Měli byste obnovit superhrubou mzdu, vyzval vládu prezident Miloš Zeman při projevu ve Sněmovně, která jedná o rozpočtu. Její zrušení v minulém volebním období odhlasovalo tehdy vládní ANO s opozičními ODS a SPD.
Zeman zkritizoval zrušení superhrubé mzdy s tím, že rivalové ANO a ODS se chtěli zalíbit voličům. Ani jedna strana se s tím ale podle něj nemohla naplno ve volbách pochlubit. „Je to čistá ztráta a nulový zisk. Navrhuji vám, abychom se k superhrubé mzdě vrátili. I když už je po volbách, nemáte na to dostatek politické odvahy,“ vyčetl vládě Zeman.
Evropské volby
K takzvanému zrušení superhrubé mzdy, tedy ke snížení základu pro výpočet daně ze mzdy, došlo od ledna loňského roku. Zatímco do té doby se daň počítala ze součtu hrubé mzdy a odvodů na sociální a zdravotní pojištění placených za zaměstnance zaměstnavatelem, od roku 2021 jsme se vrátili k systému, kdy se daň ze mzdy počítá jen z hrubé mzdy. Sazby daně přitom zůstaly zachovány, tedy 15 a 23 procent.
Krok, který ještě v minulém volebním období prosadily tehdy vládní hnutí ANO a opoziční ODS a SPD, byl dlouho dopředu kritizován mnoha ekonomy. Ti politikům vyčítali, že zcela zbytečně připraví veřejné rozpočty o vysoké desítky miliard korun ročně. Zaměstnancům zrušení superhrubé mzdy přineslo stovky až tisíce korun čistého měsíčně navíc. Ekonomové z think-tanku IDEA ale spočítali, že lidé s nejvyššími příjmy na tom vydělali až desetinásobně více než ti nejchudší.
Do poslanců, kteří superhrubou mzdu zrušili, se pustil také bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. „Jste jen populisté, které mohu mít lidsky rád, mohu si vás lidsky vážit, ale nemůžu si vás vážit v rozpočtové politice. Je to tak zoufale nekompetentní, že nikdo by se takhle nezachoval, jedinec ani rodinná firma,“ prohlašoval na konci roku 2020 na plénu Poslanecké sněmovny.
