duševní zdraví

Situace na poli nedostupnosti psychické péče je v Česku tragická, řekl ve vysílání CNN Prima NEWS epidemiolog Roman Prymula. Řešení dlouhodobého problému zatím na obzoru nevidí. Promluvil také o současné chřipkové epidemii a o tom, co můžeme dělat pro zlepšení imunity.

Preventivní péče o duševní zdraví dětí se musí v Česku stát otázkou vnitřní bezpečnosti, prohlásila v rozhovoru pro CNN Prima NEWS vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková. V reakci na šikanu na ZŠ Vančurova v Hodoníně připomíná, že jen necelá destina, konkrétně devět procent dětí, se v Česku do školy těší, sami učitelé občas používají rasistické nebo homofobní poznámky a agresivita žáků narůstá. V rozhovoru otevřeně hovoří o řešeních, která by mělo Česko v rámci preventivní péče přijmout. Jedním z nich je i zavedení nového předmětu – tzv. socio-emoční výchova.

Na první pohled se může zdát, že jim nic neschází. Ve skutečnosti jsou však tzv. skleněné děti – sourozenci osob s postižením – od raného věku vystaveny, často nezáměrně, neviditelné tíze odpovědnosti. Toto téma zpracovává dokumentární snímek Ta druhá, který bude od 20. března k vidění v českých kinech. Tvůrci filmu iniciovali pro české prostředí průlomový výzkum, který vznikl pod záštitou Katedry sociologie Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a organizace NAUTIS. Ten odhaluje hluboký psychický dopad, jenž má tato situace na životy zdravých sourozenců.

František Šalanda působí jako psychiatr v Ústřední vojenské nemocnici v Praze a kromě toho většinu svého volného času věnuje hudbě – vystupuje jako saxofonista, DJ a hudební producent pod pseudonymem Saxofrancis. Svou prací povzbuzuje lidi k tomu, aby nezapomínali na své koníčky, které mohou mít zásadní vliv na náš vnitřní klid a pohodu. Co říká na využívání umělé inteligence jako terapeuta a proč podle něj přibývá lidí s duševním onemocněním?

Třetí pondělí v lednu je známé také jako Blue Monday, údajně nejdepresivnější den v roce. Letos připadá na 20. ledna. Přestože se jedná o smyšlený a vědecky nijak nepodložený marketingový koncept, poukazuje na to, co mnoho lidí první měsíc v roce zažívá: únavu, smutek a pokles energie, což vede k depresivním náladám. „Skutečná“ deprese ale není jen otázkou jednoho dne.

Následky lesních požárů, které aktuálně prožívají lidé v okrese Los Angeles, mohou být větší, než se očekávalo. Vyplývá to ze studií, které se zabývají dopadem vystavení tomuto ničivému živlu na lidskou psychiku. Osoby, které byly požáry zasaženy, mají výrazně vyšší pravděpodobnost, že se u nich projeví úzkosti, deprese a posttraumatický stres. Riziko se tak aktuálně týká až statisíců lidí. Prožité hrůzy mohou pociťovat i roky po požárech.

Se začátkem nového roku si lidé neodmyslitelně pojí i předsevzetí. Jak v nich ale vytrvat? Psychiatr a vedoucí lékař Centra duševní rehabilitace Beroun Matěj Kasal pro CNN Prima NEWS uvedl, že pomoci může slevit ze svých cílů a zaměřit se na dílčí mezikroky, které lidé často mohou přehlížet. Stejně tak významně pomáhá podpora blízkých a okolí, kteří člověka za jeho snažení ocení. Jednu věc však lidé mnohdy opomíjí. „To, co nejvíc funguje, je, když se pochválíme sami, to děláme velmi málo,“ zdůraznil. Zmínil také, jak pracovat na své vůli.

Duševní zdraví dětí v České republice chřadne. Roste počet sebepoškozování a sebevražd. Téměř polovina deváťáků vykazuje středně těžké až těžké známky deprese nebo úzkosti. Na Linku bezpečí se přitom napoprvé dovolá pouze každé druhé dítě. Vláda chystá program ke snížení násilí na dětech. Má předejít násilným projevům a zároveň posilovat bezpečnost. Má vzniknout i komise pro přezkum náhlých úmrtí dětí.

Česká asociace pro psychoterapii (ČAP) upozorňuje na nízkou dostupnost psychoterapie v Česku, přestože poptávka po ní stále roste. Z aktuálního průzkumu asociace vyplynulo, že významný nárůst zájemců hlásí až 79 procent expertů. Nejvíce je psychoterapie poskytována v soukromém sektoru. Ve státním – tam pomoc hradí zdravotní pojišťovny – se klienti musí připravit na dlouhé čekací lhůty. V oblasti psychických obtíží Čechy nejvíce trápí úzkost, a to ve všech věkových kategoriích. Proč tomu tak je?

Rychlý rozvoj technologií, globální ekonomická situace, změny na trhu práce, válka na Ukrajině a jiné politické události přinášejí do života zaměstnanců neustálé množství změn. Je běžné, že zaměstnanci čelí neustálé nejistotě nejen v pracovním prostředí, ale také v osobním životě. Tento stav může být vyčerpávající a postupně oslabovat jejich přirozenou odolnost a rozvinuté strategie zvládání stresu. Proto je pro organizace klíčové nejen nadále podporovat rozvoj odolnosti zaměstnanců ve smyslu osobní síly, ale také budování odolné kultury v organizaci nabízením podpory zaměstnancům v obtížných situacích.

Chronická osamělost může být stejně škodlivá jako kouření, uvádí nová vědecká analýza. Zvyšuje také riziko propuknutí demence a dalších nemocí, informuje zpravodajský web The Washington Post.

Spánek je nepostradatelnou součástí života, lidé jím tráví až třetinu svého času. Přestože má kvalita spánku zásadní vliv na fyzické a duševní zdraví, mnozí jej podceňují a nepřikládají mu přílišnou váhu. Nezisková organizace Loono, která se dlouhodobě zaměřuje na osvětu v oblasti prevence, proto přichází se speciální spánkovou výzvou zdarma, jejímž cílem je pomoci lidem zlepšit jejich spánkovou hygienu a dosáhnout kvalitnějšího nočního odpočinku.