duševní zdraví

Nevídanou politickou bouři, a to nejen v zámoří, spustila kniha s názvem Original Sin, tedy v překladu Prvotní hřích, která se v úterý dostala na pulty amerických knihkupectví. Knihu napsali reportér CNN Jake Tapper a novinář webu Axios Alex Thompson. Popisují v ní poslední měsíce vládnutí bývalého prezidenta Joea Bidena. Dílo přináší důkazy o tom, že exprezidentovy kognitivní schopnosti byly tou dobou daleko horší, než se soudilo. Píše o tom web CNN.

Od narození byla Karinka veselá holčička, která se až do roku a půl vyvíjela jako každé jiné dítě. Pak se však něco změnilo. Dívenka přestala mluvit, tolik se již nesmála. Diagnóza přišla záhy: porucha autistického spektra a maminka Veronika se musela rychle naučit nová pravidla hry. Jedním z největších problémů bylo to, že dcerka téměř nespala – v noci se pravidelně budila a kolem třetí ráno už chtěla vstávat. Nejen ona, ale celá rodina tak byla vyčerpaná. Tento problém navíc není ojedinělý, nespavostí trpí až 86 procent dětí s autismem.

Nedostatek spánku může mít různé příčiny – od těch banálních až po ty závažné. Dlouhodobě trvající obtíže mohou značit hlubší problém. Expertka na spánek doktorka Deborah Leeová ve videu společnosti Cover Media, které najdete v úvodu tohoto článku, zmiňuje čtyři varovné signály, při kterých by měl člověk zbystřit a zvážit vyhledání pomoci.

České děti mají problémy s nadváhou a málo sportují. Probudit v nich motivaci, najít si zdravý vztah ke sportu a vychovat zároveň i silné osobnosti a vynikající profesionální sportovce, to jsou výzvy dnešních trenérů a sportovních nadšenců. Nyní mají jedinečnou šanci dozvědět se ty nejdůležitější informace na jednom místě. Už 17. května se totiž v Praze koná první konference pro osobnostní rozvoj sportovců.

Psychiatr Cyril Höschl přesvědčil svým rozhledem řadu mladých lékařů, aby působili v tomto odvětví, zavzpomínal na kolegu ředitel Centra duševní rehabilitace Beroun Martin Hollý ve vysílání CNN Prima NEWS. Zdůraznil také, že Höschl dokázal vysvětlit složitá zákoutí lidského mozku erudovaně, přesto srozumitelným způsobem. Popularizátor lékařského oboru zemřel ve věku 75 let.

Až třetina Čechů pociťuje symptomy deprese či úzkosti, stále častěji se navíc týkají i dětí. Přesto se o těchto potížích mnohdy hovoří jen šeptem a stále je obestírá řada mýtů, které problémy často bagatelizují. V čem se ty nejčastější liší od reality? To přiblížil psychiatr Kryštof Kantor.

Válka na Ukrajině má vliv nejen na fyzické, ale i psychické zdraví vojáků. Příkladem je ukrajinská vojačka Katya, která nespočetněkrát utrpěla otřes mozku a prožila i několik traumatických zážitků. Ke zlepšení zdravotního stavu vojáků má prý pomáhat party droga ketamin, která se používá jako uspávací prostředek pro zvířata, napsal web Independent.

Dlouhodobý stres, tlak na výkon i neustálá dostupnost. To jsou faktory, které mohou vést k syndromu vyhoření, tedy stavu, kdy člověk ztrácí chuť, sílu i smysl nejen v práci, ale také ve svém každodenním životě. Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) se jedná o nemoc vznikající z pracovního přetížení, která ovlivňuje výkonnost, ale také fyzické a duševní zdraví. Trpí jí každý pátý Čech, upozorňuje nezisková organizace Loono.

Válka se neodehrává pouze na území Ukrajiny, ale také v hlavách tamních obyvatel a obránců. Zcela nejhůře jsou na tom právě vojáci a zejména pak ti, kteří prošli ruským zajetím. Právě o tématu psychiky Ukrajinců a jejich duševního zdraví ve válce je nový díl podcastu Spálená země, ve kterém se zahraniční redaktor CNN Prima NEWS Tomáš Kačmár ptá vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáše Kopečného. Jak Ukrajinci vedou svoji válku v duši?

Rozvoj umělé inteligence a na ní založených chatovacích botů se projevuje nejen ve světě technologií, ale také v lidském soukromí. Někteří lidé s AI probírají složité vztahy se svými blízkými nebo ulehčují svému svědomí. Podle sociologa Vojtěcha Bednáře může být takové chování nesmírně nebezpečné. Popsal, proč člověk ztrácí obvyklé zábrany, když se svěřuje umělé inteligenci. Co však tato technologie nikdy nenabídne?

Slovensko zasáhla zpráva o středečním úmrtí doktorky Marcely Barové. V Praze vystudovala 3. lékařskou fakultu Univerzity Karlovy, poté se vrátila do rodné země, kde pracovala ve výzkumu jako epidemioložka. Během života také pomáhala pacientům s duševním onemocněním v rámci organizace ODOS a Ligy za duševní zdraví, která o její smrti informovala.

Téměř 20 miliony korun podpoří Moravskoslezský kraj zdravotnické projekty v regionu. Největší investicí bude modernizace informačního systému v krajské Bílovecké nemocnici za 12 milionů korun. Kraj ale přispěje i na hospicovou péči, zkvalitnění života onkologických pacientů nebo péči o duševní zdraví. Novinářům to v pondělí sdělila mluvčí krajského úřadu Nikola Birklenová.