Čeští europoslanci: Kdo nás zastupuje v Bruselu

Kateřina Konečná (KSČM). Foto: Profimedia

Jiří Pospíšil (TOP 09). Foto: Profimedia

Stanislav Polčák (STAN). Foto: Facebook/Stanislav Polčák

Přesně před rokem rozhodli Češi o tom, kdo je bude zastupovat v Evropském parlamentu. Přestože se Češi o eurovolby tradičně zajímají mnohem méně než o volby do Poslanecké sněmovny, loni byla volební účast podstatně vyšší než v předešlých letech. K volebním urnám přišlo 28,7 % voličů, tedy téměř o polovinu více než v roce 2014, kdy jich dorazilo sotva 18,2 %. Znáte své europoslance? CNN Prima NEWS nabízí jejich stručný přehled.

ANO (6 europoslanců)

Martina Dlabajová

Europoslankyně Dlabajová loni obhájila mandát. Vystudovala politické vědy na univerzitě v italské Padově. Je místopředsedkyní výboru pro rozpočtovou kontrolu. Spolu s dalšími europoslanci za ANO je členem politické skupiny Renew Europe (Obnova Evropy), která vznikla po volbách a navazuje na činnost skupiny Aliance liberálů a demokratů pro Evropu (ALDE).

Martina Dlabajová (ANO). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Dita Charanzová

Druhý mandát získala v Evropském parlamentu i Dita Charanzová. V letech 2000–2009 se podílela na přípravách přístupu ČR do EU, během našeho předsednictví vedla výbor Rady EU pro obchodní politiku, ve stálém zastoupení ČR v EU měla na starosti vedení týmu pro obchodní a rozvojovou politiku. Je místopředsedkyní europarlamentu.

Dita Charanzová (za ANO). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Radka Maxová

Do europarlamentu přestoupila Maxová v roce 2019 z Poslanecké sněmovny. V dolní komoře parlamentu působila od roku 2013 jako místopředsedkyně, a později předsedkyně výboru pro sociální politiku. Předtím, než se stala poslankyní, byla ředitelkou pro jakost v Kosteleckých uzeninách, které patří pod holding Agrofert.

Radka Maxová (ANO). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Martin Hlaváček

Po volbách v květnu 2019 do europarlamentu poprvé usedl zemědělský ekonom Martin Hlaváček. Absolvoval Českou zemědělskou univerzitu v Praze a Diplomatickou akademii Ministerstva zahraničních věcí ČR. Po studiu působil na české ambasádě v řeckých Aténách, poté ve Stálém zastoupení ČR při EU v Bruselu. Od ledna 2012 do října 2012 byl náměstkem ministra zemědělství Petra Bendla (ODS).

Martin Hlaváček (za ANO) v roce 2012 jako náměstek ministra zemědělství. Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Ondřej Knotek

Dalším nováčkem za ANO v europarlamentu je průmyslový manažer Ondřej Knotek. Vystudoval chemické inženýrství na Vysoké škole chemicko-technologické v Praze. V letech 2014–2018 byl zastupitelem a radním v Mariánských Lázních. Do zastupitelstva kandidoval za Piráty, se stranou se rozešel v červnu 2015 kvůli „hodnotovému rozkolu", následně vstoupil do hnutí ANO.

Ondřej Knotek (ANO). Foto: Facebook/Ondřej Knotek Zdroj: Profimedia.cz

Ondřej Kovařík

Posledním europoslancem za ANO je diplomat a politik Kovařík. V letech 2003–2010 působil na ministerstvu zahraničí a zastupitelském úřadu v Ottavě. V letech 2007–2009 se pro Úřad vlády věnoval předsednictví ČR v EU, kde se zabýval oblastí bezpečnosti, dopravy a koordinace s rezorty. Od října 2015 působil jako asistent europoslankyně Dity Charanzové.

