem umožňujeme přímý kontakt s touto technologií, aby ji přestali vnímat jako něco cizího, čeho je třeba se bát. A pochopili, že jde o působivý nástroj, kterým lze čistě, lokálně a bezpečně vyrábět elektřinu,“ dodává Lang. Řada návštěvníků je přitom v bezprostřední blízkosti elektráren překvapená, že nejsou zdaleka tak hlučné, jak sami původně očekávali.
Česká republika zaostává v rozvoji větrné energie i přes svůj velký potenciál 🇨🇿
— Svaz moderní energetiky (@modernienergo) March 2, 2026
📊 Podle nejnovější studie WindEurope instalovala Evropa v roce 2025 celkem 19,1 GW nového výkonu ve větrných elektrárnách, z toho 15,1 GW v zemích Evropské unie. Větrná energie pokrývala přibližně… pic.twitter.com/aErbcdk5yD
Větrníky a jejich umisťování v krajině budí ve společnosti poměrně vášnivou debatu, v níž odpůrci skloňují řadu věcí, kterých se následně logicky obává i širší veřejnost. Hovoří se třeba o zmíněném hluku větrných turbín, riziku točících se listů pro divoké ptactvo nebo vzhledu větrných elektráren v krajině.
V případě hluku však každý projekt výstavby nové elektrárny musí vždy splňovat přísné normy a být umístěn tak daleko od lidských obydlí, aby na ně již neměl žádný rušivý efekt. „Hlučnost větrných elektráren se odvíjí také od počasí. Ve chvíli, kdy například fouká silnější vítr směrem do dané obce, hluk se přirozeně šíří intenzivněji a krátkodobě může dojít k tomu, že je elektrárna slyšet více. Nikdy by to ale nemělo být kontinuální,“ vysvětluje problematiku hlučnosti větrných elektráren programový ředitel Svazu moderní energetiky a člen iniciativy Nová energie Česka Martin Sedlák.
Ten upozorňuje, že Česká republika rozhodně jen tak „zamořená“ větrníky nebude. Najít totiž vhodné místo pro efektivní umístění elektráren je poměrně náročné a na našem území jich mnoho není. „Na území Česka tvoří technicky vhodné lokality zhruba 2 % celkového území,“ upozorňuje.
Lidé žijící u větrníků si nestěžují, obce mají z výnosů miliony
Jak se u větrných elektráren žije i pracuje, ví velmi dobře pan Štěpán Brodský, který ve Václavicích bydlí a provozuje zde farmu i přímo na pozemcích, na nichž větrníky stojí. „Provoz tady běží už sedm let a žádný problém není. Zpočátku se mi zdálo, že je občas slyším, dneska už je ale neslyším, člověk si zvykne,“ popisuje Brodský, který sám bydlí asi kilometr od Větrného parku Václavice.
Listy zdejších 80 metrů dlouhých větrníků dosahují délky 50 metrů a existuje přesvědčení, že když se točí, jsou velice nebezpečné pro ptáky. „Pokud to srovnáme s dalšími lidskými činnostmi, jako je frekventovaná doprava či výstavba budov s velkými, skleněnými stěnami, pak tyto efekty ročně zabijí podstatně více ptáků než elektrárny,“ vysvětluje Sedlák s tím, že nejen ptáci, ale i ostatní živočichové se dokáží větrníkům přizpůsobit tak, aby je nijak nerušily ani neohrožovaly.
Benefity z přítomnosti větrných elektráren pak okolní obyvatelé zpravidla pocítí i v oblasti kompenzací ze strany provozovatelů. „Opravdu rozumím tomu, že elektrárna nějakým způsobem vstupuje do prostředí, v němž místní dlouhodobě žijí a budou nadále žít. Pak je to logicky o nějaké finanční kompenzaci za to, že větrné elektrárny do jejich života vstoupí,“ dodává Martin Sedlák.
„Snažíme se už přes 20 let být v energetice vždy pro dané území přínosem i finančně. Podporujeme proto okolní obce také výnosem z elektráren, které provozujeme,“ vysvětluje jeden z citelných benefitů Jan Řežáb, majitel JRD Group s tím, že konkrétně z Větrného parku Václavice již okolní obce za zmíněných asi sedm let obdržely více než 20 milionů korun. Investice do jeho celkové výstavby dosud přesáhla jednu miliardu korun.
„Přibližně tři čtvrtiny občanů Česka větrnou energii chtějí. My sázíme na maximální transparentnost, a navíc můžeme na konkrétním příkladě ukazovat, jak to v praxi vypadá. I proto jsme v těch referendech o výstavbě turbín docela úspěšní,“ dodává Řežáb.
