Jak to bude s plynem
Přestože se za poslední měsíc cena zemního plynu na evropském trhu více než zdvojnásobila, stále můžeme ještě hovořit o klidu před bouří. Ta by měla podle aktuálního Globálního ekonomického výhledu České národní banky nastat na přelomu letošního a příštího roku. Ale ani po nadcházející zimě se na ceny obvyklé ještě před rokem příliš těšit nemůžeme.
„Po dvou měsících poklesu průměrná měsíční cena zemního plynu v Evropě v červnu opět vzrostla a v silném růstu pokračovala i na začátku července,“ píší analytici České národní banky v dokumentu Globální ekonomický výhled, který má redakce CNN Prima NEWS k dispozici.
Fiala: Plyn od Putina? Rusko je nepředvídatelné a s Evropou si hraje. To musí skončit
Češi se sice v brzké době nemusí obávat nedostatku plynu, ale přesto je do budoucna potřeba se co nejdříve zbavit závislosti na Rusku, jež se chová nevyzpytatelně. Ve speciálu 360° Soukromí politiků to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Občané by podle něj měli šetřit ve své spotřebě energií.
Podle centrálních bankéřů se spotová cena plynu (tedy plynu s okamžitým dodáním) na nizozemském trhu během druhé poloviny června a první dekády července zvýšila o více než 100 procent. A od té doby se pohybuje v rozmezí od 175 do 185 eur za megawatthodinu. Jen pro srovnání, před rokem se komodita obchodovala mezi 20 a 30 eury.
Plyn ještě o dvě třetiny zdraží
Analytici ČNB vysvětlují náhlé zdražení plynu během několika málo týdnů poklesem vývozu zkapalněného zemního plynu (LNG) z USA a snížením dodávek komodity z Ruska pomocí potrubního vedení. Navíc se projevily obavy o jejich budoucí vývoj zejména v kontextu plánované odstávky plynovodu Nord Stream 1 a možnosti jeho opětovného nespuštění.
To ale není z hlediska cenového vývoje všechno. „Dle tržních kontraktů by cena plynu měla během letošní zimy ještě dále výrazně vzrůst a poté se v průběhu příštího roku vrátit zhruba k aktuálním hodnotám,“ píše se dále v aktuálním Globálním ekonomickém výhledu. Z dokumentu vyplývá, že by se cena zemního plynu měla na přelomu letošního a příštího roku pohybovat ještě zhruba o dvě třetiny výše než nyní.
EU marně došlapuje plynový pedál. Které světové země by Evropě mohly mluvit do energií?
Rusko od minulého týdne po odstávce plynovodu Nord Stream 1 opět posílá zemní plyn do Evropy. Evropská unie kvůli sníženým dodávkám a obavám z dalšího vývoje ale nadále hledá nové partnery, kteří v budoucnu vysokou poptávku starého kontinentu pokryjí. Na pozadí války se tak dynamicky proměňuje komoditní politika, do které budou nově významně promlouvat hráči jako USA, Izrael nebo Ázerbájdžán.
A ani příchod jara 2023 by neměl plyn srazit pod současnou úroveň. Jeho cena by se měla udržet dokonce ještě o něco výše než na začátku jara letošního. Kdy se tedy dostaví úleva? Podle České národní banky by „výraznější pokles cen zemního plynu měl přinést až rok 2024“. Autoři výhledu ale nespecifikují, kdy ani na jakou úroveň. Jinak řečeno, letošní zima bude skutečným testem odolnosti evropské ekonomiky.
Ropa, kovy a obilí už kulminovaly
V případě ropy je Česká národní banka přece jen optimističtější. Z odhadů Globálního ekonomického výhledu vyplývá, že cena jak typu Brent, tak WTI již dosáhla svého vrcholu a do konce letošního roku by měla klesat. A nastolený trend by měl pokračovat i v roce 2023, kdy cena barelu ropy může shora prolomit 80dolarovou hranici. V současné době se Brent i WTI obchodují blízko 100 dolarů za barel.
Rovněž neenergetické komodity jako kovy, obilí a další potravinářské suroviny, už mají podle České národní banky cenový vrchol za sebou. Až do konce letošního roku by se cenové úrovně měly vracet k hodnotám obvyklým kolem poloviny loňského roku, avšak stále by se měly držet přibližně na dvojnásobku cen, které jsme zažívali řadu let před příchodem koronavirové krize.
