Koronavirus prodělala jeho sestra, švagr, neteř, synovec i jednaosmdesátiletý otec, názor na boj s nemocí však nemění. Protiepidemický systém (PES) je podle něj absolutní paskvil. Díky nouzovému stavu si prý někteří vládní úředníci a s nimi propojení politici rozjeli senzační kšeft. I o tom promluvil zpěvák a skladatel v rozhovoru pro CNN Prima NEWS.
Každým rokem jste v tuto dobu vyjížděl na vánoční turné, které letos kvůli vládním opatřením nebudete moci realizovat. Máte vyčísleno, o kolik peněz jste tím přišel?
Minulý týden se objevil v bulváru titulek „Ledecký si stěžuje, že přišel kvůli covidu o miliony…“, což je klasická očerňovací PR kampaň skupiny vládních úředníků a s nimi propojených politiků, jimž svými aktivitami komplikuju senzační kšeft, který rozjeli díky podmínkám nouzového stavu. Nebo si vážně myslíte, že jsem takový idiot, že bych si tváří v tvář denním číslům zemřelých s covidem stěžoval, že mi chybí miliony? V momentě, kdy tanečníci a zpěváci z mých projektů bojují o každou stokorunu? Mám to štěstí, že mé projekty za posledních třicet let byly úspěšné jak u nás, tak v zahraničí. A že jsem ty peníze po zdanění, zdůrazňuji, dobře investoval. Ze všeho, co dělám, mě nejvíc baví koncertování. A moc mi chybí. Ale daleko víc mě trápí omezení důstojného života a základních lidských svobod.
Takže ani nebudete žádat stát o finanční kompenzaci?
Moje účetní už zpracovala žádost podle vypsaných pravidel. Pokud to opravdu myslí na finančáku vážně, nahradí mi to část nákladů za pronájem zkušebny, fungování agentury a vydavatelství, uskladnění kostýmů a kulis Hamleta, Galilea a akustického turné.
Na začátku září jsem apeloval, ať se přestanou vyhazovat prachy za testování lidí bez příznaků a všechny prostředky se soustředí na ochranu nejohroženější části populace
Co říkáte aktuálním vládním opatřením v boji proti pandemii?
PES, tedy protiepidemický systém, je absolutní paskvil. Ale popořadě. V únoru a v březnu nikdo na světě nevěděl, co nám opravdu hrozí a jak se bude nákaza vyvíjet. V létě už měli vědci celkem jasno. Na začátku září jsem ve svém facebookovém příspěvku apeloval, ať se přestanou vyhazovat prachy za testování lidí bez příznaků a všechny prostředky, kapacity a energie se soustředí na ochranu nejohroženější části populace. Nic se nestalo. A teprve na konci října, v jehož průběhu jsme se několikrát dostali do celosvětového absolutního vedení v poměrném počtu zemřelých s covidem, najednou z úst odstupujícího ministra zdravotnictví pana Prymuly zaznělo, že počet pozitivně testovaných není až tak důležitý a že se musíme soustředit na cílenou ochranu rizikové skupiny. Wau! A nikdo z médií tomu nevěnoval pozornost. Pořád se dokola omílá, jestli to letní rozvolnění nebylo moc… A přitom stačilo na konci srpna, když začala stoupat ta čísla, protestovat personál, dědečky a babičky v domovech seniorů a LDN a nastavit program jejich ochrany. A nikdy by nedošlo k tomu masivnímu nárůstu počtu hospitalizovaných a lidí, kteří podlehli komplikacím s nákazou. Věřte mi, že nebude trvat dlouho a objeví se naprosto oprávněný požadavek, aby ti, kdo to způsobili, nesli odpovědnost. A mám na mysli jak občanskoprávní, tak trestní.
Berete koronavirus jako hrozbu společnosti, nebo se z něj dělá zbytečný strašák?
Covid vykazuje všechny znaky náboženství. Má své kazatele, fanatické kněze, kacíře a odpadlíky. Žádné náboženství se ještě ale nerozšířilo tak rychle a do celého světa. Covid se zkrátka skvěle trefil. Každých zhruba třicet let se politické a ekonomické síly ve světě přeskupí tak, že to standardní diplomacie už nevyřeší. V minulém století to řešily obě světové války a následně ta studená. A tomu, co se děje právě teď, se možná v budoucnu bude říkat 3. světová. Buďme rádi, že se neřeší vojensky.
