Neodborné, plýtváte penězi, píší umělci Babišovi kvůli Klempířovi. Ministr kulturní politiku hájí
Než začnete číst Co byste měli vědět, než začnete číst
Stovky umělců píší Babišovi kvůli nové kulturní politice.
Kritika míří na netransparentní přípravu dokumentu.
Resort odmítá pochybení a hájí potřebu reálných cílů.
Stovky umělců a lidí pracujících v kultuře píší velmi kritický dopis vládě a premiéru Andreji Babišovi. Důvodem je dokument, který nedávno vznikl na ministerstvu kultury pod vedením Oty Klempíře (Motoristé). Redakce CNN Prima NEWS má dopis k dispozici. Sám Klempíř jakékoli pochybení odmítá, kabinet podle něj potřebuje reálný dokument, nejen sliby.
Dokument, o který se vede spor, nese název Státní kulturní politika České republiky 2026–2030. Zjednodušeně řečeno se jedná o to, jakým směrem se bude v následujících letech rozvíjet a podporovat česká kultura. Původní verzi dokumentu schválila 8. října roku 2025 předchozí vláda, připravil ji tehdejší šéf resortu Martin Baxa.
MOHLO BY VÁS ZAJÍMAT: KOMENTÁŘ: Motoristé promarnili šanci. Zatím připomínají spíš Věci veřejné než Klausovu ODS.
Po nástupu Klempíře byli umělci několikrát ujištěni, že se kulturní politika s novou Babišovou vládou měnit nebude. Na konci července ale přišlo překvapení. Ministerstvo pod vedením Klempíře připravilo novou verzi Státní kulturní politiky. Podle umělců za konceptem stojí vedoucí kabinetu ministra kultury a Klempířova mluvčí Barbora Šťastná, dřívější mluvčí SPD a Tomia Okamury.
Kulturní a profesní instituce, spolky a platformy kvůli tomu nyní sepsaly dopis, který adresují vládě a premiérovi Andreji Babišovi (ANO). A nešetří kritikou. Nejvíce jim vadí, jak celý dokument, který je pro kulturní obec velmi důležitý, vznikl. „Odmítáme způsob přípravy a předložení návrhu tzv. Státní kulturní politiky České republiky 2026–2030, která nevznikla řádným procesem a nesplňuje parametry strategického materiálu,“ stojí v dopise.
Umělci podle svých slov neodmítají odbornou debatu o směřování české kulturní politiky nebo ambici vlády realizovat vlastní priority. „Odmítáme ale neodborný postup, který popírá základní principy strategického řízení veřejné správy, kontinuitu veřejných politik i respekt k práci odborné kulturní veřejnosti,“ píší premiérovi.
Nedostali jsme vysvětlení, stěžují si umělci
Zdůrazňují, že zmiňovaný dokument je podkladem pro hospodaření státu v řádu desítek miliard korun a ovlivňuje život, práci i tvorbu více než 220 tisíc lidí. „Je zcela nepřijatelné, aby takový dokument vznikal s vyloučením veřejnosti jako materiál tiskové mluvčí ministerstva, který nesplňuje základní nároky kladené na státní strategie. Jedná se o zjevné plýtvání veřejnými prostředky,“ zdůrazňují.
Vznik nového dokumentu podle nich postrádá smysl, protože je z velké části převyprávěním aktuálně platné Státní kulturní politiky 2026–2030+, která vznikla za působení Baxy. Na původním dokumentu se podle kritiků podílely stovky odborníků z kulturního sektoru, profesních organizací, samospráv i akademického prostředí.
Ministerstvo podle umělců nevysvětlilo, proč má být platná strategie nahrazena a jaký přínos by měl nový dokument mít. „Silnou nedůvěru pak budí fakt, že ještě v polovině května 2026 vedoucí kabinetu ministra kultury a autorka nového dokumentu Barbora Šťastná veřejně tvrdila, že žádná nová Státní kulturní politika nevzniká“podotýkají umělci.
Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy.
Odborná veřejnost se podle kritiků navíc o vzniku dokumentu nedozvěděla oficiálně, ale náhodou prostřednictvím webu Hospodářské komory na konci července. „Kulturní sektor možnost dokument připomínkovat vůbec nedostal. Postup, který zvolilo ministerstvo kultury, zásadně narušuje transparentnost veřejné správy, plýtvá veřejnými prostředky a snižuje schopnost státu vykonávat demokratickou politiku,“ stojí v dopise.
Kdo je pod výzvou podepsán?
