Dodávky ruského plynu prostřednictvím plynovodu Nord Stream 1 ve středu klesly. Podle agentury DPA to vyplývá z předběžných údajů o síti ze dvou spojovacích bodů v Lubminu v západním Pomořansku. Podle nich tam mezi 8:00 a 9:00 SELČ přiteklo 17 milionů kilowatthodin. Mezi 6:00 a 7:00 SELČ jich ještě bylo více než 27 milionů. Podle DPA může množství dodávaného plynu dál klesat. Rusko ale podle ní a týdeníku Der Spiegel možná pošle více plynu přes Slovensko.
Plán snížit dodávky Nord Streamem 1 od středy na polovinu, tedy na 20 procent z dosavadních 40 procent kapacity v pondělí, oznámila ruská plynárenská společnost Gazprom, která ho zdůvodnila technickými problémy s turbínami, jež podle ní souvisejí se sankcemi uvalenými Západem na Moskvu po ruském útoku na Ukrajinu. Na čtvrtek je podle webu Nord Streamu 1 v plánu jen zhruba 14 milionů kWh/h.
Podle údajů provozovatele Eugas ale Gazprom na středu zarezervoval výrazně větší kapacitu na plynovodu Transgas, kterým proudí ruský plyn do Německa a Rakouska přes Slovensko a Ukrajinu. Přes hraniční bod Veľké Kapušany by mělo proudit 68,6 milionu metrů krychlových plynu, zatímco v úterý to ještě bylo pouze 36,8 milionu kubických metrů.
Podle agentury DPA by takové množství mohlo nahradit výpadek dodávek plynu přes Nord Stream 1. Rezervace dodatečné kapacity ale ještě neznamená, že Gazprom skutečně pošle plynovodem více plynu. Tomu, že by to tak ale mohlo být, napovídá i fakt, že provozovatel ukrajinské části potrubí TSOU si v úterý stěžoval, že Gazprom v něm bez varování zvýšil tlak. Zprávu předtím přinesl i německý týdeník Der Spiegel.
Maximální kapacita Nord Streamu 1 je až 167 milionů metrů krychlových denně. Gazprom ale v polovině června snížil objem dodávek na 67 milionů metrů krychlových denně, tedy asi na 40 procent kapacity. Tehdy to zdůvodnil technickými potížemi souvisejícími s kompresorovou turbínou, kterou partnerská německá společnost Siemens Energy poslala do Kanady na opravu a kvůli sankcím měla problémy s jejím vrácením.
Snížení dodávek na pětinu kapacity způsobí, že země napojené na plynovod nebudou schopné plnit své cíle při doplňování zásobníků plynu před zimou. Státy EU se proto v úterý dohodly na pravidlech omezení spotřeby plynu pro nadcházející topnou sezonu. EU opakovaně obvinila Rusko, že se uchyluje k energetickému vydírání.
Nejistá situace s dodávkami dále žene vzhůru evropskou cenu zemního plynu. Cena plynu pro evropský trh s dodáním v srpnu ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku přidává krátce po 10:00 SELČ přes deset procent na zhruba 222 eur (5 457 korun) za megawatthodinu (MWh).
Začátek stavby původního plynovodu Nord Stream v Rusku. (9.4.2010) Zdroj: AP
Plynovod Nord Stream je poškozený, plyn uniká do moře Zdroj: AP
Plynové nádrže v Hamburku Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Pohled na mrakodrap Lachta Centr - sídlo plynárenské společnosti Gazprom v Petrohradě Zdroj: AP
Plynovod Jamal Zdroj: AP
Chemický závod Shell v německém městě Wesseling poblíž Kolína nad Rýnem Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Sídlo společnosti Gazprom na pláži v ruském Petrohradě Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Regulační stanice plynu nedaleko polského města Karczew Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod polské společnosti GAZ-SYSTEM nedaleko Varšavy Zdroj: Profimedia.cz
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Budova Gazpromu v Rostově na Donu Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovod mezi Ruskem a Evropskou unií může zůstat uzavřený podstatně déle, než jen na několikadenní dobu plánované údržby. Zdroj: Profimedia.cz
Plynovody v německém Werne Zdroj: Profimedia.cz
Výbuchy plynovodů Nord Stream na dně Baltského moře mají zahraniční politici a experti za úmyslné. Zdroj: AP
Pozemní infrastruktura plynovodu Nord Stream 2 v Německu. Stavba byla pozastavena kvůli válce na Ukrajině. Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Stavba nového plynovodu poblíž města Komotiní v severním Řecku. Propojení s Bulharskem by mělo pomoci zemím závislým na dodávkách zemního plynu z Ruska zlepšit přístup na globální trh Zdroj: AP
Kompresní stanice v německém městě Mallnow poblíž hranice s Polskem odebírá převážně ruský zemní plyn. Od svého zdroje k místu použití zemní plyn cestuje několik tisíc kilometrů v potrubí Yamal. Kompresní stanice jsou nezbytné pro udržení konstantního tlaku v potrubí. Odtud proudí ruský plyn potrubím JAGAL na západ do německé sít. Plyn lze navíc přepravovat i proti hlavnímu směru toku, tedy z Německa do Polska. Zdroj: Profimedia.cz
Z Ruska nyní proudí do Německa jen 40 procent kapacity plynovodu Nord Stream 1. Může to mít drsný dopad i na Česko. Zdroj: Profimedia.cz