Prodělal jste toto onemocnění vy nebo někdo z vašich blízkých?
Sestra, švagr, neteř a synovec. A můj jednaosmdesátiletý tatínek. Všichni jsou to sportovci ve skvělé kondici a měli štěstí na poměrně lehký průběh na úrovni těžší virózy.
Někteří hudebníci i divadelníci mají obavy, zda se ke své profesi budou moci vůbec někdy znovu vrátit, jak to vidíte vy?
Covid pomine, to je dáno přírodními zákony. A hudba a divadlo už přežily historicky horší katastrofy. Ale jednoduché to nebude. Obávám se, že zhruba třetina populace se nechala hysterickou kampaní vyděsit natolik, že už nikdy nepůjdou na koncert, do divadla nebo do kina. Že si prostě nedokážou sednout nebo stoupnout vedle někoho cizího, kdo dýchá. Doufám, že se pletu.
Poslední hlasování o prodloužení nouzového stavu bohužel potvrdilo absolutní politickou krizi
Máte záložní plán pro případ, že byste se nemohl věnovat muzice? Vystudoval jste práva...
Zákoník jsem měl v ruce naposledy, když jsem si dělal doktorát. A to už je pětatřicet let. Takže práva asi těžko. Muziku si vzít nenechám. Ani náhodou. Ale dokončuji právě knížku takových praštěných básniček pro děti a jejich rodiče. Jmenuje se Verše potrhlé a ilustruje ji můj syn Jonáš.
Lidé ztrácí v politicích důvěru. Kdo vás osobně nejvíce z nich zklamal?
Poslední hlasování o prodloužení nouzového stavu bohužel potvrdilo absolutní politickou krizi. Koalice se opřela o komunisty a část opozice se cíleně nedostavila, aby prodloužení prošlo.
Když teď nemůžete pracovat, jak vypadá váš den?
Píšu písničky a básničky, cvičím na kytaru, zpívám. A také se věnuji iniciativě za znovunastartování koncertů a divadel a navrácení svobod a důstojného života vůbec. Naštěstí je nás víc.
Jak se pandemie koronaviru dotkla vaší dcery Ester, která je vrcholovou sportovkyní?
Omezení ve vrcholovém lyžování a snowboardingu se naštěstí týká jen některých destinací a diváků. Závody Světového poháru v alpském lyžování z Kanady a USA byly přeloženy do Evropy. Takže Ester má nabitý kalendář a těší se, jak si závodění užije. Teď jsem zrovna na cestě na SP v paralelním obřím slalomu na lyžích v rakouském Lech Zuers.
Co vás v poslední době nejvíce potěšilo?
Doprovázel jsem Ester na tréninkový kemp v italské Cervinii. Byl tam celý italský, kanadský, francouzský a norský nároďák. A poprosili mě, jestli bych jim neudělal na hotelu takový minikoncert večer před odpočinkovým dnem. Tak jsem si oprášil svůj hospodský repertoár z doby, kdy mi bylo sedmnáct. Dylana, „Stouny“, Beatles, Boba Marleye… Senzační publikum. Holky, které celý život dřou jako koně, aby to pak mohly pustit z kopce 130 km/h. A celá parta koučů a servisáků… Zpívali, tančili. Myslel jsem, že dám tři, čtyři písničky, ale nakonec jsem hrál hodinu a půl. A pak za mnou chodili a všichni říkali, jak si to užili a že už pár měsíců neslyšeli živou muziku. A že jim najednou došlo, jak moc jim chybí…
Janek Ledecký (58)
Zpěvák, kytarista a skladatel vystudoval Právnickou fakultu UK. Od roku 1982 působil jako lídr skupiny Žentour. Po revoluci se dal na sólovou dráhu. Napsal řadu hitů a muzikálů, které se hrály po celém světě. S manželkou Zuzanou, jejímž otcem je známý český hokejista Jan Klapáč, se seznámil na škole a jsou spolu dodnes. Mají dvě děti: Syna Jonáše, který je výtvarníkem a hudebníkem, a dceru Ester, která je dvojnásobnou olympijskou vítězkou.