Umělci vyzývají vládu ke stažení nového materiálu, zveřejnění procesu přípravy nového dokumentu a zveřejnění seznamu osob zodpovědných za jeho zpracování, včetně informací o personálních i finančních nákladech vynaložených na jeho vytvoření. Dále požadují vyvození osobní a služební odpovědnosti za způsob přípravy návrhu, konkrétně jmenují mluvčí Barboru Šťastnou, která je vedena jako jediná autorka dokumentu.
Pod zněním dopisu jsou podepsáni například prezident Kulturní a kreativní federace České republiky Jakub Bakule, předsedkyně Asociace hereckých agentů Lenka Daňková, předsedkyně správní rady Nadačního fondu pro taneční kariéru Jana Návratová, Michala Marková z Obce překladatelů, předsedkyně Překladatelů severu Kateřina Krištůfková či předsedkyně Spolku Skutek Jitka Hlaváčová.
Klempíř: Potřebujeme reálný dokument
Ministerstvo kultury ale jakékoliv pochybení odmítá. Redakce oslovila jak Šťastnou, tak Klempíře. Ministr reagoval s tím, že je podle něj potřeba především připomenout, že Státní kulturní politika je strategický dokument státu, za jehož podobu a naplňování nese politickou odpovědnost vláda, úřad a ministr.
„Odborná veřejnost a profesní organizace jsou pro nás důležitými partnery a jejich názory chceme slyšet, konečnou odpovědnost za to, co stát slíbí a co skutečně dokáže splnit, ale musí nést ministerstvo,“ uvedl Klempíř.
Cílem podle ministra nebylo popřít práci, která vznikla v minulém období. „Na řadu jejích cílů navazujeme. Chtěli jsme ale připravit reálný dokument, který definuje rozvoj a podporu české kultury a kulturních a kreativních odvětví a který budeme schopni skutečně naplňovat. Nechtěli jsme strategii, která bude souhrnem proklamací a slibů, o nichž budeme dopředu vědět, že pro ně nemáme dostatečné finanční nebo realizační možnosti. Přijde nám fér neslibovat něco, o čem dopředu víme, že to stát nebude schopen splnit,“ zdůrazňuje ministr.
Ministerstvo podle něj propojilo dokument s konkrétními opatřeními, legislativními a investičními prioritami a také s rozpočtovými prioritami pro rok 2027. Klempíř chce zároveň každý rok veřejně vyhodnocovat, co se podařilo splnit.
Ministr vyzývá umělce k diskuzi
„Slyšíme teď z některých částí kulturního sektoru kritiku, jako kdyby byl dokument hotový a ministerstvo odmítalo diskusi. Je to přesně naopak. Dokument jsme otevřeli připomínkám a prodloužili jsme na ně čas. Ale otevřená diskuse samozřejmě znamená, že výsledkem nemusí být jen přidávání dalších požadavků. Může znamenat i změnu priorit nebo vypuštění některých opatření. Na konci musí vzniknout celek, za který jsme schopni převzít politickou i rozpočtovou odpovědnost,“ napsal Klempíř.
Debatu by prý rád posunul k obsahu. Vyzývá umělce k diskuzi a konkrétním připomínkám, pokud v návrhu něco důležitého chybí, některá priorita je nastavena špatně nebo existuje lepší řešení.
Nyní platná strategie má za cíl, aby se kultura stala dostupnější a přirozenější součástí života. Má se proto zvýšit její dostupnost a přístupnost, posilovat celoživotní vzdělávání a také systematicky rozvíjet publikum. Další prioritou je sebevědomý kulturní a kreativní sektor, což představuje nároky jak na zázemí, tak na financování a stabilní pracovní podmínky. Podle ministerstva je třeba posílit pozici kultury na trhu práce, zajistit důstojné mzdy a férové podmínky.
Nová „Klempířova“ koncepce je podle odborníků stručnější a značně obecnější. Prozrazuje hluboké nepochopení pojetí problematiky umělé inteligence, nulovou podporu profesních organizací jako zásadních složek životaschopného kulturního prostředí nebo nulovou podporu mediální gramotnosti. Za zarážející považují, že se v dokumentu vůbec nehovoří o tvůrčí a umělecké svobodě.
MOHLO VÁM UNIKNOUT: Ukrajincům se lehčí trestná činnost odpouštěla, tvrdí Koten. Pospíšil chtěl vidět čísla
Barbora Zykmundová (rozená Zpěváčková) v CNN Prima NEWS sleduje hlavně dění ve Sněmovně a Strakově akademii. Politickému zpravodajství se věnovala i před tím na webu Novinky.cz, kde pracovala šest let. (Barbora.Zykmundova@iprima.cz)
