duševní zdraví

Válka se neodehrává pouze na území Ukrajiny, ale také v hlavách tamních obyvatel a obránců. Zcela nejhůře jsou na tom právě vojáci a zejména pak ti, kteří prošli ruským zajetím. Právě o tématu psychiky Ukrajinců a jejich duševního zdraví ve válce je nový díl podcastu Spálená země, ve kterém se zahraniční redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár ptá vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného. Jak Ukrajinci vedou svoji válku v duši?

Rozvoj umělé inteligence a na ní založených chatovacích botů se projevuje nejen ve světě technologií, ale také v lidském soukromí. Někteří lidé s AI probírají složité vztahy se svými blízkými nebo ulehčují svému svědomí. Podle sociologa Vojtěcha Bednáře může být takové chování nesmírně nebezpečné. Popsal, proč člověk ztrácí obvyklé zábrany, když se svěřuje umělé inteligenci. Co však tato technologie nikdy nenabídne?

Slovensko zasáhla zpráva o středečním úmrtí doktorky Marcely Barové. V Praze vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, poté se vrátila do rodné země, kde pracovala ve výzkumu jako epidemioložka. Během života také pomáhala pacientům s duševním onemocněním v rámci organizace ODOS a Ligy za duševní zdraví, která o její smrti informovala.

Téměř 20 miliony korun podpoří Moravskoslezský kraj zdravotnické projekty v regionu. Největší investicí bude modernizace informačního systému v krajské Bílovecké nemocnici za 12 milionů korun. Kraj ale přispěje i na hospicovou péči, zkvalitnění života onkologických pacientů nebo péči o duševní zdraví. Novinářům to v pondělí sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.

Závislost na smartphonech se stává čím dál větším problémem, zejména u mladé generace. Lékaři varují, že nadměrné používání mobilních telefonů může mít vážné následky, včetně takzvané „hniloby mozku“, která negativně ovlivňuje pozornost a duševní zdraví. Tento fenomén potvrzují nejen osobní příběhy, ale i vědecké studie, jak informuje zpravodajství CBS News.

Nechtějí moc pracovat, v zaměstnání mají přemrštěné požadavky a často mění práci, od níž si potřebují brzy odpočinout. Taková prohlášení o generaci Z – lidech narozených mezi lety 1996 a 2012 – zaznívají napříč společností. Co však za přístupem mladých k zaměstnání stojí? To přiblížila psycholožka a autorka knihy Milovat nestačí Šárka Miková.

Léto je období radosti, slunce a odpočinku. Ale i když si užíváme teplých dnů a letních aktivit, neměli bychom zapomínat na své duševní zdraví. Jak si tedy podržet duševní pohodu během léta a jak zvládat stres a úzkost, které mohou s horkým počasím souviset?

Jak potlačit úzkost? Zvědavost a kreativita mohou zastoupit roli určité „protilátky“. Ve své nové knize pojednávající o tomto emočním stavu socioložka Martha Becková uvádí, že mezi kreativitou a úzkostí existuje určitý „přepínací efekt“. V rozhovoru pro CNN přiblížila, jak s tímto stavem úspěšně bojovat i to, proč lidé k úzkostem sklouzávají.

Když malý Mason Connor ve dvou a půl letech ještě vůbec nemluvil, jeho rodiče si vyslechli nepříjemnou diagnózu: chlapec trpí autismem. Rozhodli se ale boj s poruchou autistického spektra nevzdat a Masona alespoň rozmluvit. Nakonec jim podle webu CBS News pomohl lék určený k mírnění vedlejších účinků chemoterapie, který mu pomohl s řečí už za tři dny.

Situace na poli nedostupnosti psychické péče je v Česku tragická, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula. Řešení dlouhodobého problému zatím na obzoru nevidí. Promluvil také o současné chřipkové epidemii a o tom, co můžeme dělat pro zlepšení imunity.

Preventivní péče o duševní zdraví dětí se musí v Česku stát otázkou vnitřní bezpečnosti, prohlásila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V reakci na šikanu na ZŠ Vančurova v Hodoníně připomíná, že jen necelá destina, konkrétně devět procent dětí, se v Česku do školy těší, sami učitelé občas používají rasistické nebo homofobní poznámky a agresivita žáků narůstá. V rozhovoru otevřeně hovoří o řešeních, která by mělo Česko v rámci preventivní péče přijmout. Jedním z nich je i zavedení nového předmětu – tzv. socio-emoční výchova.

Na první pohled se může zdát, že jim nic neschází. Ve skutečnosti jsou však tzv. skleněné děti – sourozenci osob s postižením – od raného věku vystaveny, často nezáměrně, neviditelné tíze odpovědnosti. Toto téma zpracovává dokumentární snímek Ta druhá, který bude od 20. března k vidění v českých kinech. Tvůrci filmu iniciovali pro české prostředí průlomový výzkum, který vznikl pod záštitou Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a organizace NAUTIS. Ten odhaluje hluboký psychický dopad, jenž má tato situace na životy zdravých sourozenců.