Ondřej Kovařík (za ANO). Foto: www.anobudelip.cz Zdroj: Facebook.com

ODS (4 europoslanci)

Evžen Tošenovský

Tošenovský je členem europarlamentu od roku 2006, mandát získal loni potřetí. Do politiky vstoupil v roce 1990, kdy byl zvolen zastupitelem Ostravy za Občanské fórum. V letech 1993–2000 byl primátorem Ostravy, v letech 2000–2008 hejtmanem Moravskoslezského kraje. V minulosti působil také jako místopředseda ODS. Spolu s kolegy z ODS je členem politické skupiny Evropští konzervativci a reformisté (ECR).

Evžen Tošenovský (ODS). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Alexandr Vondra

Bývalý disident se politice věnuje dlouhá léta. Před sametovou revolucí byl mluvčím Charty 77 a jedním z autorů petice Několik vět, v listopadu 1989 pak spoluzakladatelem Občanského fóra. V letech 2006–2007 byl ministrem zahraničních věcí a v letech 2007–2009 místopředsedou vlády pro evropské záležitosti, přičemž měl na starosti české předsednictví EU v roce 2009. V letech 2010–2012 byl ministrem obrany.

Alexandr Vondra (ODS). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Jan Zahradil

Zahradil je v Evropském parlamentu od chvíle, kdy Česko vstoupilo do EU (2004). V roce 1998 se stal poslancem a až do roku 2006 působil jako stínový ministr ODS pro zahraničí. Byl spoluzakladatelem eurorealistické frakce ECR. V březnu 2011 byl jako první Čech zvolen předsedou skupiny ECR. Nyní zastává post místopředsedy výboru pro mezinárodní obchod.

Jan Zahradil (ODS). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Veronika Vrecionová

Jde o další političku, která přešla do europarlamentu v roce 2019 z české Poslanecké sněmovny. Vystudovala Vysokou školu ekonomickou. V roce 2010 se stala senátorkou za Mělník. O sedm let později byla zvolena poslankyní za ODS. Ve Sněmovně byla místopředsedkyní zemědělského výboru.

Veronika Vrecionová (ODS). Foto: Facebook/Veronika Vrecionová Zdroj: facebook.com

Piráti (3 europoslanci, do EP se dostali poprvé)

Mikuláš Peksa

I Peksa byl před zvolením do europarlamentu poslancem dolní komory českého parlamentu. Vystudoval biofyziku na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. V letech 2017–2019 byl poslancem a působil v zahraničním výboru. Byl také místopředsedou výboru pro evropské záležitosti. V letech 2017–2019 byl místopředsedou Pirátů. Spolu se svými kolegy z Pirátské strany je členem politické frakce Zelení/Evropská svobodná aliance (Zelení/ESA).

Mikuláš Peksa (Piráti). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Marcel Kolaja

K Pirátům se dal v roce 2010. Pro volby do europarlamentu v květnu 2019 byl zvolen lídrem pirátské kandidátky. Poté, co získal mandát, byl následně zvolen místopředsedou Evropského parlamentu. V roce 2003 získal bakalářský titul na Fakultě informatiky Masarykovy univerzity v Brně. V soukromé sféře pracoval jako manažer v softwarové firmě a expert na Open Source technologie.

Marcel Kolaja (Piráti). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Markéta Gregorová

Při parlamentních volbách 2017 pracovala jako volební manažerka jihomoravských Pirátů. V říjnu 2018 se stala neuvolněnou zastupitelkou města Brna (tedy radní, která nemá právní nárok na odměnu za výkon své funkce). V Pirátské straně působila v letech 2013–2015 jako volená vedoucí zahraničního odboru. Je předsedkyní Evropské pirátské strany.

Markéta Gregorová (Piráti). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

TOP 09 + STAN (3 europoslanci)

Luděk Niedermayer

Ekonom Niedermayer obhájil v europarlamentu svůj mandát z roku 2014. V roce 1991 nastoupil do centrální banky, kde se v roce 1996 stal členem Bankovní rady ČNB. V prosinci 2000 byl jmenován viceguvernérem a funkci v roce 2002 obhájil. Následně pracoval jako ředitel v Deloitte ČR. V europarlamentu je spolu s kolegy z TOP 09 a STAN členem poslaneckého klubu Evropské lidové strany (EPP).

