Zemřel režisér Jean-Luc Godard. Významný představitel nové vlny objevil i Belmonda

Zemřel jeden z nejvýznamnějších představitelů francouzské nové vlny, filmový režisér a teoretik Jean-Luc Godard. Bylo mu 91 let. Oznámil to list Libération. Autor filmů U konce s dechem či Bláznivý Petříček je považován za klasika světové kinematografie a inovátora filmové řeči, který svými experimenty ovlivnil celé generace svých následovníků. Na umělcovo úmrtí reagoval francouzský prezident Emmanuel Macron. Zmínil, že Godard bořil konvence a Francouzi v něm ztratili národní poklad. Podle listu Libération se režisér rozhodl pro asistovanou sebevraždu.

Godard začínal v 50. letech jako filmový kritik v časopise Cahiers du cinéma společně s dalšími režiséry, kteří v 60. letech vytvořili hnutí označované jako francouzská nová vlna –⁠ s Françoisem Truffautem, Érikem Rohmerem, Claudem Chabrolem a dalšími.

Patřil k nejdiskutovanějším osobnostem světové kinematografie druhé poloviny 20. století. Ve svých filmech nerespektoval zavedená pravidla filmové řeči, používal četné citáty, narážky i dokumentaristické postupy, vytvářel koláže obrazů a zvuků. Širšímu publiku je známý především jako autor filmů U konce s dechem a Bláznivý Petříček s Jeanem-Paulem Belmondem v hlavní roli. Poslední snímek Sbohem jazyku „o muži a jeho ženě, kteří si již navzájem nerozumějí, protože nehovoří stejným jazykem“, natočil před osmi lety.

Podobně jako jeho vrstevníci François Truffaut či Louis Malle vzešel i Godard z okruhu pařížských filmových kritiků a stejně jako oni začínal hranými skeči a dokumentárními snímky. Okruhu těchto režisérů se začalo říkat nová vlna. Mladík z pařížské prominentní rodiny lékaře a dcery bankéře vystudoval etnologii na Sorbonně a poté spoluzaložil časopis Gazette du cinéma, který vycházel jen několik měsíců. Když mu rodina odepřela finanční podporu, uchýlil se k bohémskému životu, kdy v případě nutnosti i kradl peníze a jídlo.

Nechal se najmout jako dělník na stavbě přehrady ve Švýcarsku a za vydělané peníze natočil první krátký film o stavbě přehrady Opération béton (1954). Svým celovečerním debutem U konce s dechem (1960) se Godard nesmazatelně zapsal do dějin světové kinematografie. Jednoduchý příběh o krádeži auta, následné vraždě a útěku představil vycházející hvězdu mladičkého Belmonda. Film o přitažlivém rebelovi, který je okouzlujícím a ležérním vrahem na útěku, představoval odvetu mladé generace tehdejší úzkoprsé společnosti. Ve snímku také použil netradiční střih po ose a některé scény střih zcela postrádají.

Destrukce žánrů

Godardovy filmy ze 60. let poté představovaly dekonstrukci filmových stylů a žánrů, muzikál (Žena je žena), válečný film (Karabiniéři) a film o filmu (Pohrdání). S herečkou Annou Karinou, která byla v letech 1961 až 1967 jeho manželkou, založil Jean-Luc Godard v roce 1964 vlastní produkční společnost Anouchka Films. První film Vdaná žena (1964) museli přestříhat kvůli cenzuře, které se nelíbila scéna na pláži s herečkou nahoře bez. V Alphaville (1965) Godard zkombinoval sci-fi a film noir a Bláznivý Petříček (1965) je romantickou kriminální road movie s Belmondem a Karinou v hlavních rolích.

Politickým snímkem Číňanka (1967) se Godard přiklonil k maoistické levici. O dva roky později natočil polemický dokument o Československu s českým názvem Pravda. Vypravil se do Prahy a inkognito (často okýnkem automobilu) natáčel. Český režisér Jan Němec vzpomínal, jak se spolu se svým kolegou Pavlem Juráčkem dozvěděli, že Godard natáčí v Praze prorežimní film, a dokonce ho sledovali s úmyslem jej inzultovat, což se nakonec nestalo.

Nebál se experimentů

Experimentátorem Godard zůstal i ve svých osobních dějinách kinematografie, nazvaných Příběh(y) filmu (z let 1989–⁠1998). Představují pětihodinovou fresku složenou v jeho roztěkaném stylu ze stovek útržků z filmů. V posledních letech natočil například více než stominutový opus Socialismus (2010) o nenaplněných ideálech západní společnosti plný kritické sebereflexe, nečekaných spojení, umělecké kreativity a vtipu, který se odehrává na palubě výletní lodi plující po Středozemním moři. Godardova filmová esej natočená technologií 3D o ztrátě jazyka a schopnosti dorozumění nazvaná Sbohem jazyku (2014) získala cenu poroty na filmovém festivalu v Cannes.

Godard, který v roce 2010 odmítl převzít v Hollywoodu čestného Oscara, před čtyřmi lety natočil znělku pro festival dokumentárního filmu v Jihlavě a na festivalu také získal cenu za přínos světové kinematografii.

Francouzský list Libération uvedl, že režisér zvolil pro odchod ze života asistovanou sebevraždu ve Švýcarsku. „Nebyl nemocný, byl jen vyčerpaný. Bylo to jeho rozhodnutí a bylo pro něj důležité, aby se o tom vědělo,“ uvádí web worldofreel.com.