Závislost na jídle je podobná té na alkoholu. Proč je tak těžké přestat a existuje pomoc?
Řada Čechů psychickou nepohodu řeší rizikovým chováním, které se může přenést až do závislosti. Láhev či cigareta ale nejsou jediným lákadlem, které se nabízí: berličkou se stává i jídlo. Obezitou trpí takřka pětina populace a počet lidí, kteří si procházejí některou z poruch příjmu potravy, dle Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) stále roste. Dobrá zpráva? Se závislostí na jídle se dá bojovat.
Vláda slib nesplnila, miliardu proti závislostem nedá. Řítíme se do propasti, varují experti
Končící vláda Spolu a STAN nesplnila svůj slib, že na prevenci závislostí v rozpočtu vyhradí miliardu korun a to i přesto, že počty psychicky nemocných dětí, které stále častěji končí v léčebnách, raketově rostou. Odbor protidrogové politiky si musí vystačit pouze s částkou 415 milionů. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) navíc uvedl, že oblast adiktologie pro něj není prioritou. Experti varují, že pokud nezačne stát urychleně problém řešit, řítíme se do propasti. Robert Plaga z hnutí ANO říká, že si problém uvědomuje a slibuje, že peníze řádově navýší.
Počty neschopenek kvůli psychickým obtížím prudce stoupají. Až 64 procent Čechů vyhoří
Psychické přetížení v práci, vyhoření a duševní nemoci se stávají stále větším problémem. Každý rok kvůli nim desetitisíce lidí odcházejí na nemocenskou – někdy na týdny, jindy i na měsíce. Počty vydaných neschopenek stále rostou. Přetížení nezpůsobuje pouze náročné pracovní tempo. Mnozí lidé propadají stresu a úzkosti kvůli finanční nejistotě nebo kvůli sociálním sítím.
Zdravě chtějí žít všichni, komu se to však daří? Češi představili čtyři základní překážky
Zdravě by chtěl žít každý. Kolika lidem v Evropě – a potažmo v České republice – se to však daří? Právě na tuto otázku se zaměřil průzkum STADA Health Report 2025. Vyplynulo, že povědomí o zdraví a o tom, co pro něj dělat, je silné, počty však začínají klesat v momentě, kdy jde o realizaci. Například v tuzemsku se minimálně jednou týdně „zdravé“ aktivitě věnuje 74 procent Čechů. Existují však také překážky, které lidem podle jejich názoru v udržení zdravého životního stylu brání.
Krize duševního zdraví: Každý třetí deváťák trpí, chybí pomoc. Hůř jsou na tom jen děti z války
Duševní zdraví českých dospívajících patří k nejhorším v Evropě. Dobře se cítí jen 46 procent českých adolescentů ve věku 15 až 16 let, hůře jsou na tom pouze jejich vrstevníci z Ukrajiny. Ještě závažnější data přináší Národní ústav duševního zdraví (NÚDZ), podle kterého známky střední až těžké deprese vykazuje 27 procent chlapců a 55 procent dívek v deváté třídě. Situaci zároveň zhoršuje kyberšikana. Odhaluje to průzkum agentury Ipsos, T-Mobile a organizace In IUSTITIA, podle kterého se s nějakou formou kyberšikany setkalo 85 procent mladých Čechů – a dvě třetiny pak byly přímo její obětí.
Férová mzda, firemní kultura i psycholog. Jaké pracovní benefity Češi nově vyhledávají?
Vedle platu tvoří zaměstnanecké benefity pomyslný jazýček vah, který často rozhoduje o tom, zda bude uchazeč o pracovní pozici skutečně usilovat. Toho si jsou vědomy i firmy a atraktivní „balíček výhod“ nabízejí. Doba se však mění a to, co dříve bylo mnohými považováno za určitý nadstandard, dnes platí za samozřejmost. Řeč je například o pěti týdnech dovolené nebo flexibilní pracovní době. Co dnes lidé při hledání práce upřednostňují?
Vrstevníci ji v dětství tvrdě šikanovali. Zpěvačka Debbi přiznala i duševní problémy
Tvrdou zkušeností v dětství si prošla zpěvačka Deborah Pchálková, známá jako Debbi. Od svých vrstevníků zažila podle svých slov bezohlednou šikanu, kdy ji třeba přivázali ke stromu švihadlem a kopali do ní. V podcastu Face to Face také přiznala, že bojovala s úzkostnou poruchou, která byla způsobena výrazným úbytkem serotoninu. Léky jí však pomohly srovnat duševní rovnováhu.
Když tělo reaguje, jako by šlo o život. Odborníci radí, co dělat při panické atace
Objevuje se zčistajasna – doprovází ji bušení srdce, pocení, závrať a nevolnost, pocity horka nebo chladu. Člověku se může zdát, že omdlí, zešílí, má infarkt nebo že umírá. Obvykle trvá několik minut, přestože se může zdát, že jde o celou věčnost. Řeč je o panické atace, náhlém záchvatu úzkosti a strachu, který se objevuje bez jasné příčiny.
Žena z USA zastřelila manžela, dvě děti i sebe. Před činem plakala na TikToku: Potřebuji pomoci
Hororový čin zoufalého člověka. Emily Longová v americkém Madbury zastřelila svého manžela a dvě děti — osmiletého Parkera a šestiletou Ryan, načež obrátila hlaveň zbraně proti sobě. Na místě činu policisté nalezli fyzicky nezraněné tříleté batole. Zkratu předcházel špatný duševní stav čtyřiatřicetileté matky, v němž se ocitla i kvůli partnerově rakovině v terminálním stadiu. Ještě několik dní před rozšířenou sebevraždou žena sdílela video na sociální síť TikTok, kde pravidelně komunikovala. „Dnes jsem se rozhodla změnit své myšlení. Dostanu se z téhle deprese. Ať už budu chtít, nebo ne,“ svěřila se dva dny před tragédií. Případu se věnuje televize NBC.
Kosmetický problém? Žilní onemocnění zatěžují i psychiku, pacienti mohou trpět depresí
Nevzhledné a bolestivé křečové žíly, otoky nohou, křeče či brnění. To vše v případě chronického žilního onemocnění snižuje kvalitu života. Pacienti však netrpí jen fyzicky, ale také duševně. Zdravotní problémy u nich mohou způsobovat stres a vyvolat úzkost či deprese. Navzdory tomu, jak běžné tyto stavy jsou, se však jedná o často podceňovaný problém.
Když se z letního tábora vrátí „jiné dítě“: Jak potomkům pomoci zpracovat nepříjemné zážitky?
Ačkoliv si lidé s prázdninami pojí zejména pozitivní zážitky, nemusí být vždy „zalité sluncem“. To se týká zejména dětí. V průběhu dvou měsíců volna mohly zažít něco nepříjemného, ať už na táboře nebo u příbuzných. Z pobytů se vrací zklamané, zamlklé nebo naštvané. Co tedy dělat, aby se rodičům potomek svěřil? A jak s ním zážitek zpracovat, aby si z dané situace nevytvořil trauma? To poradila psycholožka Šárka Miková.