Luděk Niedermayer (TOP 09). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Stanislav Polčák

Polčák byl v roce 2010 zvolen na kandidátce TOP 09 do Sněmovny, kde mimo jiné vykonával funkce předsedy výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a později předsedy ústavněprávního výboru. Mandát obhájil i v roce 2013. V Evropském parlamentu je od roku 2014, jde tedy o jeho druhé volební období. Působí také jako předseda Sdružení místních samospráv ČR.

Stanislav Polčák (STAN). Foto: Facebook/Stanislav Polčák Zdroj: facebook.com

Jiří Pospíšil

Pospíšil se stal v roce 2002 členem Sněmovny, tehdy v barvách ODS. V letech 2006–2009 působil jako ministr spravedlnosti. V roce 2010 byl ministrem spravedlnosti jmenován znovu. Z funkce byl odvolán v červnu 2012. Z ODS v lednu 2014 vystoupil. Téhož roku byl za TOP 09 zvolen do europarlamentu. Je členem správní rady Nadace Jana a Medy Mládkových – Musea Kampa.

Jiří Pospíšil (TOP 09). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

SPD (2 europoslanci, v EP poprvé)

Hynek Blaško

Generálmajor v záloze působil v Československé armádě v době socialismu a později i v Armádě České republiky (AČR). Byl velitelem Společných sil AČR. Vojenskou službu ukončil koncem července 2012, kdy odešel do zálohy. Předloni se neúspěšně ucházel o senátorský mandát. Europoslanci za SPD jsou součástí Skupiny pro identitu a demokracii (ID).

Hynek Blaško (SPD). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

Ivan David

Lékař David v roce 1993 vstoupil do ČSSD. V roce 1998 byl zvolen poslancem a téhož roku byl jmenován ministrem zdravotnictví (1998–1999). Následně pracoval jako ambulantní psychiatr. V roce 2005 vyhrál konkurz na ředitele Psychiatrické nemocnice v Praze-Bohnicích, kde pracoval v letech 2008–2017 jako náměstek ředitele. Předloni neúspěšně kandidoval do Senátu za SPD.

Ivan David (SPD). Foto: Profimedia Zdroj: Profimedia.cz

KDU-ČSL (2 europoslanci)

Michaela Šojdrová

Šojdrová byla v letech 1996–2010 čtyřikrát zvolena do Poslanecké sněmovny, kde působila po celou dobu ve výboru pro vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu. Poté pracovala na ústředí České školní inspekce. Do europarlamentu byla poprvé zvolena v roce 2014. KDU-ČSL v Evropském parlamentu patří do politické skupiny Evropská lidová strana (EPP).

Michaela Šojdrová (KDU-ČSL). Foto: sojdrova.cz Zdroj: Michaela Šojdrová

Tomáš Zdechovský

Zdechovský je členem lidovců od roku 2006. Do europarlamentu se poprvé dostal v roce 2014, mandát tedy loni obhájil. Server MEPranking.eu ho z hlediska celkové aktivity zařadil na 5. místo ze 751 europoslanců. Zastává pozici místopředsedy výboru pro zaměstnanost a sociální věci.

Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL). Foto: zdechovsky.eu Zdroj: facebook.com

KSČM (1 europoslankyně)

Kateřina Konečná

V letech 2002–2014 byla Konečná poslankyní za Moravskoslezský kraj. V posledním volebním období zastávala pozici místopředsedkyně zahraničního výboru. V letech 2003–2004 byla pozorovatelkou v Evropském parlamentu. Poprvé do něj byla zvolena v roce 2014. Je členkou skupiny Evropská sjednocená levice a Severská zelená levice (GUE/NGL).