Dopady koronaviru budou v ledovcích zapsány až tisíce let. Zdroj: Pixabay
Dopady pandemie COVID-19 jsou natolik globální, že je přírodovědci budou moci odhalit i po několika tisíciletích. Stopy zůstanou uchované v hloubi ledovců.
Glaciologové, neboli vědci zkoumající informace zamrzlé v ledovcích, očekávájí, že jejich následovníci budou mít šanci porovnat prudké změny, které na Zemi nastaly kvůli opatřením proti koronaviru počátkem roku 2020. Podobně nahlížíme jejich prostřednictvím do minulosti i dnes.
Zamrzlé bublinky vzduchu
Jak vypadala atmosféra před jedním, dvěma, třemi, ale třeba i deseti stoletími? Leccos se dá odhadnout na základě historických zápisů. Třeba množství vyrobeného a prodaného zboží i vyspělost tehdejších technologií.
Například vzduch Londýna v 19. století se s tím dnešním nedá srovnat právě proto, že technologie, laicky řečeno, potřebují mnohem méně komínů. Důkazem, kromě kronikářských záznamů a obchodních knih, jsou bublinky vzduchu zamrzlé v ledovcích. Ty obsahují směs plynů tehdejší atmosféry. Jde vlastně o v ledu uchovaný příběh naší civilizace, který se dá, podobně jako letokruhy u stromů, poměrně přesně datovat.
Mráz uchovává informace... dokud neroztají.
Mráz uchovává informace... dokud neroztají.
Co udělala karanténa
Stačí rychlý pohled do médií a je jasné, že jedny z nejvíce postižených odvětví jsou letecká doprava a celkově cestovní ruch, a to v souvislosti s tím, jak karanténa omezila lidi v pohybu. Zatímco extrémní útlum letecké dopravy snížil emise ve výškách, omezení osobní dopravy pomohlo vyčistit vzduch ve městech. „Toto snížení hladin oxidu dusičitého a oxidu siřičitého bude patrné na hladinách dusičnanů a síranů v ledových jádrech získaných budoucími glaciology,“ píše Lonnie Thompson, profesor The Ohio State University v odborném serveru phys.org. Thompson byl součástí vědeckého týmu, který zkoumal ledová jádra odvrtaná z ledovců v nejodlehlejších oblastech světa.
V nejchladnějších částech Země se led neustále ukládá a uchovává v sobě nejen výše zmíněné vzorky atmosféry dané doby, ale i organické materiály, jako jsou rostlinné stonky či listy. Ty jsou pak důkazem, který botanikům odhalí typy ekosystémů v okolí. Mikrobiologové zase mohou z ledu odebírat bakterie a viry.
Celá paleta informací získaných z ledovcových vrtů je vlastně skládankou, která o naší společnosti uchovává informace v nezměněné podobě po stovky a tisíce let. Ledovcová jádra získaná ze skalního ledovce Lazaun v Itálii v sobě obsahovala informace, včetně rostlinných zbytků, staré 10 300 let.
Pokud se pandemie nevrátí, začne se společnost vracet k „normálu“ tak, jak je zapsán v ledovcích zhruba z období roku 2019. Tedy v chemismu složení atmosféry a ve složení vzduchu v ledovcích zůstane důkazem pandemického roku 2020.
